reklama
 
 

Okamura ať přímou demokracii napřed otestuje na sobě. Ale to mu nechutná

2. 3. 2018 8:00
To hlavní se v SPD skrývá až za pomlčkou v jejím názvu.

Je dojemné, že nám, občanům České republiky, Tomio Okamura tolik věří. Že nás chce vysvobodit z pout zastupitelské pseudodemokracie a dát nám šanci rozhodovat si sami, o čem se nám zlíbí.

Jedna věc je ale zvláštní - proč to neumožní tam, kde mu v tom nikdo nebrání, tedy ve vlastní straně?

Nedávno se rozhořel spor mezi členy brněnské SPD. Média si ho povšimla zejména proto, že horké hlavy musely přijet zchladit čtyři hlídky městské policie. Těm se to sice podařilo, rozhádaní straníci se pokojně rozešli, ale příčina sporu - podle místních médií rozdělení postů na kandidátce pro komunální volby - tím samozřejmě z povrchu země nezmizela.

Strana, která si dala přímou demokracii do názvu, tak dostala ideální příležitost ukázat její přínos. Uspořádala vnitrostranické referendum? Nebo hlasování v rámci místní organizace? Aspoň poradní? Vůbec ne. Předsednictvo prostě místní organizaci direktivně zrušilo. Tedy - přímé řešení to bylo, to zase všechna čest, ale s přímou, ehm, demokracií toho nemohlo mít společného méně.

Brňáci v tom nejsou sami - loni na podzim se přímou demokracii ve straně přímé demokracie pokusili použít členové v Moravskoslezském kraji, kteří sepisovali petici za odstoupení krajského šéfa a poslance Lubomíra Volného. Výsledek? Volný je v obou funkcích, řada jeho kritiků už není ani ve straně (někteří odešli sami, jiní nedobrovolně).

Ona je vůbec trochu záhada, proč Tomio Okamura tak bezmezně věří českým voličům, zatímco vlastní straníky zřejmě podezírá z nejtemnějších úmyslů. Soudě alespoň podle toho, kolik rozhodování si ve stanovách SPD rezervuje pro sebe. Stručně řečeno - veškeré.

Tak předně - bez Okamurova souhlasu se nestanete ani členem. K členství je totiž nutný souhlas pětičlenného předsednictva, které sice rozhoduje prostou většinou hlasů, v níž ale - pozor, překvapení - nesmí chybět hlas předsedy. Přímá demokracie? Demokracie?

To se ostatně týká všech rozhodnutí předsednictva. I když v něm tedy sedí tak brilantní političtí stratégové, jako je například Miloslav Rozner, proti Okamurově vůli se v SPD nestane vůbec nic.

Měl bych pro Tomia Okamuru návrh - ať přestane dělat pokusné morče z České republiky a nejdřív předvede fungování přímé demokracie ve vlastní partaji. A pokud ji za dva roky ještě bude mít a bude její předseda, můžeme se bavit dál.

Mimochodem, celý oficiální název Okamurovy strany zní: Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. Je dobré na to myslet, protože o přímou demokracii mu vůbec nejde a o svobodu už teprve ne. To skutečně důležité - klíčová priorita, ideologické ukotvení, program i stanovy v kostce, zkrátka celý smysl existence strany - se skrývá až za tou pomlčkou.

autor: Jan Moláček | 2. 3. 2018 8:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama