Zatímco ulicemi Prahy prošel pochod organizovaný Hnutím pro život a protiakce feministických skupin, které řeší především náš reportér Radek Bartoníček, ve střední Evropě došlo k výraznému politickému zvratu: po letech končí u moci maďarský premiér Viktor Orbán. A to teď řeší téměř úplně všichni.
Napětí mezi Spojenými státy a Vatikánem se podle zákulisních informací vyostřuje. Zatímco americká administrativa prosazuje stále tvrdší vojenský přístup k mezinárodním krizím, Svatý stolec varuje před nebezpečnou eskalací a podle zjištění Financial Times měly tyto rozpory přerůst až v neobvyklý diplomatický tlak ze strany Washingtonu.
Americký prezident Donald Trump opět vyostřil svůj vztah s médii. Nejnovější konflikt se rozhořel poté, co novináři informovali o citlivém vojenském incidentu nad Íránem a Trump na to reagoval bezprecedentní hrozbou: novinář, který informaci zveřejnil, by mohl skončit ve vězení.
Velikonoční pondělí v Bílém domě bývá tradičně spojeno s dětským smíchem, velikonočními pochutinami a příjemnou atmosférou. Letos se však slavnostní „Easter Egg Roll“ proměnil v nečekaně bizarní podívanou, v níž se mísila velikonoční symbolika s ostrou politickou rétorikou a varováními před válkou.
Ministr kultury Oto Klempíř chce mít právo veta při rozdělování dotací v kultuře. Jen trochu zapomněl na to, že jako ministr tady není od toho, aby určoval, co je a co není umění, a zda je hodno finanční podpory. Škoda. Od umělce a bývalého frontmana kapely J.A.R., která byla symbolicky založena 17. listopadu 1989, by člověk trochu svobody čekal.
Možné prezidentské volby na Ukrajině mohou zásadně přepsat politickou mapu země – a přinést dlouho diskutovaného vítěze z řad armády. Ihor Hryniv, politolog a bývalý poslanec bloku exprezidenta Porošenka, v rozhovoru pro Rádio Svoboda odhaduje, že pokud by se volby konaly v nejbližší době, největší šanci na vítězství má bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.
Stačilo pár dní a ze žhářského útoku v Pardubicích se stává důkaz o „vině“ celých skupin – levičáků, pravičáků, novinářů i médií. Ve skutečnosti ale víc než o extremismus jde o to, jak snadno se v Česku zaměňuje jednotlivý exces za obraz celé společnosti.
Operace Epic Fury, tedy společná vojenská akce USA a jejich spojenců zaměřená na ochranu sil na Blízkém východě před útoky Íránu a jeho partnerů, byla z operativního hlediska považována za úspěšnou. Zároveň však odkryla zásadní slabiny v přístupu Západu k vedení moderních konfliktů.
Demonstrace na pražské Letné znovu ukázala, že část české společnosti má potřebu veřejně vyjádřit nesouhlas s aktuálním politickým vývojem – zároveň ale otevřela otázku, jaký má taková mobilizace občanů skutečný dopad. Podle reportéra Radka Bartoníčka panovala na místě „nabitá atmosféra" lidí, kteří se navzájem povzbuzovali.
Debata o odchodu dlouholetého moderátora Václava Moravce z České televize zapadá do širšího vývoje ve veřejnoprávní instituci. Komentátor Vratislav Dostál upozorňuje, že nejde o izolovaný případ. „To, že odešel Václav Moravec minulý týden, je vyústění něčeho, co podle mě začalo v roce 2020,“ říká.
Maďarský premiér Viktor Orbán zveřejnil na sociálních sítích video, v němž postupně telefonuje svým dětem a varuje je před údajnými hrozbami z Ukrajiny. Záznam, který sdílel na Facebooku, zachycuje premiéra, jak svým potomkům říká, aby byli opatrní. Celá situace přichází v době mimořádně napjatých vztahů mezi Budapeští a Kyjevem a zároveň jen několik týdnů před parlamentními volbami v Maďarsku.
Debata o příští prezidentské volbě, síle premiéra Andreje Babiše, roli státu v médiích a budoucnosti médií jako takových se stala jedním z hlavních témat podcastu Politická šikana. Hostem byl hybridní novinář a moderátor Michal Půr.
Když se nad Dubají v posledních dnech objevily rakety a drony vyslané z Íránu, mnozí obyvatelé města zažili okamžiky, které byly pro jeden z nejluxusnějších a nejbezpečnějších koutů světa téměř nepředstavitelné. Záběry protivzdušné obrany a požárů u ikonických hotelů se rychle objevily na sociálních sítích – a spolu s nimi i reakce influencerů, kteří v emirátu žijí.
Eskalace napětí kolem Íránu vyvolala okamžitou reakci na světových trzích s energiemi. Prudký růst cen ropy zároveň otevřel otázku, kdo z nové situace může ekonomicky profitovat. Podle řady ekonomů a analytiků patří mezi potenciální vítěze Rusko, jehož státní rozpočet je na příjmech z exportu fosilních paliv stále výrazně závislý.
Napětí kolem Íránu se promítá i do české domácí politiky. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) čelí kritice opozice kvůli tomu, jak reaguje na bezpečnostní situaci i jak organizuje návrat českých občanů ze zahraničí. Babiš přitom krizi řeší po svém – „mikromanažuje“. Tak v čem je problém?
Zpráva, která obletěla svět a může znamenat jeden z nejzásadnějších momentů moderních dějin Blízkého východu: podle izraelských médií byl íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí zabit při izraelsko-amerických úderech na cíle v Íránu. Írán zatím oficiální potvrzení neposkytl. Kdo byl muž, který více než tři a půl dekády stál na samotném vrcholu íránské moci?
Ukrajinská válka už dávno není jen regionálním konfliktem. Podle bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného se stala „laboratoří budoucnosti“, v níž se testuje podoba příštích válek. „Skutečnost je taková, že válka na Ukrajině už dál není jen ukrajinskou historií,“ píše Zalužnyj ve svém komentáři pro Ukrajinskou pravdu.
Českou politiku znovu rozhýbaly spory o vydání Andreje Babiše, nástup nového ministra životního prostředí Igora Červeného i kontroverzní kampaň Tomia Okamury. Je ve hře víc než jen jednotlivé kauzy? Střetává se důvěra v justici s politickým kalkulem a loajalita s principy? Nejen o tom je nejnovější díl podcastu Politická šikana.
Přežití Ukrajiny jako suverénního státu zůstává podle starosty hlavního města nejisté. Vitalij Kličko v době, kdy Kyjev čelí jedné z nejkrutějších zim od začátku ruské plnohodnotné invaze, mluví otevřeně o tom, že budoucnost země není samozřejmostí. V situaci, kdy ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez tepla, vody či elektřiny, nabývají jeho slova na váze.
Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii znovu zaplnily česká náměstí – nejen v Praze, ale překvapivě i v regionech. Je opravdu Petr Macinka a jeho styl politiky něco, pro co se vyplatí mrznout na náměstích, nebo jde jen o nespokojenost s výsledkem voleb?
