Na 130 českých osobností v pátek poslalo dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Týká se desítek čínských křesťanů, kteří v Česku už zhruba před dvěma roky požádali o azyl, leč úřady dodnes nerozhodly. Jako by šlo o kdovíjak složitou materii. V dopise podepsaném taky disidenty, kteří vzdorovali komunistům (tak jako křesťané v Číně), stojí: "Vyznavači různých církví jsou podrobováni nelítostné perzekuci včetně věznění, mučení, ba i zabíjení." Signatáři žádají, aby ministerstvo vnitra konečně rozhodlo.
Pokud jde o nárok čínských křesťanských uprchlíků na "mezinárodní ochranu", tam žádný velký problém nebude. Musí doložit, odkud pocházejí, k jaké církvi náleží, případně další detaily, kdo z rodiny byl pronásledován, jakému útisku čelili. Jinak je situace církví v čínském komunistickém režimu známa a ví se, že za Si Ťin-pchinga represe přitvrdila, pronásledování je drsnější než dřív.
Další faktický, nikoli politický problém může tkvět v tom, že v Česku jsou velmi čilí čínští agenti, z naší země si zřejmě udělali jakousi rozvědnou základnu pro státy Evropské unie (podobně jako Rusové z nás mají podle zpráv z komunity tajných služeb základnu pro šíření dezinformací). Takže je nutno dávat pozor, aby se mezi žadatele nevmísili agenti čínských zpravodajských služeb.
Jenomže podobné zjišťování nemůže trvat dva roky, takže na straně tajné služby BIS zřejmě problém nebude (i když je taková informace pochopitelně nedostupná, tajná). Navíc: těžko k nám prchlo 85 zakuklených čínských agentů žádajících o azyl, když zde mohou pobývat zcela legálně a v klidu, Čína zde má dveře otevřené, jak známo.
Existuje jediný, nesmírně potupný problém: strach, aby se Číňané nerozzlobili. Podobně se naši čtyři nejvyšší ústavní činitelé báli čínského hněvu, když podepsali dopis čtyř, ve kterém se Číně nejen poklonili, ale pobili rovnou čelem o podlahu. V kauze nevyznamenání pana Jiřího Bradyho a přijetí dalajlámy na ministerstvu kultury Danielem Hermanem podlehli tlaku Miloše Zemana, dodejme.
Země Havla? Ne. Země Zemana
Psal jsem to vícekrát, Česko zcela opustilo zahraniční politiku ochrany lidských práv, zcela. A nic na tom nemění opakovaná prázdná tvrzení, že jde česká diplomacie dál ve šlépějích Václava Havla; absolutně ne, šlape si to opačným směrem, Zaorálek (ČSSD) a Zeman podporují politiku Si Ťin-pchinga na plné pecky. Prý kvůli "ekonomické diplomacii".
Na čínských křesťanech, kteří k nám prchli v naději, že je v "zemi Havla" neoslyší, přijmou, ochrání, je ten obrat o sto osmdesát stupňů dokonale vidět. Jsme zemí Zemana, nikoli Havla.
Dva roky čekají na azyl. Většina těchto lidí dávno žije mimo tábory, bydlí třeba v pronajatém bytě a čekají a čekají, jestli je ochráníme. Někteří pracují (podle našich zákonů může žadatel o mezinárodní ochranu po půl roce začít pracovat, pokud najde zaměstnání; musí žádat o povolení, bez toho to nejde, při jeho vydávání musí spolupracovat zaměstnavatel, ale to se zde u některých čínských žadatelů daří).
Jde o lidi, kteří chtějí pracovat a žít mimo tábor, starat se o sebe, být nezávislí, neodkázaní na dávky. Číňané, podobně jako Vietnamci, jimiž se tak rádi oháníme, bývají pilní a skromní. Většinou jde o mladé žadatele. Spolupracují s křesťanskými církvemi a s křesťanskými právníky, ale i právníky z nevládních organizací.
Učí se česky, někteří hovoří anglicky, stojí o rozhovory o své víře, chtějí bible, mají zájem o kontakty s českými občany, integrují se, ale zároveň mají velký a svými zkušenostmi zřejmě dobře odůvodněný strach z čínské ambasády, což vypadá jako podpůrný důvod, proč jim azyl udělit.
Ještě jedna poznámka, zásadní. České křesťany z různých církví (kupříkladu katolíky a evangelíky) neochota úřadů tyto lidi ochránit, poskytnout jim azyl, silně popuzuje. Připomeňme, že arcibiskup pražský, metropolita a primas český Dominik Duka, místní katolík číslo jedna, upozornil Si Ťin-pchinga při jeho návštěvě v Praze na pronásledování křesťanů v Číně.
Aby se čínští soudruzi nezlobili
Dva roky čínští křesťané čekají, trčí v nejistotě, místo "havlovského" přijetí se dočkali jen úředního odmítání, kličkování, protahovaček. Pokud by jejich právníci žalovali český stát pro nečinnost, vnitru by to zřejmě jen vyhovovalo, celý proces by to protáhlo o další roky. Není tedy divu, že se české osobnosti za Číňany berou.
Už jsem vícekrát upozorňoval, jak tento trapný případ obnažuje českou migrační politiku, izolacionismus, neochotu přijímat utečence a české "sortýrování", rozdělování lidí. Jsi muslim? Nechceme tě (to říká dnes už i premiér Sobotka, jako by neexistovala ústavní svoboda vyznání). Jsi Číňan a chceš azyl? Nechceme tě, bojíme se reakce čínských soudruhů, chceme, aby u nás kšeftovali. Jsi Ukrajinec a chceš pracovní povolení? Uděláme ti to co nejsložitější.
S Bruselem bojujeme o uprchlické kvóty, doma politici argumentují strachem z islámu, který přímo spojují s terorem. Na čínských křesťanech mohlo Česko ukázat, že nejsme izolacionisté a ctíme lidská práva, ale houby s octem, nic. Česká migrační politika je katastrofická, špunt, nebrat nikoho.
Taktika ministerstva vnitra? Tak dlouho uprchlé Číňany dusit, až už to nevydrží a utečou od nás dál na Západ. (Přitom my si namlouváme, že jsme Západ.) Nechat případ vyhnít, zapomenout, nerozhodovat, použít staré bolševické pravidlo "věci mají tendenci se řešit samy". Proč tato taktika? Protože čínským křesťanům azyl zřejmě nejde neudělit.
Za ministerstvo vnitra, Milana Chovance (ČSSD), ale i za premiéra Sobotku a ministra zahraničí Zaorálka se stydím. Slova Bohuslava Sobotky o úctě k Václavu Havlovi jsou jen prázdné, duté řečičky. Ve skutečnosti jsme za jeho vlády zemí bez tváře a bez srdce. Ani ta Ženevská konvence nás nezajímá. Jen snad prachy z Číny. Obludné. Nejsme Západ, jsme nic.
