Za rok nás poprvé v historii čeká přímá volba prezidenta a volební kampaň bude mít nepochybně jinou podobu, než na jakou jsme byli doposud zvyklí. O americkém prezidentovi Baracku Obamovi se díky tomu, jak dokázal v kampani využít moderních technologií, mluví jako o první „internetové" hlavě státu. Jak to bude vypadat u nás? Sehrají nová média při volbě příštího českého prezidenta stejně zásadní roli jako v USA?
„Myslím, že to bude hodně živelné," soudí o využití moderních technologií v kampani Tomáš Jindříšek, expert na nová média a spoluzakladatel digitální agentury Dark Side. „Jak tak zatím poslouchám možné kandidáty, mám dojem, že nikdo z nich význam nových médií ještě plně necítí. Debaty se vedou hlavně na téma předvolebních mítinků a televizních vystoupení. Přitom ten, kdo s nimi bude umět pracovat a dokáže využít jejich potenciál, bude proti ostatním ve zřetelné výhodě."
Aktuálně.cz: Že by si jejich význam ještě nikdo neuvědomil? Vždyť webové stránky má už dneska pomalu i každý komunální politik...
To sice ano, ale pořád se tu uvažuje hlavně v té „billboardové" rovině - ukázat tvář a donekonečna opakovat jméno kandidáta, případně jednoduché heslo. A to je málo. Můžete nakoupit tisíce reklamních bannerů, vyvěsit na webu projev nebo program, ale velký efekt vám to nepřinese.
Nová média, hlavně sociální sítě, totiž přinášejí určitou novou vlnu občanské aktivace, možná i další impuls občanské společnosti. Především jejich mladí uživatelé chtějí se svým kandidátem komunikovat, chtějí chatovat, vyjádřit bezprostředně svůj názor, s něčím souhlasit...
Tady zatím bohužel ještě nejsme moc zvyklí na to, co je běžné v USA nebo západní Evropě, že se kolem kandidáta vytvoří think tanky složené z expertů a mladých lidí, kteří s tím pomohou. Možná je to tím, že většina lidí, která u nás novým médiím rozumí, se nechtěla s klasickou politikou či přímo nějakou politickou stranou příliš spojovat. Ale i to by se teď mohlo změnit, mezi možnými kandidáty jsou i skutečné osobnosti, některé navíc nadstranické.
A.cz: Takže - co byste na místě kandidátů dělal vy?
Myslím, že by bylo dobré, kdyby našli mimo systém už existujících volebních manažerů - ne že ti by byli moderními technologiemi zcela nepolíbení, ale jsou přece jen zahledění trochu do sebe - do svých týmů ještě někoho, kdo novým médiím opravdu dobře rozumí, pro koho jsou denním chlebem.
A.cz: Třeba digitální agenturu?
Tohle jsem právě na mysli neměl. Jistě, profesionální agentura může odvést spoustu práce, může kalkulovat, jako konzultant vám můžu vysvětlit všechny mechanismy, ale pořád tam bude chybět to zapálené jádro, říkejme mu třeba fanoušci, jak je známe právě z Ameriky.
Já vím, Češi jsou samozřejmě mentalitou jiní než Američané, kolikrát se až smějeme tomu, jak jejich kampaně vypadají, ale popravdě řečeno, právě tohle nadšenectví je třeba do volebních týmů přenést. Jeho náznaky už jsem trochu sledoval v kampani před parlamentními volbami u TOP 09 nebo Věcí veřejných, to jsou pro mě záblesky stran, které se dostaly díky internetu hodně nahoru. Tu pozici samozřejmě můžete rychle ztratit, pouhé využití technologií nestačí, internet je extrémně transparentní médium.
Takže na místě kandidátů bych se snažil do svého týmu oslovit třeba studenty vysokých škol, pro něž už jsou nová média denním chlebem. A doplnil bych je lidmi, kteří znají taktiku, jsou schopni určitého nadhledu a dovedou se na věc podívat s odstupem a zkušeností, protože samotné nadšení taky nestačí. Takový tým by podle mého byl velmi efektivní.
A.cz: A kdybyste byl osobně přizván do takového týmu, nebo vaše agentura?
Upřímně řečeno, nevím, jestli bych se s tím chtěl úplně spojovat. Jako volič bych si už teď asi vybrat dokázal, ale kdybych měl tímhle způsobem podporovat nějakého kandidáta, musel bych mít daleko víc informací, než kolik jich zatím z médií mám. Ostatně, už jsem takovouhle zkušenost udělal - byl jsem přizván před pár lety ke konzultacím před slovenskými prezidentskými volbami, kandidát se nejdřív jevil nadějně, ale nakonec jsem spolupráci odmítl, protože mě úplně nepřesvědčil. Ovšem zkušenost to byla rozhodně zajímavá.
