Kabinet Petra Fialy (ODS) vládne tři čtvrtě roku. A je to boj, na jaký čeští premiéři a ministři nejsou zvyklí. Fialova parta nastoupila do změněné, mimořádně komplikované situace. Začínala s tím, že vrátí do vysoké české politiky slušnost, vstřícnost, otevřenost a profesionalitu. Daří se to? Nikoli. Anebo jen z malé části.
Nevíme, jak by to vypadalo, kdyby Rusové nerozpoutali válku proti Ukrajině. Kdyby k nám nepřišlo přes 400 tisíc uprchlíků - obrovská vlna, již stát díky vydatné pomoci nevládních organizací a mnoha občanů celkem dobře zvládl. Kdyby doslova šíleně nevyletěly ceny energií a pohonných hmot. A kdyby se ze řetězu neutrhla inflace. Je dobré si uvědomovat, že tak složité to zatím žádná česká vláda neměla.
A je třeba si uvědomit ještě jeden opravdu nepříjemný fakt, který vládnutí komplikuje. Česká politika prodělala od 90. let strmý sešup. Vstupuje do ní čím dál méně lidí, kteří mají čistý štít a jsou přitom schopni řídit a rozhodovat. Dobře to bylo vidět, když kvůli stykům s mafiánem rezignoval ministr školství Petr Gazdík (STAN) a oslovené osobnosti, kupříkladu senátor Jiří Drahoš, odmítaly post přebrat. Nemůžeme si nic nalhávat, kvalita ministrů šla dolů. Naštěstí ne všech.
Fialův kabinet nastoupil po éře populisty Andreje Babiše (ANO). Voliči pěti stran, které jej sestavily, samozřejmě očekávali změnu přístupu k občanům. Ta se ovšem koná jen částečně. Premiér lidem nelže, ale zároveň k nim má daleko, trochu jako by žil na jiné planetě. Voliči rovněž očekávali jasné vyúčtování předchozího vládnutí - chtěli se dozvědět, proč Babišův tým tak krutě selhal při druhé a dalších vlnách covidu. A také jak je to s jeho podnikáním a střetem zájmů; jak na jeho politickém působení profitovaly podniky, které má uložené ve svěřenských fondech.
Když covid kulminoval, bylo zřejmé, že tehdejší vláda selhala, mluvilo a psalo se o tom, že bude po volbách nutné její kroky přezkoumat. Žádná sněmovní vyšetřovací komise, která by zkontrolovala přijatá opatření a podivné nákupy materiálu, ale nevznikla. Připomeňme, že za Babiše zemřelo na covid přes třicet tisíc lidí, část zbytečně.
Proč tedy na žádnou analýzu nedošlo? Jako první důvod se nabízí válka a peklo s energiemi. Jistě, hraje to roli, ale ukazuje se, že koaliční strany neměly prakticky nic připraveného předem, šly do vlády jak prvňák do školy. Jistěže je válka obří problém, stejně jako jím jsou energetická krize a inflace, ale to přece neznamená, že by politici měli rezignovat na politiku samu.
Babišovy maléry jako by neexistovaly
Pětikoalice Babišovi vyklidila prostor, nechává ho objíždět republiku a štvát lidi proti sobě. Babiš se na mítincích tváří, jako by on sám dělal všechno dokonale. Na jeho covidové průšvihy už si nikdo ani nevzpomene, lidé na vesnicích po něm opakují mantru "vláda nic nedělá", jeho maléry jako by ani neexistovaly.
Fialova skvadra nechává plavat řadu dalších problémů, které jsou důležité. Namátkou mediální rady. Z přístupu koalice máte dojem, že o veřejnoprávní média vůbec nejde, že je úplně jedno, kdo je ovládá a kdo na ně dohlíží. Přitom to vypadá, alespoň podle výskytu v České televizi, že premiérkou je zřejmě předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová, nikoli Petr Fiala. A zase, kdo po ní chce, aby zaplatila miliony utracené z eráru za sebepropagaci? Nikdo. Nechali to plavat.
Po tři čtvrtě roce máte pocit, že se Fialova vláda topí, nestíhá dění, které je, pravda, mimořádně hektické. Pomoc přichází pozdě, informování občanů o tom, co se děje, jak bude vláda bránit krachům firem a pádu rodin i jednotlivců do chudoby, je minimální, laxní. Máte pocit, že kabinet jedná zpomaleně, zpožděně, že na to snad ani nemá. Víme o úsporném balíčku ve výši 66 miliard, který má lidem pomoci se splácením energií. Mluví se o něm čtyři nebo pět měsíců a první peníze mají přijít až za měsíc, v říjnu, a je celkem jasné, že pro mnohé nijak zásadní pomoc nepředstavují.
