Poslanci pošesté hlasovali o prodloužení nouzového stavu. Vláda je žádala o dalších třicet dnů. Nebo aspoň čtrnáct. Poprvé neuspěla. Poprvé nebyl nouzový stav, který trvá už přes 200 dní, sněmovnou přijat. Skončí tuto neděli. Důvod známe: Vládní ANO a sociální demokraty nepodpořili komunisté. Opustili je. Zřejmě si spočítali, že "to trvá moc dlouho" a že už je "nouzák" mezi lidem nepopulární. Argumentovali tím, že vláda nezvládla širší otevření škol a nechala zavřená zimní střediska.
V posledních dnech (ne-li týdnech) jsme sledovali silně rezignovaného premiéra Andreje Babiše (ANO). V poslední vlně koronaviru krajně neuspívá, nedaří se mu nic, nemá schopné lidi, špatně si vybral klíčovou postavu, šéfa ministerstva zdravotnictví Jana Blatného. Ten proti Babišovi nic neprosadí, je slabý jako acylpyrin na zlomenou ruku. Podpora ANO klesá, prohrálo některé sněmovní souboje, poškozuje ho nález Ústavního soudu k volebnímu zákonu, nezvládá organizaci očkování. A teď ztratilo podporu KSČM.
Co se odehrálo? Premiér Babiš kašlal na demokratickou opozici, povyšoval se nad ni, nedohadoval se s ní. I když se s ní setkávali jeho ministři, vláda stejně ani sebelepší návrhy nakonec nepřijala. Šéf ANO si naběhl a spadl do pasti vlastního pohrdání slabšími, demokracií, opozicí, "žvanírnou".
Nedávno jsem psal o tom, že je pro nás dnes absolutně nejdůležitější dohoda, spolupráce. Babiš se neumí dohadovat, neumí spolupracovat. Je to paradox, on, který nyní nutně potřeboval podporu opozičních poslanců, několikrát řekl, že mu "mohou zavolat" a že pak s nimi jedná. Omyl, on to potřeboval, on měl volat, prosit, žádat, nabízet. Neumí to.
Při jednání poslanců o prodloužení nouzového stavu velmi dobře argumentoval (zde stenozáznam) předseda Pirátů Ivan Bartoš. Jasně, systematicky vysvětloval, co Piráti navrhli, komu to a kdy předložili (návrhy se týkaly kupříkladu peněz pro zaměstnance v karanténě či na nemocenské, kdy rodiny, v nichž nemohou do práce, nebo dokonce onemocní oba vydělávající, nejsou schopny platit ani nájmy, hypotéky, účty) a jak to dopadlo. Byla to obžaloba Babiše a jeho ministrů kývačů.
Opozice zesílila, Babiš oslabil
Méně konkrétní, ale srozumitelnou řeč pronesl předseda ODS a kandidát trojkoalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) na premiéra Petr Fiala. Tvrdil, že ve sněmovně existuje většina, jež je ochotna přijmout zásadní změny, které povedou ke změně. Už ne nouzový stav, ale série jiných opatření včetně změn zákonů, kroky, které veřejnost nebude považovat za nesmyslné, zbytečně buzerující, ale efektivní. Oznámil jasně: nouzový stav koalice SPOLU nepodpoří.
Fiala popsal také čtvrteční schůzku, kdy se opozice s Babišem prostě nedohodla. Pardon, naopak, Babiš se nebyl schopen dohodnout s politiky, na které předtím, když je nepotřeboval, z výšky kašlal (a kašlal tím i na velkou část občanů).
Znovu jsme viděli, jakou proměnou během koronakrize prošla česká politická scéna. Opozice dnes působí mnohem konstruktivněji, rozumněji, mluví podstatně víc "za lidi" než vláda. Vysvětlili, proč nouzový stav místo komunistů nepodpoří: mají obavu, že za měsíc to bude (v lepším případě) to samé jako dnes. Babiš si odfoukne a bude na ně dál kašlat. "Vláda ukázala, že nemá žádný plán, jen že prodloužíme nouzový stav a jedeme dál," řekl Fiala.
Krok opozice je však velmi riskantní. Pokud se pandemický stav zhorší (a zhoršuje se, jak víme) bude obviněna, že to ona zavinila více nakažených a více smrtí. Šéf sociálních demokratů a ministr vnitra Jan Hamáček už to řekl naplno. Těžko posoudit, jestli to měla opozice riskovat.
Hamáček argumentoval takto: všude na světě se přijímají zhruba stejná opatření, prakticky všude k tomu mají speciální legislativu a využívají ji. Uváděl příklady (Portugalsko), a prý jen u nás sice máme funkční nástroj, nouzový stav, ale opozice není spokojená s vládou, takže jej odmítá. "Může to mít za následek ztráty lidských životů… je to, jako byste uprostřed požáru vzali hasičům stříkačku," pravil.
Zkolabuje systém? Nemocnice?
Nelogické na tom je, že když mu teče do bot, apeluje na spolupráci, ale zároveň je stále dál místopředsedou vlády Babiše, který si dělá, co chce, jakmile jen trošičku může.
Nouzový stav skončí. Co se stane dál? Následovat bude přenos odpovědnosti na kraje, ty začnou vyhlašovat obdobu nouzového stavu, tedy "stav nebezpečí", a vláda jim bude, jak oznámil Hamáček, pomáhat, je to její povinnost. Jenže kraje to bez armády, bez mediků, bez hasičů rozvážejících vakcíny nezvládnou. A brzy se obrátí zpátky na vládu, aby požádala sněmovnu o nouzový stav. "Za týden jsme tady znovu," tvrdil Hamáček. Jen prý bude mít opozice na svědomí stovky mrtvých. Mrtvými, za které bude najednou odpovídat opozice, hrozí i Andrej Babiš a jeho pravá ruka, ministryně financí Alena Schillerová.
Problém nás, občanů, je v tom, že popravdě není jisté, jestli systém bez nouzového stavu zkolabuje. (Denně je nasazováno 700 vojáků, budou moci být nasazováni dále, nebo ne? Jak si povedou nemocnice? Kolik tam bude chybět lidí, personálu?) Pokud zkolabuje, odneseme to my. A Babiš obviní opozici, oproti řešení krizových situací tohle umí dokonale. Není jasné, nakolik má opozice promyšleno, co dělá. Jediné, co je jasné: Babišova vláda situaci nezvládá nejen organizačně (viz očkování, trasování, informování), ale ani politicky. Neumí nalézt rozumnou dohodu, umí jen diktovat.
Kdo má pravdu? Babiš a Hamáček? Nebo Bartoš a Fiala? Politicky ji mají šéfové opozice. Dávají premiérovi Babišovi za vyučenou. Ale "epidemicky", lidsky, zdravotně, pandemicky? Riziko, že se situace ještě zhorší, je opravdu velké. Myslí opozice na lékaře, na sestry, na nemocnice? Na lidi, které nebude kam odvézt? Zjevně ne. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek v noci řekl, že vláda "potřebuje lekci". Beru, ale tu lekci dostaneme my.
Nemáme jistotu, jak ta šílená situace dopadne. Jestli kvůli neochotě Babiše spolupracovat a šprajcu opozice neumře ještě víc lidí. A pokud ano? Už bude jedno, kdo za to může, budou další mrtví. A Babiš to dá opozici sežrat.
Babiš: Dejte nám šanci dva týdny, přesvědčíme vás, že to myslíme vážně, hrozí kolaps (video DVTV z 11. února 2021)
