Začalo se řešit, jestli jsou krajské koalice, které volebního vítěze ANO odsouvají do opozice, zradou na voličích. To je příležitost ujasnit si, čím se taková zrada na voličích vůbec vyznačuje a jak v našem politickém pařeništi funguje. Zkusme předejít nedorozumění a zmatení pojmů.
Význam samotného slova "zrada" je jasný. Zradit můžete něco (třeba i svůj volební program) nebo někoho, s kým vás pojí nějaká smlouva o důvěře, závazek. Musí být "co" zrazovat, například sebe sama, slib nebo vzbuzené vážné očekávání. Metaře na ulici, ani on vás, zradit dost dobře nemůžete, protože tu chybí zrady hodné vzájemné pouto. Když schválně zametá nedbale, nebo mu vy házíte pod nohy nedopalky, není to ještě zrada.
Zrada v politice se týká skoro výhradně vlastních, ne cizích voličů. Politik TOP 09, dejme tomu, nemůže moc zrazovat voliče KSČM a naopak, tedy pokud by jim před volbami něco nenamluvil, aby ho volili, a pak to nedodržel. Politik samozřejmě má cítit odpovědnost ke všem, ne jen k těm svým - ale zrazovat všechny voliče, masu, moc nejde, respektive to už nebývá zrada, ale napálení, podvod, lež. Sem se dá zařadit prezident Antonín Zápotocký a měnová reforma, kterou do poslední chvíle popíral. Nebo opoziční smlouva Zeman - Klaus. Na voličích ČSSD a ODS to byla zrada, na těch ostatních spíš jen podfuk. Zrada je "vznešenější" formát, musí jí předcházet vklad důvěry, například ve volbách odevzdaný hlas. Není to jen prosté "dělání z lidí blbce".
Koalice v krajích, kdy se strany na - řekněme druhém až čtvrtém místě - domluví a vyšachují vítěze, nejsou samy o sobě ani podfukem. Kdo byl podveden? To by musela strana XY před volbami tvrdit, že s YZ nikdy nepůjde, a pak si s ní plácnout. Což se podle dostupných informací neděje. Bleskurychlé, málem zautomatizované obcházení volebního vítěze není šťastná tradice, ale to se bavíme o politické kultuře a zvyklostech, ne o zradě nebo podvodu. Koalice bez vítěze jsou přípustné, někdy mohou být i nejlepším možným řešením.
Připomínají se také pražské komunální volby 2010. TOP 09 vyhrála, ale městskou vládu upekly druhá ODS a třetí ČSSD. Zrada na voličích? To je složitější. Samotná koalice a hlavně způsob jejího vzniku, to nebylo nic roztomilého. Když příští primátor Svoboda před volbami prohlásil, že by se Zdeňkem Tůmou klidně "šel krást koně", nemohli si to voliči ODS a TOP 09 vyložit jinak než jako náklonnost, mezi pravicovými lídry přirozenou, a měli plné právo očekávat povolební spojenectví. Tohle zradou zavánělo. Ale sám princip dva menší proti jednomu většímu, vynechání vítěze, zradou na voličích není. Kdo ho tehdy kritizoval jako zradu, nebo alespoň neslušnost, mohl by totéž říkat o některých krajích, s přihlédnutím k rozdílům (vítězství TOP 09 bylo výraznější než dnešní krajská vítězství ANO, emoce kolem pražských voleb byly mimořádné a podobně).
Jestli někdo v Praze před šesti lety voliče zradil, pak sociální demokracie, která si dala na billboardy primátorského kandidáta Jiřího Dienstbiera, ten před volbami tvrdil "s ODS koalici neuzavřeme, vytvořila v Praze mafiánské prostředí", po volbách (a nejlepším výsledku ČSSD v pražské historii) byl straníky odstaven a koalice s ODS se stala skutečností. Ano, tohle byla učebnicová zrada na voličích, voličích sociální demokracie.
Jako zradička se dalo brát i to, že Zdeněk Tůma před volbami hlásil, že si bere Prahu na triko (víc, než si myslíte), a místo řehole pevného opozičního lídra se z politiky postupně vytratil. Jeho voliči osiřeli.
Jednou z hvězd krajských voleb byla Dana Drábová. Přes 11 tisíc preferenčních hlasů. "Jaderná baba to pohlídá," volaly plakáty Starostů, a že jich bylo. Je po volbách a Drábová se stává pouhou řadovou krajskou zastupitelkou, protože se chce dál věnovat úřadu pro jadernou bezpečnost a hejtmankou nebo radní být nechce a ani nemůže. Tedy, ona totéž tvrdila i před volbami a kdo chtěl, mohl se to dozvědět - ale když je někdo tváří voleb a sám (úspěšně) kandiduje, nebere snad na sebe i odpovídající politický závazek? Voliči nepochybně dali Starostům hlas i kvůli Drábové - ale v praxi budou rozhodovat jiní. Ne, to jistě není zrada, jen šikovný marketingový podvůdek.
Ve Středočeském kraji vyhrálo ANO, jeho jednička Jaroslava Jermanová (billboardy "Dálnice, obchvaty, silnice") chce být hejtmankou, v čem je problém? Andrej Babiš po volbách na hejtmana doporučil lídra Starostů Rakušana, prý je "slušný člověk" a stejně je jedno, kdo hejtmanem je, když bude mít ANO většinu v krajské radě. Mezitím se situace vyvinula trochu jinak, ale nebyla i tohle taková menší zradička na voličích? Stejně tak v Ústeckém kraji - ANO zvítězilo, ale hejtmanem může podle Babiše zůstat komunista. Děkujeme za důvěru, ale vládnout naplno až zas tolik nechceme? Kdyby Babiš vyhrál parlamentní volby, jak by se mu líbila taková taktika?
Dějiny české politiky se vlastně skládají ze samých zradiček a podvůdků na voličích. Bez nich by nebyly ničím.