Ministr Jozef Síkela (za STAN), podle všeho za vydatné pomoci premiérova poradce Tomáše Pojara, zřejmě vyjednal na zimu dostatek plynu, ale kdo to ví? A je to jisté? Jak to bude s pomocí firmám, které nemají na energie na hrozí jim podle Hospodářské komory krach? Tyto podniky stále ještě nevědí, jak jim stát pomůže. Člověk by čekal mnohem profesionálnější postup, pravidelné informování, uklidňování. Německá vláda vyhlašuje úsporné programy, nařízení, rady jak neplýtvat energií. U nás zas nic, snad se na tom pracuje, alespoň doufám, ale v Německu už je vše v běhu.
Vláda se málo brání absurdnímu a štvavému osočování, že dělá víc pro ukrajinské válečné uprchlíky než pro české občany. Je to velmi rozšířená a nebezpečná vyprávěnka.
A hrubých chyb se ministerský sbor dopouští i v bezpečnostní oblasti. Kauza Mlejnek představuje opravdu fatální nedostatek profesionálního přístupu, který ještě prohlubuje nijak nedoložené tvrzením ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), že jde o zpravodajskou hru namířenou proti němu. Omyl, jde o neschopnost vybrat správného člověka, o opravdu drsnou zaslepenost, kdy si ministr neuvědomí, jak toxické jsou pro šéfa tajné služby styky s profláknutým mafiánem a lidmi okolo něj.
Fiala má ještě šanci
Díváte se na to utrpení a nemůžete necítit zklamání. A jistě je v tom i kus naivity, jak popsáno výše, dnes se jen tak někdo nenechá přemluvit, aby šel do vlády, aby dělal pro stát. Skok jinam jsme nemohli čekat. Politika je široce vnímána jako svinstvo, kde se ušpiníte, kam slušný člověk raději nevleze. A i když máme vládu zásadně lepší, než jaká tu byla do konce loňského roku, stačí se podívat třeba na kampaň před volbami v hlavním městě a vidíte, že se zas tak moc nezměnilo. ODS (a s ní Spolu) strčí v Praze do čela člověka, který žije v jiném století, je mimo, a jeho úlohou je zřejmě pokrýt to, co se děje pod ním. Jako by se tu vracely staré, špatné časy.
V jedné oblasti vláda funguje velmi dobře, a naštěstí je to oblast pro Česko velmi důležitá, ba rozhodující. Tou je zahraniční politika. V ní Fiala exceluje, jeho cesta do Kyjeva krátce po vypuknutí války byla odvážná a politicky vysoce inteligentní. Zřejmě nejlepším ministrem Fialova kabinetu je šéfdiplomat Jan Lipavský (Piráti), který se nepředvádí, ale pracuje. Jak doma, kde se pokouší dát dohromady rozmlácené ministerstvo, tak v zahraničí. Není divu, že ho prezident Zeman tak moc nechtěl.
Zahraniční politika je pro nás klíčová - potřebujeme být pevně zakotveni na Západě, nenechat se strhávat směrem na Východ, kooperovat s Německem a dalšími jasně demokratickými zeměmi.
Je to takový paradox. Máme vládu s výbornou zahraniční politikou, ale chybí nám vláda, která by stejně dobře spravovala věci domácí. Zřejmě by se nám vyplatilo mít dvě, jenomže kdo by se do té domácí hrnul? Narážíme tady na spoušť, jež začala někdy v době opoziční smlouvy, tohoto Zemanova a Klausova podvodu na voličích, a kulminovala za vlády agenta StB a trestně stíhaného, dnes již obviněného Babiše.
Fiala ovšem ještě nevládne ani rok, pořád má šanci věci změnit k lepšímu, 108 poslanců ve sněmovně mu dává slušnou jistotu. Pokud se mu podaří nějak zvládnout energetickou krizi a pomoci těm nejohroženějším, jak jednotlivcům, tak firmám, může ještě lidi přesvědčit. Možná by měl víc naslouchat kvalitním poradcům (NERV) a sehnat si nové experty pro bezpečnostní oblast. Tam to nebezpečně nefunguje. A měl by si uvědomit, jakou roli hrají veřejnoprávní média, která hodil přes palubu. Zřejmě jen proto, že ODS Českou televizi nesnáší stejně jako Zeman a Babiš a nejradši by ji zrušila - zprivatizovala. Média jsou pro politiku klíč.