Jsou hlučné boje a tiché boje. Jeden tichý teď budeme sledovat až do 28. října, do Dne vzniku samostatného Československa. O tomto státním svátku prezident živým i mrtvým udílí vyznamenání. Tichý boj se bude odehrávat proto, že Senát oznámil, koho Miloši Zemanovi navrhuje na státní vyznamenání. Mezi adepty na metál je i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, dříve přítel a kolega dnešní "hlavy státu", v posledních letech její zásadní ústavní oponent i kritik ve věcech veřejných a politických.
Rychetský je navržen na Řád Tomáše Garrigua Masaryka, spolu s ním Senát doporučuje stejně ocenit i patologa Jana Vignatiho, který se za druhé světové války zapojil do odbojové organizace Obrana národa a byl popraven nacisty. Oba na stejný řád, odbojáře proti nacismu a bývalého komunistu, posléze chartistu, který se v poslední době stal odbojářem proti Zemanovu šlapání po ústavě.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka je vyšším státním vyznamenáním České republiky a bývalého Československa. Prezident je uděluje osobám, jež se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv.
Zemanovi se zřejmě bude hodně zajídat Rychetského vyznamenat. Od málokoho tak vysoce postaveného (a předseda Ústavního soudu je špičková figura) musel snést tolik kritiky, tolik stoprocentně opačných postojů. Zeman proslul tím, že z žijících rád vyznamenává jen ty sobě oddané (nechce se mi je zde vyjmenovávat, vadí mi, že dostali státní řády). Letos by však měl opentlit i názorového soka. (Nemusí.)
Po revoluci v listopadu 1989 to Zeman a dnešní šéf Ústavního soudu dlouho táhli spolu. Rychetský sloužil od července 1998 do července 2002 coby místopředseda vlády Miloše Zemana. Seděl v kabinetu, který umožnilo velké české zlo - opoziční smlouva. V roce 2013, před sedmi lety, jej Zeman se souhlasem Senátu znovu jmenoval předsedou Ústavního soudu. V posledních letech by to udělal jen se skřípěním zubů. Nebo by to spíš neudělal.
Zemanův xenofob a neonacista
Rychetský se zhruba od roku 2016 proměnil ve veřejného oponenta Zemanových praktik a také prezidentem podporovaných okamurovců (SPD). V prosinci 2017 prezident navštívil sjezd SPD a ztotožnil se s okamurovci slovy: "My nejsme lůza, my jsme lid." Zjevně zcela úmyslně začal legitimizovat antibruselskou a proruskou SPD a KSČM (v tom roce osobně navštívil i sjezd komunistů).
Poté, co byl místopředsedou sněmovny zvolen Tomio Okamura, Rychetský popsal, jak to vidí: "Považuji za dost vážnou situaci, že do ní (do vysoké sněmovní funkce, pozn. aut.) byl parlamentem demokraticky v tajné volbě zvolen člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické." A dál: "Všechna slova na různých sociálních sítích, která Tomio Okamura a někteří další představitelé této strany v posledních letech vyslovili, všechna tato slova právě vzbuzují v celé civilizované Evropě přinejmenším alarmující signál, co se to v České republice děje?" Vyjádřil naprostý opak postojů Miloše Zemana.
O rok dřív Rychetský podepsal společné prohlášení proti změně soudních systémů v Polsku (s ním i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a tehdejší veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová). Bylo to v době, kdy polský Sejm schválil kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky i ze strany Evropské komise. Opět postoj k názorům Hradu stoprocentně opačný.
V listopadu 2017 přišel Tomio Okamura s nápadem, že by chtěl zrušit Senát, a prosazoval také možnost hlasovat v závazném referendu o všemožných tématech. Za zbytečnou označovali horní komoru parlamentu i prezident Zeman a Andrej Babiš; ten chtěl navíc přejít k většinovému volebnímu systému do poslanecké sněmovny.
Bývalí absolutní kamarádi
Rychetský Senát bránil: "Jeho role pojistky se omezuje na dvě, avšak klíčové věci. Zaprvé bez něj nelze ústavu měnit. Za druhé volební zákony jsou jediné, kde nemůže sněmovna Senát přehlasovat," řekl Hospodářským novinám. Se Senátem hájil podstatu naší demokracie. Za "druhou zásadní kotvu" označil článek devět odstavec dvě ústavy, podle nějž je změna podstatných náležitostí demokratického právního státu nepřípustná a jemuž se přezdívá "klauzule věčnosti". "Jediný, kdo má kompetenci tímto článkem chránit demokracii a rozhodovat podle něho, je Ústavní soud," řekl.
V říjnu 2016 se tvrdě ohradil proti chování Hradu, prezidenta Zemana i dalších tří nejvyšších ústavních činitelů. Ti podepsali společné prohlášení ostudně podlézající čínské vládě. Následovalo poté, co tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oficiálně přijal Jeho Svatost Tändzina Gjamcchoa, 14. dalajlámu, což Čínu rozzuřilo.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz Rychetský prohlásil, že něco takového tu od komunismu nebylo. "V podstatě jsem musel počítat s tím, že polistopadový étos, který měl významnou roli při základní transformaci naší společnosti, se bude muset jednou vytratit. Ale že bude do takové míry nahrazen pragmatismem, jsem nečekal," řekl.
Čerstvější rozkol: na přelomu let 2018 a 2019 se ukázalo, že Hrad (Zeman a jeho kancléř Mynář) ovlivňují soudy. Kriticky se vyjádřil bývalý předseda NSS Josef Baxa a po něm i Pavel Rychetský. Deníku N řekl, že Baxovi důvěřuje a o jeho výrocích nepochybuje. Dodal: "U pana prezidenta mě nepřekvapuje jeho zájem o ‚živé kauzy‘ v justici ani skutečnost, že si zcela neuvědomuje nevhodnost vyjadřovat k nim osobně nebo prostřednictvím svých úředníků meritorní stanoviska." Domyšleno - velmi drsná kritika nejvyššího ústavního činitele státu.
Příkladů najdeme víc a plyne z nich toto: Pavel Rychetský a Miloš Zeman, bývalí "absolutní kamarádi", jsou dnes jeden hot a druhý čehý. Představují opačné póly české demokracie. Rychetský hájí naše ústavní základy proti svévoli Zemana. Proto bude pro Hrad (otázkou je, jak silné slovo tam Zeman vůbec ještě má) velmi těžké kývnout na dekorování prezidentova soka. Pokud medaili dostane, bude Zeman muset zapřít sám sebe. A to on nedělává.
