reklama
 
 

Vyfoť a nahlas imigranta. Panika z cizích lidí kvete, hodí se politikům jako Okamura a Babiš

26. 7. 2017
Kdyby nebylo přistěhovalců, museli bychom si je vymyslet. Je před volbami.

Je léto a je to tu zas. Českou republikou v okurkové sezoně obchází panika z přistěhovalců. Jejím symbolem se staly stránky vyfot-imigranta.cz, kam rozrušení občané posílali fotografie lidí, které údajně zahlédli na veřejnosti a kteří se nepodobají bílým Čechům. Než v pondělí web, znamenitě saturující naše rasové a kulturní předsudky, strachy, udavačské sklony, potřebu sebepotvrzení i poptávku po zábavě, někdo vypnul.

Realita je mnohem méně dramatická než v roce 2015. Balkánskou trasou do Rakouska a Německa proudily tisíce běženců. Když se tehdy šířily a sdílely zprávy o podezřelých osobách tmavší pleti, spatřených tu na nádraží, jindy před obchodem, dalo se to z psychologického hlediska do jisté míry pochopit.

Uprchlík číhal za každým rohem. Zlatým hřebem bylo zatčení folklorního souboru z Beninu, na který upozornili bdělí obyvatelé Uherského Hradiště.

Léto 2017. Kdyby nebylo přistěhovalců, museli bychom si je vymyslet. A tak se i stalo. Bát se tajemných šelem v lesích, kroutit hlavou nad kruhy v obilí? Passé. Nahlašovat on-line lidi, co vypadají jinak, to je větší rajc. Pro někoho spojení příjemného s užitečným… Média web vyfot-imigranta.cz nazývala "bizarním" nebo "rasistickým"; myslím, že obojí je správně: bizarně-rasistický.

Což neznamená, že by byl méně odporný a šlo o nezávazné legrácky. Naopak, "projekt" měl velký potenciál katalyzátoru nenávisti. Dokud byly stránky v provozu, stálo tam, že jde o "monitoring potenciálně nebezpečných nelegálně přicestovalých jedinců či celých skupin, které mohou být hrozbou naší až dosud bezpečné zemi, našim obyvatelům a zejména ženám a dětem".

Letní migrační hysterie se odehrává na úsvitu parlamentních a prezidentských voleb. Nebýt jich, pravděpodobně bychom v realitě zůstávali častěji. Ale někteří politici, jejich někteří stoupenci a někteří podporovatelé tu okurkovou paniku stimulují a křesají.

Není to bohužel čistě "okurková" panika, i když v okurkové sezoně se jí daří nejlépe. Inkarnace "tajemného nebezpečí" v podobě cizokrajných postav v šátcích a burkinách tu bude přítomná po celou volební kampaň.

Burkinami v bazénu to ostatně před několika týdny začalo. A hysterie se neomezuje jen na web a sociální sítě: její součástí je třeba útok na ženu v šátku u koupaliště v Divoké Šárce.

Žádat po politicích, aby reagovali, uklidňovali, odsuzovali projevy zášti, to už jsme si bohužel odvykli. A před volbami to vypadá jako čirá utopie. Když míjíte plakáty s Tomiem Okamurou a jeho "Ne islámu. Ne teroristům", chápete, že tím billboard, ten zející a ve výšce nedotknutelný nosič pravdy, naopak zášť autorizuje. Zachraňovat pevnou rukou strachem mobilizované masy - osvědčená taktika.

Nejpopulárnější politik před několika dny pravil: "Jak už jsem několikrát řekl, je jasné, že v České republice nechci ani jediného uprchlíka, a to ani dočasně. Nebo snad někomu přijde normální, že v Evropě neúspěšní žadatelé o azyl a imigranti brutálně zavraždí starého kněze nebo těhotnou ženu?" To není citát nějakého nahnědlého extremistického demagoga, ale Andreje Babiše. Smutné.

Ovzduší "vyfoť a nahlas imigranta". Pocit řady politiků, že se jim vyplatí živit pocit ohrožení. Oba úkazy spolu silně souvisejí. Je před volbami. Je třeba mobilizovat. Psychiku voličů před karikaturou nebezpečných mladých mužů s mobily.

Ficův Směr před volbami v roce 2016 také stavěl na pocitu ohrožení, v kampani pracoval s obavami o bezpečí, sliboval pevnou hráz proti migraci. Výsledek: sešup ze 44 na 28 procent odevzdaných hlasů.

autor: Jan Lipold

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama