Na úhlu pohledu záleží. Někomu se může zdát sklenice americké demokracie těsně před prezidentskými volbami 2020 poloplná, někomu poloprázdná. Tak nejdříve ta dobrá zpráva. Demokracie v terénu, zdola, funguje. O volby je obrovský zájem.
V Georgii nebo v Texasu, kde na začátku tohoto týdne otevřeli předčasné hlasování (early voting), se od volebních místností vinuly dlouhé, několikahodinové fronty. Což platilo i v řadě dalších států, kde se předčasně začalo hlasovat už v minulých týdnech. A rekordní je letos, uprostřed pandemie koronaviru, také zájem o možnost hlasování poštou. Jsou to desetinásobky počtů, jaké úřady znaly z minulých voleb.
A teď ta horší zpráva. Institucionálně, shora, je volební proces těžce zkoušený. Někde jsou to "jen" organizační nedostatky a zmatky. Špatné technické zázemí, pomalá pošta, která nestíhá doručovat lístky. Zdaleka nejhorší ale je, že pod tím vším se odehrávají nebývalé politické manévry, kvůli čemuž lze pochybovat o rovnosti a integritě voleb jako takových.
Když minulý týden v Ohiu zjistili, že voličům v několika okresech zaslali 50 tisíc chybných hlasovacích lístků, státní volební komise oznámila, že okamžitě zasílá správné. Chyba se stala, ale byla rychle napravena. Vyřízeno. Tečka. Ale kdepak. Donald Trump si nenechal ujít příležitost, aby na Twitteru vykřikl: "Zmanipulované volby!!!"
Breaking News: 50,000 OHIO VOTERS getting WRONG ABSENTEE BALLOTS. Out of control. A Rigged Election!!!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) October 9, 2020
Kdyby to nebylo vážné, bylo by to už jen únavné. Ale vážné to je. Prezident, který takto zpochybňuje hlasování poštou setrvale a opakovaně, je jen příslovečnou špičkou ledovce. Surový souboj o pravidla voleb se vede i na všech úrovních pod ním.
Jedno hlasovací místo na 2,4 milionu voličů
V principu jde o starý ideový a politický spor. Demokraté by chtěli co nejširší, někdy až příliš benevolentní přístup k hlasování. Republikáni se snaží podmínky co nejvíce zpřísnit, někdy až na hraně potlačení oprávněných voličů. S Donaldem Trumpem v Bílém domě, a s tvrdým protitlakem na druhé straně, tento spor ale letos metastázoval, z americké demokracie už docela bolí oči.
Zpravodajský web FiftyThirtyEight, který před několika lety založil respektovaný politický "cifršpión", analytik Nate Silver, má zvláštní rubriku, v níž monitoruje procesní problémy okolo letošních voleb. Zmiňme jen pár z nich.
V Texasu si republikánský guvernér Gregg Abbott nyní nově prosadil, že na každý okres (county) bude smět připadat jen jedno místo, kde budou moci voliči hlasující předčasně zanechat ve speciální schránce svůj volební lístek. Guvernér Abbott argumentuje, jak jinak, možným zneužitím drop boxů, ale i vzhledem k tomu, že předčasně hlasovat beztak v Texasu smějí jen senioři nad 65 let a lidé se zdravotním postižením, jde samozřejmě o něco jiného.
Například v okrese Harris County, kam patří Houston a který má dohromady 2,4 milionu registrovaných voličů, to teď lidé mají k této jediné volební budce (early-voting drop box) z řady míst hodinu jízdy autem. Bohatší republikánský senior to ve své pohodlné káře nějak zvládne. Zatímco černoch, který by jinak volil demokraty, to nechá tentokrát možná plavat. Kdo by se také drbal veřejnou dopravou přes půlku města…
Ještě to ovšem nemusí být konec, Abbottův výnos byl napadnut a patrně směřuje před Nejvyšší soud USA. Což je navíc obecný průvodní jev téhle americké volební sezony - desítky soudních sporů, z nichž některé putují právě až k vrcholné instanci. Minulý týden například už Nejvyšší soud rozhodl volební spor v Jižní Karolíně.