A.cz: Mimochodem, mluvíme o nových médiích a je namístě říci, co přesně máme na mysli a v čem spočívají jejich přednosti...
Termín nová média je možná trochu zavádějící, protože mezi ně počítáme i internet, který už ale běžně užíváme deset patnáct let; sociální sítě jako Facebook či Twitter a další jsou mladší, ale už také ne zcela nové, takže přesnější by asi bylo říkat digitální kanály.
A přednosti - bezpochyby okamžitá interakce a obrovská síla. Srovnejte to s předvolebním mítinkem. Když jste hodně zajímavý, přijdou se na vás podívat stovky, možná tisíce lidí, navíc půjde v drtivé většině o přesvědčené voliče, nikdo tam nejde zkoumat vaše názory, aby pak rozvažoval, zda vás podpoří. Kdežto na sociální síti máte okamžitě desítky tisíc, možná statisíce příjemců. Berou vás jako rovnocenného partnera, chtějí s vámi diskutovat, podpoří vás, ale musíte je dokázat přesvědčit. Automatická úcta k autoritám se z mladých lidí vytratila, nedají vám ji zadarmo. Je to stejné, jako když jde politik přednášet na vysokou školu - v okamžiku, kdy prokáže určitou chytrost, kredibilitu, začnou se na něj koukat úplně jinak.
A ta síla je obrovská. Jsem přesvědčen, že kdyby se domluvila nějaká nika internetových nadšenců a rozhodla se stvořit vlastního kandidáta, tak to dokáže a nebude to ani moc složité, protože 50 000 hlasů, co to na internetu je? A byl by to velmi silný kandidát. Zní to až děsivě, ale tak to prostě funguje. Digitální kanály, to je v předvolebním klání jistá divoká karta, nikdo zatím neví, ke komu se tahle mladá voličská základna přikloní.
A.cz: Jak by ji měl kandidát oslovit, co byste mu poradil jako první krok?
Lidé, a mladá generace zejména, velmi oceňují nějaký osobní přístup, něco nadstandardního. To, že už jste něco dokázal, to je východisko, které dává určitý náskok, ale nic víc. Musíte je přesvědčit, udělat něco autentického, oslovit je, získat u nich kredit.
Nahrát třeba nějakou osobní zpověď a dát jim možnost reagovat. Diskutovat s nimi, opravdu na tom chatu být a neposílat svou sekretářku, aby za vás odpovídala. Předestřít jim svá témata a zjišťovat ta jejich, co oni považují za důležité...
Můžete teoretizovat, vymýšlet, analyzovat, ale nejlepší je rovnou se těch lidí zeptat. Budou nekompromisní, nebudou vás šetřit, ale právě proto se s nimi musíte bavit. A pak můžete uspět. V tom je kouzlo a síla nových médií.
A.cz: Myslíte, že ve světle všeho, o čem jsme mluvili, má vůbec smysl prezidentskou kampaň nějak finančně limitovat?
Myslím, že to velký smysl nedává, jen to deformuje její určitou část. Je to zase snaha zavést normy a pravidla v něčem, co už se ovládat nedá. Internet už nemůžete nijak omezit. Můžete spočítat náklady na billboardy a televizní spoty, ale jak spočítáte náklady na prezentaci na sociálních sítích? V okamžiku, kdy se zmobilizují fanoušci, ji navíc máte prakticky zadarmo.
A i kdybyste kampaň zakázal úplně, stejně vyhraje kandidát, který je nejznámější. Takže já to vidím spíš jako účelové snahy, zcela logicky těch, kteří mají méně prostředků než ostatní.
Jediné pozitivum je snad v tom, že by se zbytečně nevyhazovaly nesmyslné peníze a kandidáty by to přimělo k větší efektivitě či právě k interakci a využití digitálních kanálů. Přímá volba prezidenta je prostě vox populi se vším pozitivním i negativním, co to přináší.
A.cz: Volby budou za rok - kdy by podle vás kandidáti měli s kampaní na digitálních kanálech začít?
Je to kontinuální práce - už to nejde jako dřív, říct si, že měsíc předem uděláme billboardy a komunikaci... Já bych si stanovil nějaký plán postupného nárůstu - a na ten už je nejvyšší čas. Je jasné, že když bude nějaký kandidát v interakci s voliči celý rok, celý rok s nimi bude pracovat, má daleko větší šanci než někdo, kdo na ně vybafne těsně před volbou. Musíte si u lidí vydobýt kredit, získat si je, a když to děláte chytře a v postupných krocích, zas tolik vás to nestojí.
Ostatně, ty kampaně už probíhají. Všechny ty politické diskuse kolem přímé volby a hlavně po ní už jsou jejich součástí.
