Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
20. 6. 2018 13:00

Extremismus podle Hradu: Rychetský a Pelikán. Demokracie: Okamura, Aeronet

Podle Hradu rasismus, xenofobie a neonacismus, stejně jako označení za fašistickou stranu, nespadá do pojmu extremismus? Nebezpečné a Absurdní.
SPD Tomia Okamury jako extrém? Hrad to velmi rozhněvalo.
SPD Tomia Okamury jako extrém? Hrad to velmi rozhněvalo. | Foto: ČTK

Existuje v Česku vůbec ještě extremismus? Znamená to slovo to samé, co po roku 1989? Smí se napsat, že je strana extremistická, nebo to už v extrémní době nelze? Zájem o extremismus trvá, politické a úřední síly tento pojem drží, ale extremisté ho vykládají opačně než odpůrci extremismu.

Zásadně odlišný názor na to, co znamená extremismus, mají úředníci ministerstva vnitra a úředníci Hradu plus prezident Miloš Zeman. Vnitro se drží klasického pohledu na extremismus, kdežto Hrad, prezident, podporuje extremistické politiky a postoje.

Hádka o pojem se strhla nad dosud nevydanou zprávou vnitra o extremismu. Dříve vycházela v půli května, letos se zdržuje (zřejmě proto, že premiér Babiš neví, jestli nakonec nebude SPD Tomia Okamury potřebovat k podpoře vlády).

Vnitro poslalo zprávu o extremismu do připomínkového řízení. Tvrdí v ní (opatrně), že hnutí SPD "není z pohledu definice ministerstva vnitra extremistickým subjektem. Vybírá si ale podobná témata jako pravicoví extremisté a nezřídka k nim zaujímá i podobné názory. V některých případech jsou vyjádření představitelů SPD i radikálnější než vyjádření představitelů tradičních pravicově extremistických stran." (Poněkud guláš a bruslení mezi vejci.)

Hrad to rozhněvalo: "Naprosto nepřijatelné je zařazení parlamentní politické strany SPD do zprávy, stejně jako mnohá tvrzení autorů zprávy na adresu tohoto politického subjektu a jeho představitelů." Připomeňme, že Sládkovi republikáni (SPR-RSČ) byli v 90. letech taky parlamentní stranou. Prezidentovi lidé dál: "Hlavní hrozbou pro demokratickou společnost jsou ti, kteří chtějí omezit politickou soutěž a legitimní diskusi ve veřejném prostoru nálepkováním a odsouzením, ať už jde o nálepku ‚populismu', nebo 'šíření dezinformací'."

Státní spor o výroční zprávu názorně ukazuje, jak se Česko sune od klasické demokracie k jakodemokracii, k podpoře politiků, kteří demokracii, její ochranu, instituce, podrývají a rozbíjejí.

My nejsme lůza, my jsme lid

Připomeňme prosinec 2017, kdy Zeman navštívil sjezd SPD, splynul tam s tímto hnutím a sdělil: "My nejsme lůza, my jsme lid." Podobně se zachoval 17. listopadu 2015, kdy si Albertov zamluvil Blok proti islámu a Miloš Zeman tam na jednom pódiu vystoupil spolu s extremistou Martinem Konvičkou a podobně laděnými osobami.

Český prezident dlouhodobě legitimizuje strany jako SPD a KSČM (i její sjezd letos v dubnu navštívil) a postavy, jako je Martin Konvička. Mimochodem obě uvedené strany podporují dnešní Rusko a Vladimira Putina.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský popsal, jak se dívá na SPD poté, co byl místopředsedou sněmovny zvolen Tomio Okamura: "Považuji za dost vážnou situaci, že do ní byl parlamentem demokraticky v tajné volbě zvolen člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické."

Dodal ještě: "Všechna slova na různých sociálních sítích, která Tomio Okamura a někteří další představitelé této strany v posledních letech vyslovili, všechna tato slova právě vzbuzují v celé civilizované Evropě, vzbuzují přinejmenším alarmující signál, co se to v České republice děje?"

O SPD mluvil také končící ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Je pro něj "nepřijatelné být ve vládě, která se bude jakkoli opírat o SPD", protože se nechce dostat do pozice, "kdy budu nějakým způsobem muset korigovat svoje názory nebo postupy podle toho, co chce fašistická strana".

Hrad tedy stojí zcela proti tvrzení předsedy Ústavního soudu, instituce, která garantuje ústavnost a chrání demokracii. A stojí také proti jasnému postoji ministra spravedlnosti. Je to o to vážnější, že vyjádření i jednání jak Tomia Okamury, tak dalších lidí z SPD bez pochyby označení rasismus, xenofobie a neonacismus zaslouží (viz výroky a postoje k Romům, koncentráku v Letech u Písku, k muslimům a islámu, Okamurovým odpůrcům atd.). Jenomže Zemanovi lidé jdou v obracení pojmů naruby ještě mnohem dál.

Za nepřijatelné označují nikoli Okamuru či předsedu KSČM Vojtěcha Filipa (který nás chce vyhnat z EU a NATO a jeho strana se dosud neoddělila od stalinismu), ale kupříkladu kandidáta na ministra zahraničí za ČSSD Miroslava Pocheho (který mj. v prezidentské volbě podpořil Jiřího Drahoše).

Viz tweety mluvčího Ovčáčka, třeba: "M. Poche je odpůrce národního státu, podpořil migrační kvóty a útočí na Stát Izrael a prezidenta USA. Absolutně nepřijatelný!" (Přeloženo, být proevropský je nepřijatelný extrém; Poche mimochodem rezoluci, která chtěla uvalit sankce na Česko za to, že neplnilo kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl nepodpořil, hlasoval proti ní, byla to fake news jako Brno.)

Pozoruhodná je ona věta Hradu, že hlavní hrozbou pro demokracii jsou ti, kteří chtějí "omezit politickou soutěž a legitimní diskusi ve veřejném prostoru nálepkováním a odsouzením, ať už jde o nálepku ‚populismu', nebo 'šíření dezinformací'". Ten, kdo brání šíření lží, je pro Hrad extremista. Ohrožením pro demokracii je Rychetský, Pelikán, vnitro, EU, demokratické strany. Naopak demokratický je Aeronet a servery, jejichž zřejmým cílem je rozklad české demokracie, Okamura, hybridní válka, Filip, Zeman. Demokracie postavená na hlavu, znegovaná.

 

Právě se děje

Další zprávy