Čelíme dvěma mimořádně velkým hrozbám. Jedna je globální - klimatická změna, druhá zasahuje minimálně celou Evropu - tou je válka na Ukrajině. Možná nám uniká, jak úzce jsou ty dvě hrozby spojeny. Mluví se o tom méně než o jiných aspektech, ale ruská válka má na svědomí obří ekologické škody. V době, kdy se klima nezpochybnitelně zhoršuje.
Evropa se dostala do složité situace. Na jednu stranu teď nemůže oslabit, či dokonce zničit vlastní ekonomiku, na druhé straně cítí silnou odpovědnost za klima a ví, jak zhoubné je a bude oteplování pro celou planetu.
Máme za sebou sérii nejteplejších měsíců z minulého i letošního roku, nejteplejší červenec, srpen, září, listopad… oteplování pokračuje dál. Do série patří letošní duben coby 11. měsíc v řadě. Nevíme, co bude následovat, ale víme, že klimatická změna běží naplno. A dnes už taky víme, že záleží i na nás, jak se bude vyvíjet.
Klimatolog Carlo Buontempo z unijního programu Copernicus říká, že čím déle budeme čekat, tím více se bude oteplovat. A ještě: "Pokud začneme jednat rychle a okamžitě, možná se na konci tohoto století vrátíme k teplotám, které zažíváme v současnosti. (…) Oteplování není novým normálem - to by totiž naznačovalo, že jsme dosáhli jakési stability. Což se nestalo. Přecházíme do období, které bude horší než to současné."
Do toho přicházejí zprávy o tom, jak světové klimatičtí experti přestávají věřit, že dokážeme udržet průměrné oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia oproti době předindustriální. Deník the Guardian oslovil přispěvatele souhrnné zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu, 843 lidí. Odpovědělo 380. Osmdesát procent předpovídá, že průměrné oteplení planety překoná dva a půl stupně Celsia, nadpoloviční většina čeká oteplení o více než tři stupně. Jen šest procent vědců očekává, že dokážeme udržet oteplení pod 1,5 stupeň. Zdá se tedy, že míříme někam mezi 2,5 a tři stupně Celsia plus.
Co nastane? Vlny veder, běžné a silné lesní požáry, záplavy, tropické bouře. To s sebou přinese místní hladomory, války a nepochybně i velké migrační vlny, otřesy společností, rozvraty, státy nebudou klimatické krize zvládat. Někteří vědci neskrývají své zoufalství z budoucnosti.
Do těchto chmurných, dystopických vizí se vmísila válka na Ukrajině. Server The Capitals píše, jak bylo Německo, čtvrtá největší ekonomika světa, obzvláště silně zasaženo potížemi, které pronásledují světovou ekonomiku od ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022. S ročním poklesem HDP o 0,3 procenta se stalo v roce 2023 nejhůře prosperující velkou ekonomikou. To jen ukazuje, že ochota k razantním krokům, jež by se pokoušely omezit oteplení, nebude velká.
Uvolnily se znečišťující látky ze spalování 108 000 tun ropy
Ruská válka na Ukrajině to všechno prudce zhoršuje. Odborný časopis BMC (BioMed Central, research in progress) letos v lednu zveřejnil rozsáhlou analýzu nazvanou Dopady ruské války na Ukrajině na zdraví životního prostředí. Popisuje, co se ví z nejrůznějších ověřených zdrojů. Počty mrtvých, dopady války na lidské zdraví, ukrajinskou ekonomiku, migraci, globální potravinovou bezpečnost, ale také na životní prostředí.
Ruská válka ovlivnila kvalitu ovzduší na Ukrajině, způsobila jak zvýšení, tak i snížení znečištění. Nárůst znečištění přineslo bombardování a následné požáry. Dramaticky se zvýšila koncentrace jemných částic. Ovzduší zhoršuje ničení skladů pohonných hmot včetně ropných skladů. Uvolnily se znečišťující látky ze spalování 108 000 tun ropy, ropných produktů a benzínu.
Útoky mají vliv na průmyslová zařízení, kupříkladu na ty, jež vyrábějí hnojiva a kyselinu dusičnou, opět vedly k uvolnění toxických látek. Znečištění přináší pohyb vojenské techniky, tanky, dělostřelectvo, obrněná vozidla, náklaďáky. Odtud pochází velké množství prachu a emise fosilních paliv. "Tyto emise skleníkových plynů dále přispívají ke globálnímu oteplování."
