Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
18. 7. 2019 12:32

Zeman: Bránit se ruským dezinformacím je vlastizrada. Lež je pak pravda

Je nutné atakovat agresory, odhalovat je, trestat, řekl v Kongresu USA český expert na dezinformace Jakub Kalenský. Nic takového v Česku neprobíhá. Jsme slepé bílé myšky, mezi nimiž řádí ruský kocour.
Jakub Kalenský mluví v podvýboru amerického Kongresu o dezinformacích při volebních kampaních a referendech v Evropě. | Video: House Foreign Affairs Committee

Česko trpí vážnými problémy, asi nejhorší je sucho a změna podnebí (málo se v tom dělá, velmi málo). Velkou bezpečnostní hrozbu už dlouho představuje rozeštvávání a rozkládání české společnosti. To se děje jednak "shora", pracuje na tom část českých politiků, ale také cílenými dezinformacemi. Ty přicházejí jak zevnitř (viz třeba kauzu lithium před volbami 2017), tak, masivně, zvenčí, odkud jsou fake news a polofake news zasety, aby se pak už doma "samy" šířily. V americkém Kongresu na téma dezinformací mluvil český expert Jakub Kalenský.

V podvýboru pro zahraniční věci Evropy, Eurasie, energetiky a životního prostředí pronesl "svědectví" (testimony) na téma "Ruské dezinformační útoky na volby: lekce z Evropy". Kalenský je analytik v americkém think-tanku Atlantic Council a zaměřuje se na dezinformace ve východní Evropě. Dříve působil jako lídr v týmu East Stratcom, kde se v rámci evropské diplomacie podílel na boji s kremelskou propagandou.

Před kongresmany svědčila také známá Finka Jessikka Aroová, investigativní novinářka a expertka na ruskou dezinformační válku, která pracuje pro rozhlasovou a televizní společnost Yle Kioski. Specializuje se na odhalování ruských internetových trollů, kteří šíří falešné zprávy po Finsku. Aroová mluvila o tom, jak zásadní dopad mají dezinformační operace na společnost. Dobře to známe i z vlastní zkušenosti.

Kalenský varoval před silou ruské dezinformační agrese. Upozornil, že Evropa i Spojené státy jsou schopny útoku čelit, ale dělají pro to zatím málo: "Západní svět v současné době prohrává informační válku, kterou proti němu Kreml vede, protože si na Západě neuvědomujeme, že jsme skutečně ve válce a co už nás tato válka stála i kolik nás ještě bude stát," řekl mimo jiné.

Kalenský popsal mechanismy, jaké Kreml používá, i jejich vývoj v posledních letech. Citoval mluvčího prezidenta Putina Dmitrije Peskova, který v ruské televizi řekl: "Jsme ve stavu informační války … především s Anglosasy." Dále zmínil základní témata dezinformací, ruskou invazi na Ukrajinu; ruské válečné zločiny v Sýrii, smrt 298 civilistů při sestřelení letu MH17 (včera od tragédie uplynulo přesně pět let), ruské atentáty v Evropě (agent Skripal a jeho dcera v Salisbury v Anglii), státní doping sportovců, informační operace Kremlu a kybernetické útoky zaměřené na volby po celém světě.

Kalenský: Máme prokremelského prezidenta

Česká média upoutaly hlavně výroky Kalenského, které padly až v diskusi s kongresmany: "Pocházím ze země, která má poněkud prokremelského prezidenta, a když došlo k útoku v Salisbury, Rusové začali šířit hned několik verzí události, které byly v rozporu s fakty." Příklad: ruská média tvrdila, že novičok se vyráběl kromě Ruska i v Česku. "Český prezident byl jedním z prvních, kdo tuto dezinformaci zopakoval. Ruská dezinformační mašinerie pak hned začala opakovat větu: Jak dokonce připustil český prezident, Češi vyrábějí novičok," popsal situaci Kalenský.

Prezident Zeman prostřednictvím mluvčího Ovčáčka reagoval takto: "Fake news a plivání na Českou republiku v zahraničí. Říká se tomu vlastizrada."

Miloš Zeman, jak známo, dlouho napadá práci české tajné služby, která mimo jiné brání ruským špionům v aktivitách na našem území. Postarala se i o vyhoštění některých z nich. Prezident se pokouší znevěrohodnit ředitele BIS Michala Koudelku, často stojí na straně Putinova režimu. Jako v případu Skripal, jako po okupaci Krymu, jako ve věci protiruských sankcí. Obvinění Kalenského z vlastizrady je typickým příkladem činnosti, v níž se Zeman vyžívá: rád a často převrací význam klíčových pojmů hlavou dolů.

Zpět k dezinformacím. Finové jsou na tom mnohem lépe než Češi. Lidé tam podstatně méně věří ruským lžím. Jejich školství je už delší dobu zaměřeno na pěstování imunity vůči fake news. U nás jsme zoufale pozadu, lži jsou masově šířeny často staršími lidmi, kteří je neumějí rozeznat. Jsou lží zasaženi a reagují emotivně (ŠIŘTE, NEŽ TO SMAŽOU apod.).

Pod českým ministerstvem vnitra sice pracuje Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, ale je opatrné. Na většinu dezinformací nestačí reagovat. Česká obrana proti ruské informační válce skoro neexistuje, naopak někteří špičkoví politici sami lži šíří (stačí vzpomenout migrační krizi).

Bílé myšky, černý kocour

V Kongresu se Kalenský soustředil na ruské ovlivňování západních voleb a referend (kupříkladu brexitu). Popsal, jak se bránit. Zdůraznil, že je nutné agresory atakovat, odhalovat je a trestat. Nic takového v Česku neprobíhá. Jsme slepé bílé myšky, mezi nimiž řádí černý ruský kocour. A když už zcela výjimečně někdo situaci pojmenuje, prezident tu pečlivě doloženou realitu nazve vlastizradou. Varovné.

Tak vypadá ruská hybridní válka: demokracie je pro ni autoritářství a ničení občanských práv a svobod, vlastizradou je bránit svůj stát před rozkladem. Sociální sítě těmito zvrácenými postoji přetékají, část politiků je šíří.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy