Žijeme v nové době, v posledních letech se věci mění radikálně. Českou společnost obklopuje netradiční prostředí: internet, klimatická změna, hybridní válka… Do toho se ozývá hlučné volání po záchraně "tradiční rodiny". Co to je? Co představuje tradiční rodina v netradiční době?
Přímou a drsnou odpověď nabídla v rozhovoru pro Deník N Magda Vášáryová, herečka, politička, ředitelka nejstaršího slovenského ženského spolku Živena. Dáma mimořádně vzdělaná, schopná, zajímavá, úctyhodná.
Na otázku, proč je tradiční rodina nástrojem boje proti nezávislosti žen, odvětí: "Možná proto, že tradiční rodina neexistuje a nikdy neexistovala. To je romantický termín, který často prosazují ti, kdo mají takových tradičních rodin hned několik." Dál: "Možná mají na mysli moderní nukleární rodinu, kde je táta, máma a děti v paneláku, protože vesnická rodina se skládala z dětí, prarodičů, rodičů, praprarodičů. Ale to nejsou převažující modely rodin v historii."
Tvrzení, že tradiční rodina neexistuje, nabízí dobrý start. Co si pod ní představujeme? Muž plus žena plus děti. Tato klasika je stavěna především proti homosexuálním svazkům, o nichž se tvrdí, že ji zničí, což je blud.
Realita? Zpráva z roku 2017: V Česku napočítáme přes 175 tisíc domácností, kde děti žijí s jedním z rodičů. Ve třech pětinách těchto neúplných rodin je hlavou rodiny rozvedená matka či rozvedený otec, ve zbytku svobodný či ovdovělý rodič (viz publikaci Zaostřeno na muže a ženy Českého statistického úřadu o domácnostech).
V roce 2018 uzavřelo sňatek 54 470 párů, počet rozvodů klesl na 24 122. Ve více než 14 tisících případů měli rozvádění nezletilé děti. Čtyři pětiny mužů a žen se rozváděly poprvé. Podle statistik se v roce 2016 rozvedl téměř každý druhý pár. Soudy musely rozhodnout, kdo bude o dítě pečovat, ve více než 52 tisících případů, tedy i u nesezdaných párů (ty "rozvodovou" statistiku poněkud zkreslují).
Takže kam se poděla tradiční rodina? Jak vypadá? Představujeme si ji ideálně, romanticky: dům, kde bydlí více generací, rodiče s dětmi a babička s dědečkem ve vzájemném spokojeném soužití. Pěkné, jen to zřejmě už příliš neexistuje.
Patriarchát ztratil smysl
Tím s vykreslením české tradiční famílie nekončíme. Denně je u nás podle kvalifikovaných odhadů znásilněno 30 až 43 žen. Fyzické nebo sexuální násilí zažilo 32 procent žen, sexuální zneužívání 12 procent žen a znásilnění 5 procent žen, oznámila vláda v roce 2016 (u znásilnění vycházela z ohlášených případů). Znásilňovány jsou i děti, někdy i muži. Nejvíc tohoto násilí se odehrává mezi blízkými, taky doma.
Beze všech pochyb se ukazují dvě věci: tradiční rodina neexistuje, je to jen konstrukt, a neohrožují ji svazky osob stejného pohlaví, úspěšně se ničí sama.
Žijeme v době netradiční rodiny, volat po oné tradiční je asi jako křísit dinosaury. Typů rodin je mnoho, plno párů žije nesezdaně, nepotřebují svatbu. Jiní zase pořádají veselku, i když si berou partnera počtvrté. Lidé spolu žijí ve volných svazcích, jen komuny u nás a na Západě nepřežily, na žití v komunách jsme příliš soustředění na sebe.
Rozvod je běžná událost a naopak, když se po 35 či 40 letech nerozvedete, koukají na vás jako na omyl, raritu. Rodiny se atomizovaly, staří rodiče se oddělili od dětí, zhusta žijí sami, i když jeden z nich zemře. Rodiny žijící ještě dnes společně, jsou (hlavně ve městech) výjimečné.
Do představy tradiční rodiny patří jako základ patriarchát, muž coby hlava. I toto se však změnilo, žena v rodině, v té první, druhé, třetí, čtvrté, často dělá to, co muž, a ještě se stará o děti a o domácnost. Patriarchát ztratil smysl.
Panování nad ženou, jež taky pracuje, živí rodinu, ale zároveň má svoji kariéru, se zkomplikovalo, vynucovat ho je nesmysl. Ani v tomto smyslu už tradiční rodina neexistuje. Vyvolávat ji zpět je podobně úspěšné jako vyvolávat duše zemřelých. Udržuje to však část žen v mužům poddaném postavení.
Vášáryová říká, že se ženy staly tématem hybridní války, "ženská práva modernizují společnost. Žádná společnost, kde ženy nepracují a nejsou vzdělané, se nevyvíjí. A naopak - nejspokojenější společnosti máte tam, kde jsou šance žen a mužů vyrovnané, podívejte se do Skandinávie".
Nový prvek - téma "tradiční rodiny" i ženských práv je využíváno k rozkládání západních společností. Patří to do vzdychání po minulosti (něco jako "za komunistů bylo líp"). Pro rozkladače je výhodné stavět kohokoli proti komukoli, takže i muže proti ženám.
Tradiční rodina je výmysl. Žijeme v době netradiční, v době šířící se a podporované netolerance, v době kritiky tak zásadních věcí, jako je inkluze (kolik rodin nutně inkluzi potřebuje), v době odmítání slabých a neúspěšných, ale rodina má chránit nemohoucí a neúspěšné. Žijeme v době rozkolu, ale co je rodina víc než oddanost, odpovědnost a odpuštění? Je jedno, jak vypadá a jestli tam bere víc žena nebo muž, případně jedna z žen či jeden z mužů. Neexistuje rodina tradiční, jen rodina dobrá, nebo rodina k ničemu, která se stejně rozpadne.