Ovzduší škodí ničení budov, lesní požáry, které se šíří kvůli vojenským operacím a nedostatečnému počtu hasičů. Na Ukrajině "v roce 2022 bylo 25krát více lesních požárů než v roce 2021… Kouř z lesních požárů obsahuje jemné a hrubé částice, oxid uhelnatý, metan, oxidy dusíku, těkavé organické sloučeniny a mnoho dalších toxických látek".
Válka paradoxně vede i k jistému snížení znečištění ovzduší. Emise několika látek jako oxid dusičitý a oxid siřičitý se snížily kvůli dopadů války na ukrajinskou ekonomiku. Zavírají se továrny a staveniště, jezdí méně aut.
Znečištění způsobují chemické zbraně. Ukrajina obvinila Rusko z použití látek s bílým fosforem. Tyto zprávy však nebyly potvrzeny kvůli potížím s ověřením na místě inspektorem Organizace pro zákaz chemických zbraní během aktivního boje. "Válka vystavila segmenty ukrajinské populace komplexním směsím toxických látek," píše BMC. Účinky na zdraví nyní nelze dostatečně prozkoumat, ale po skončení války bude jistě nutné léčit a rehabilitovat tisíce lidí, jejichž zdraví ovlivnily toxické látky a psychický stres.
BMC píše a dokládá, že válka zvýšila zranitelnost Ukrajiny vůči změně klimatu a zkomplikovala její úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. "Během prvních 12 měsíců války bylo odhadem uvolněno 21,9 milionů tun ekvivalentů oxidu uhličitého (tCO2e) v důsledku činností souvisejících s válkou a dalších 17,7 milionů tCO2e bylo uvolněno z válečných požárů." Okupanti zastavili rozvoj obnovitelné energie na dobytých územích. "Do konce října 2022 bylo vyřazeno z provozu asi 75 procent větrných elektráren a téměř 50 procent solárních elektráren, většinou na jihu Ukrajiny."
Nášlapnými minami je kontaminováno 29 procent ukrajinské země
Zpráva BMC pokračuje znečištěním vod vojenskými operacemi. Podzemní voda, která pokrývá 25 procent ukrajinské potřeby pitné vody, může být kontaminována vyluhováním zbytků výbušnin, jako jsou chloristan a dusičnany, z půdy.
Ukrajinské ministerstvo ochrany životního prostředí k červenci 2023 zdokumentovalo "zničení 724 vodních staveb, 71 čerpacích stanic vody, 64 čerpacích stanic odpadních vod a 23 zařízení na úpravu vody. V důsledku války bylo do povrchových vod vypuštěno 20,7 miliardy metrů krychlových odpadních vod. V dubnu 2022 mělo asi 6 milionů lidí na Ukrajině - asi 15 procent populace - omezený nebo žádný přístup k nezávadné vodě". Obrovskou ekologickou katastrofou bylo zničení přehrady Nová Kachovka v červnu 2023.
Čteme o škodách ze zaplavení opuštěných uhelných dolů, odkud hrozí kontaminace povrchových a podzemních vod. Ukrajina má asi 2 700 km pobřeží podél Černého a Azovského moře. Velké přístavy, jako je Oděsa, Mykolajiv a Mariupol, byly terčem opakovaných a dlouhodobých útoků Ruska podél řek, ústí řek a pobřeží moře. Zavinily úniky ropy a další znečištění vody. Takto můžeme pokračovat dál. "V dubnu 2023 bylo přibližně 174 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území (29 procent) kontaminováno nášlapnými minami, jejichž nasazení bylo zdokumentováno v 11 z 27 ukrajinských regionů."
Obří problém představuje i nevybuchlá munice, je jí kontaminována téměř třetina ukrajinského území. Zahrnuje dělostřelecké granáty, granáty, minometné granáty, kazetovou munici, rakety, střely a improvizovaná výbušná zařízení. Po skončení války může odstranění všech nášlapných min a nevybuchlé munice trvat až 50 let…
Jak řečeno výše, informace a data časopisu BMC byla zveřejněna letos v lednu, shromažďována v předchozích měsících, po začátku ruské agrese. Od té doby se situace ještě prudce zhoršila, Rusko zesílilo útoky, ničí dál infrastrukturu, posílá víc raket a vrhá víc bomb, znečištění ovzduší a škody na životním prostředí jsou ještě horší.
Není pochyb, že Putin způsobil jednu z největších ekologických katastrof moderní doby. V situaci, kdy se život na planetě mění nepochybně k horšímu. Jeho vina je obrovská. Putin sám je něco jako klimatická změna. Musí být zastaven.