"Volba" týden po volbách? Prý žádný problém
Podle tamních demokratů by mělo stačit, aby hlas zasílaný poštou podepsal sám volič. Republikáni ale trvali na tom, že vedle voličova podpisu musí být na lístku ještě podpis svědka. U Nejvyššího soudu převážil republikánský názor. Dobře, proti soudu žádný dišputát, ale není trochu problém, že pravidla byla tak říkajíc změněna uprostřed hry? V Jižní Karolíně už byly odeslány desítky tisíc hlasovacích lístků, u kterých měli voliči výslovné upozornění, že "Není potřeba podpis svědka". Je slušné, nebo vůbec zákonné, teď po těchto voličích chtít, aby hlasovali znovu?
S.C. absentee ballot received by a voter after SCOTUS ruling Monday that witness signatures *are* required. Seems likely to lead to many discarded votes. pic.twitter.com/hdRdPwi2pq
— Trip Gabriel (@tripgabriel) October 10, 2020
A jaké hlasy bude vlastně vůbec možné započítat? Ani tuhle, pro volby docela zásadní otázku, nemají mnohde vyřešenou. V zásadě jde o to, dokdy musejí dorazit lístky zaslané poštou. Zdravý rozum by říkal, že by to mělo být nejpozději do volebního dne. Jenže tady zase přepínají tětivu demokraté, když se dožadují, aby platily lístky, které budou v den voleb podány na poštu, a mohly se pak započítat až dorazí k volebním komisím.
Tedy například ještě celý týden po samotných volbách, jak si prosadili demokraté ve Wisconsinu. Ne nadlouho, republikáni to zažalovali, soud jim vyhověl, týdenní lhůtu zrušil. Jenže to opět nemusí být konec, demokraté teď kauzu chtějí dát k Nejvyššímu soudu.
A v Pensylvánii je to jako přes kopírák, pouze inverzně. V tuto chvíli tam mají navrch demokraté, kteří prosadili, že hlasy se smějí započítávat ještě tři dny po volbách. Republikáni to chtějí pohnat… ano, k Nejvyššímu soud USA. K čemuž ještě jednou připomeňme, že to vše se děje ve chvíli, kdy do voleb, které připadají na 3. listopadu, zbývají už jen dva týdny a kousek.
Nepohodlná pravda pohledu zvenčí
Po amerických prezidentských volbách v roce 2000, které musel rozhodovat Nejvyšší soud, se stala zvláštní věc. Na první další volby, což byly ty do Kongresu v roce 2002, Spojené státy pustily, tedy oficiálně pozvaly, pozorovatele z Organizace pro pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). A zástupci OBSE od té doby do USA na volby skutečně jezdí.
Upřímně řečeno, na první dobrou to zní docela divně, že by měli co Evropané hlídat volby v USA. Nicméně zpráva, kterou zástupci OBSE sestavili po letošních amerických primárkách, vyjmenovává problémové otazníky letošních prezidentských voleb docela přesně. Pozornost si podle OBSE například zaslouží "registrace a identifikace voličů, zabezpečení volebních technologií" nebo také "zákonný rámec alternativních volebních metod", rozuměj hlasování poštou.
Američtí politici si samozřejmě z OBSE, z jejich jejich závěrů a rad nikdy nic nedělali, pokud o tom vůbec vědí, pak dozor OBSE považují za drzost a provokaci. Jedenáct států USA, například Texas, Florida či Ohio, přítomnost zahraničních pozorovatelů ani nedovoluje. A letos navíc přijede kvůli pandemii do USA jen hrstka pozorovatelů, za OBSE to bude okolo třiceti, což je stejné, jako by tam nebyli.
Nepohodlná pravda je ale taková, že právě letošní prezidentské volby by si zasloužily dozor jako sůl. Američané jsou rození optimisté, jistě mají za to, že jejich volební proces je nejrovnější, nejférovější, nejdemokratičtější na světě. Jenže volby 2020 nejspíše budou od tohoto ideálu hodně - pro zdraví americké demokracie možná až nebezpečně - daleko.
Oprava: V předchozí verzi textu byla zaměněna organizace OECD za OSCE/OBSE. Omlouváme se. Pozorovatele posílá organizace ODIHR, která pracuje v rámci OBSE.
