Panování Miloše Zemana končí. 8. března 2023 definitivně opustí Pražský hrad. Zvolen prezidentem byl dvakrát po sobě. Lidé mu opakovaně dali své hlasy, i když s jeho stylem už měli zkušenost. Nelze tedy tak úplně říci, že s jeho odchodem skončí i jeho vláda. Stejně jako mnoho let - a možná dodnes - nepominuly tragické důsledky opoziční smlouvy, již mezi sebou uzavřeli Miloš Zeman (tehdy ČSSD) a Václav Klaus (tehdy ODS) v roce 1998. A jež přetrvala do roku 2002.
Důsledky této nemravné snahy dvou rivalů rozdělit si moc - a vyšachovat ze hry všechny ostatní - přivedly do centrální politiky kmotry a mafiánské manýry.
Ne, nemáme to za sebou, dlouho se budeme léčit a vzpamatovávat jak z pobytu Miloše Zemana ve vrcholných funkcích, tak z jeho kumpánství s Andrejem Babišem. Ve svém letošním "vánočním poselství" se Zeman sice pochlubil, jak vytáhl sociální demokracii ze sedmi procent (1993) na 32 procent (1998), ale už neřekl nic o tom, jak potom stranu zničil, když se jí mstil za nezvolení hlavou státu v roce 2003.
Loučení na Štěpána rozdělil dosluhující prezident na mimořádně stručné zhodnocení končícího roku 2022 a na jakési "sebevysvětlení", jež bylo jen vyzobáváním událostí, které osobně považuje za úspěchy - včetně smrtící oposmlouvy. Kdo by čekal, že se aspoň dnes za ten grandiózní podvod na voličích omluví, mýlil se.
Hodnocení roku začal takto: "Pokud jde o aktuální události, nejvýznamnější z nich bezesporu byla ruská agrese vůči Ukrajině. Byl jsem vždy stoupenec korektních ekonomických vztahů s Ruskou federací, zejména kvůli dodávkám relativně levných energetických surovin. Ale jsou situace, kdy ekonomické zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním. A celosvětová bezpečnost, a tedy i bezpečnost České republiky, je touto agresí ohrožena. Proto plně podporuji pomoc České republiky bojující Ukrajině a věřím, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo."
To vysvětlení zřejmě míří na zemanovce, my ho nepotřebujeme. I v něm se však skrývá podstata Zemanovy politické prohry. Vše vsadil, jinak to neumí, na ekonomiku, kšeft. Možná ho ovlivnilo i příšerné okolí na Hradě. Ve své řeči definoval české národní zájmy: "Česká republika je malý až střední stát, kde osmdesát procent hrubého domácího produktu je tvořeno exportem. Naším národním zájmem, kvůli zvyšování ekonomické výkonnosti, a tedy i životní úrovně, je tedy podporovat export, prosazovat ekonomickou diplomacii a mít korektní vztahy s - pokud možno - všemi významnými zeměmi světa."
Svět ve válce? Nezájem. Jájínek se věnoval sám sobě
Bezhodnotový, kupecký, antihavlovský pohled na národní zájmy, na stát. Všimněme si, jak ono podlézání Rusku a Číně přestalo fungovat už po vrbětických odhaleních, po odhaleních, co u nás tropí Číňané, natožpak po Putinově 24. únoru 2022, kdy se vrhl na Ukrajinu. Mimochodem, Ukrajinu napadl již o osm let dříve, ale to ho Zeman podporoval, ještě mu za to u nás nehrozila ústavní žaloba. Letos už ano, takže raději otočil.
Typické bylo, jak Zeman odbyl pohled na rok zcela převratný pro celý svět a věnoval se sobě. Velký český samožer, Jájínek. Pokud by byl myslel i na české občany, musel by ruské agresi a obraně před ní, právě tak jako ukrajinským utečencům, věnovat většinu prostoru. Musel by mluvit o hodnotách, o dezinformacích, na nichž se sám podílel, o cestách Petra Fialy a dalších ministrů do Kyjeva, o českém předsedání Evropské unii, jež slavilo dost nečekaný úspěch.
Zeman, politik dávno těžce za zenitem, dožívající politický praještěr, samozřejmě nemohl překročit svůj stín, ven musela vystříknout i jeho léta hromaděná nenávist. Slyšeli jsme, že "opomíjeným faktorem růstu cen energií je zelený fanatismus Green Deal, pokusy zakázat auta se spalovacími motory, pokusy omezit nejenom uhelné, ale - jak ukazuje příklad sousedního Německa - i jaderné elektrárny, a v poslední době i pokusy rozšířit emisní povolenky".
Smutné loučení politika, který zcela mylně vsadil na Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga. V jeho závěru nemohl chybět útok na ty, kteří s ním celá léta nesouhlasili: "Jako každý politik jsem se občas setkával, přímo nebo zprostředkovaně, i se závistivými a zakomplexovanými nulami, ať už mezi politickými komentátory, mezi neúspěšnými politiky i jinde. Na tyto nuly zapomenu první den svého starobního důchodu." Kupodivu na ně nezapomněl při "vánočním poselství".
Ne, jeho éru nemáme za sebou, Zemanova antihavlovská stopa se zřetelně otiskla na Babišovi, on je jeho pokračovatelem. Celá místní dezinformační scéna léta čerpala z Hradu tamní kamarily. Tohle 8. března neskončí, buď se z toho budeme léčit pod demokratickou hlavou státu, nebo to bude pokračovat pod Zemanovým mnohaletým, před soudcem stojícím kumpánem. Rozhodnutí držíme ve svých rukách.
