Ve středu se prezident Miloš Zeman setkal s vítězi soutěže Vesnice roku 1995-2019 a pronesl krátký projev. Vrátil se v něm ke své profesi prognostika, ne-li přímo věštce. Takto před starostkami a starosty načrtl českou budoucnost: "…přijde den, kdy bude dezurbanizace". Nesdělil, kdy nás ta změna čeká, jen připomněl, že žil deset let na venkově a řadu let v paneláku, což se prý "nedá srovnat", neboť "venkov má svoji krásu. Krásu komunity, protože v tom panelovém domě se často neznají ani lidé na patře, natož v celém objektu".
Je příjemné, když člověk může s hlavou státu souhlasit. Jistě, život ve městě, natožpak ve velkoměstě, se s životem na venkově nedá srovnat. Nezpochybnitelná pravda. A nepochybně platí, že oproti městu vesnice vytváří hlouběji propojenou, prorostlou komunitu, možná i společenství.
Zeman připomněl, že se na venkově zrodilo národní obrození a předpověděl, "že venkov, včetně menších a středních měst, bude rovněž hybnou silou něčeho, co bych přirovnal k novému národnímu obrození". Znamenalo by to převrat, prezident ovšem nijak hlouběji nevysvětlil, proč to podle něj nastane. Česko dnes takové prognóze neodpovídá, ve vesnicích žije zhruba čtvrtina obyvatel země, tři čtvrtiny, přes sedm milionů, obývají města. Další do měst dojíždějí za prací, a to pak na komunitní život ve vsi nemají moc času. Světoví experti potvrzují městský trend a odhadují, že do roku 2050 budou žít ve městech dvě třetiny všech obyvatel planety.
Zeman svoji vizi budoucího bytí na venkově popsal takto: "To znamená život v komunitě a nikoli v izolaci, život bez feťáků, život na bázi rodiny, tj. muže, ženy a dětí." Očekává, že se na něj za tu vizi "opět sesype pražská kavárna", ale trvá si na tom, že "právě venkov … je tou skutečnou základnou naší společnosti. A jako byla tendence k urbanizaci, tak přijde den, kdy bude dezurbanizace, kdy lidé se budou přesunovat do menších a středních sídel, protože zjistí, že život ve velkých městech je odcizený a že jim nepřináší tu pravou radost". (Malá poznámka, žiju ve městě a nezažívám pocit odcizení…)
Zemanova věštba vychází z nepřesných čísel a najdeme v ní problematická místa. Dejme tomu, že by bylo Česko jednou v něčem skutečně výjimečné a poměr by se obrátil - ve městech by zůstala jen čtvrtina obyvatel a polovina všech měšťáků by se uchýlila na venkov. Pokud by to nastalo, svoje městské představy o životě by si jistě odnesli s sebou. Pokud by šli na vesnici kupříkladu gayové a lesby, zřejmě by zůstali gayi a lesbami.
Zeman také nepočítá se změnou klimatu, už dnes je třeba na jižní Moravě nebývalé sucho, pokud to tak bude pokračovat, život na venkově se zkomplikuje. Další fakt: kde tam najdou exměšťáci práci? Dejme tomu, že by část z nich mohla pracovat "z domova" na počítači, jenomže internet je jeden z prvků, které odcizení zapříčiňují. Pokud nebudou dělat na internetu, práci seženou jen těžko.
Alkohol, ten všecky rány zhojí…
Prezident zmínil též "život bez feťáků", jako by se na venkově neužívaly návykové drogy. Zde, bohužel, můžeme s naprostou jistotou tvrdit, že se mýlí. Jistě, jde o to, co si představujeme pod pojmem "feťák", což není terminus technicus. Jestli někoho, kdo fetuje, tedy se přivádí čicháním těkavých látek do rauše (takových je dnes málo), nebo jestli míní obecně uživatele nepovolených návykových látek.
Ano, některé tvrdé drogy jsou dostupnější ve městech, ale ne všechny. Platí to asi u extáze, pervitinu, kokainu i halucinogenních hub, ale zároveň víme, že se kupříkladu "perník" vyrábí také na venkově, houbičky rostou jedině tam a marihuana se dá pěstovat mnohem lépe na vesnici než ve městě. Pokud jde o léky se sedativním a hypnotickým účinkem nebo léky s obsahem opioidů užívané proti bolesti, ty lidé zneužívají jak ve městě, tak na vesnici. - Podle serveru Drogy-info.cz bylo v roce 2018 v Česku odhadnuto 43,7 tisíce problémových uživatelů nelegálních drog (42,1-45,3 tisíce), z toho 33,5 tisíce uživatelů pervitinu a 10,2 tisíce uživatelů opioidů.
Závislost na zakázaných drogách je strašná a víc závislých jistě najdeme ve městech (žije tam víc lidí). Pak tu máme závislost na alkoholu a tabáku. Držme se chlastu, ten, jak víme, se vesnici rozhodně nevyhnul, má s ním stejný problém jako město, jen možnost léčby je tam horší.
Podle Drogy-info.cz spadá do rizikové konzumace alkoholu 6,9-8,7 procenta populace a dalších 6,0-9,3 procenta se vejde do kategorie škodlivé konzumace alkoholu. To znamená, že v součtu 14,0-18,1 procenta osob u nás pije rizikově.
Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním pro období 2019-2027 uvádí, že v Česku žije 1,6 milionu uživatelů alkoholu v riziku (denních konzumentů alkoholu je cca 600 tisíc, denních konzumentů vysokých dávek cca 100 tisíc). To jsou řádově vyšší čísla než u nelegálních drog. Alkoholici sice nejsou "feťáci", ale škod nadělají mnohem víc a jejich výskyt na vesnici si nijak nezadá s výskytem ve městě. O zničujícím vlivu alkoholu na rodinu raději ani nemluvme.
Zemanova věštba má velké trhliny, neodpovídá ani světovému trendu, ani naší realitě, je však milé, že se snaží venkov a vesnice vyzdvihnout. Pravda, nemusel by to dělat na úkor měst a měl by domyslet některé skutečnosti.
