Českou televizi čekají krušné časy. Pokud tedy vláda splní, co v úterý ústy ministra kultury Oty Klempíře (Za Motoristy) avizovala: tedy nejen zrušení koncesionářských poplatků, ale také výrazné osekání jejích příjmů. Bývalý generální ředitel ČT Jan Souček v této souvislosti hovoří o propouštění zaměstnanců, redukci nutných investic a omezení výroby.
Zatímco ulicemi Prahy prošel pochod organizovaný Hnutím pro život a protiakce feministických skupin, které řeší především náš reportér Radek Bartoníček, ve střední Evropě došlo k výraznému politickému zvratu: po letech končí u moci maďarský premiér Viktor Orbán. A to teď řeší téměř úplně všichni.
Přestože se příští přímá volba prezidenta nezadržitelně blíží, ve veřejném prostoru to působí dojmem, že se jí nikdo nehodlá zúčastnit. Vysvětlení to má celkem jednoduché: úvahy Petra Pavla zjevně směřují k tomu, že svůj mandát bude obhajovat, a tudíž se nikomu nechce podstupovat předem skoro jistě prohraný boj.
Předseda ODS Martin Kupka ve středu přiznal, že jeho dva poslanci v mediálním výboru – Martin Baxa a Lucie Bartošová – dali stejně jako lidovec František Talíř ve volbě kandidátů do Rady ČT své hlasy bývalému poslanci hnutí ANO Stanislavu Berkovcovi. Ten dostal od opozice celkem čtyři hlasy.
Rada České televize se na svém mimořádném jednání vymezila vůči plánům vládní koalice, jež by mohly osekat příjmy televize již v tomto roce. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek na jednání zdůraznil, že se televize nebude moct v takové situaci vyvázat z některých smluv, konkrétně zmínil práva na vysílání sportovních akcí.
Volby do Rady ČT budí vášně. Na sociálních sítích se totiž už několik dnů diskutuje, jak je možné, že kandidát hnutí ANO Stanislav Berkovec obdržel třináct hlasů, když jich v mediálním výboru mají vládní strany pouhých devět. Jinak řečeno: pro Berkovce hlasovali také čtyři zástupci opozice. Vysvětlení to má ale jednoduché: část opozice vyměnila hlasy pro Berkovce za hlasy pro Daniela Hermana.
Ministr kultury Oto Klempíř chce mít právo veta při rozdělování dotací v kultuře. Jen trochu zapomněl na to, že jako ministr tady není od toho, aby určoval, co je a co není umění, a zda je hodno finanční podpory. Škoda. Od umělce a bývalého frontmana kapely J.A.R., která byla symbolicky založena 17. listopadu 1989, by člověk trochu svobody čekal.
Čtyři roky – konkrétně v letech 2003 až 2007 – působil v České televizi, aby ji opustil kvůli tomu, že se na něj provalilo jeho členství v Lidových milicích před rokem 1989. Nyní se ale František Lambert – byť externě – ke spolupráci s veřejnoprávní televizí vrací. A to prostřednictvím společnosti LCG - 360° Consulting.
První kolo volby šesti nových členů Rady ČT dopadlo přesně tak, jak jsme tady minulý týden předpověděli. Navzdory tomu, že se do užšího výběru osmnácti kandidátů dostalo několik kandidátů, kteří mají blízko k současné opozici, z výsledků je už teď patrné, že finální volbu zválcuje koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů.
Zahajujeme cyklus článků, který mapuje situaci ve velkých českých a moravských městech před podzimními komunálními volbami. Jako první zveřejňujeme rozbor jihomoravské metropole, kde po minulých volbách vznikla široká – takřka národně-frontovní – koalice složená ze stran, které jsou na centrální úrovní nesmiřitelnými konkurenty.
Stačilo pár dní a ze žhářského útoku v Pardubicích se stává důkaz o „vině“ celých skupin – levičáků, pravičáků, novinářů i médií. Ve skutečnosti ale víc než o extremismus jde o to, jak snadno se v Česku zaměňuje jednotlivý exces za obraz celé společnosti.
Už v dubnu poslanci rozhodnou o jménech šesti členů kontrolního orgánu veřejnoprávní televize. Pro premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho koalici jde o ideální příležitost, jak v Radě ČT nastolit poměry, které vychýlí většinu ve prospěch radních, kteří mají blízko ke stranám současné vládní koalice.
Předseda televizních odborů Vlastimil Vojtěch reaguje na plány koalice, která chce prosadit, aby byly už od poloviny letošního roku od televizních a rozhlasových poplatků osvobozeny některé skupiny obyvatel. Podle Vojtěcha by byl v takovém případě provoz ČT neudržitelný – dostala by se do platební neschopnosti.
Demonstrace na pražské Letné znovu ukázala, že část české společnosti má potřebu veřejně vyjádřit nesouhlas s aktuálním politickým vývojem – zároveň ale otevřela otázku, jaký má taková mobilizace občanů skutečný dopad. Podle reportéra Radka Bartoníčka panovala na místě „nabitá atmosféra" lidí, kteří se navzájem povzbuzovali.
Nejen že se v posledních dnech vyostřil konflikt prezidenta s vládou, přičemž ani Andrej Babiš se už nijak netají tím, že chce Petra Pavla aspoň tu a tam „klepnout přes prsty“. Ještě podstatnější možná je, že se vládní strany pokoušejí okleštit prezidenta skrze návrh, který neprošel standardním schvalovacím procesem.
Sobotní velká akce Milionu chvilek pro demokracii vyvolává očekávání, která nebude snadné naplnit. Přesto je patrné, že si vláda v čele s Andrejem Babišem lidi v ulicích nepřeje. Zároveň ale platí, že je na začátku svého mandátu, tudíž nikdo přesně neví, s čím přijde. I tak mají ale protesty svůj smysl.
Zbrusu nový diskusní pořad, který nahradí Otázky Václava Moravce, představí ČT až na podzim. Na jaře se zatím budou moderátoři v nedělní diskusi ČT střídat. Na středečním jednání Rady ČT tak její generální ředitel Hynek Chudárek potvrdil to, co jsme už psali. Podstatnou část jednání radních – déle než hodinu – však zabrala vášnivá debata o odchodu Václava Moravce.
První nedělní diskusní pořad ČT po Václavu Moravcovi moderoval Lukáš Dolanský, ve druhém ho nahradí Martin Řezníček. V danou chvíli se to tedy jeví tak, že se nástupci Moravce budou – aspoň nějaký čas – v moderování střídat. Což je model, o kterém dlouhodobě hovořil člen Rady ČT Luboš Xaver Veselý.
Poslanecká sněmovna započne tento týden proces, na jehož konci bude zvolen nástupce Stanislava Křečka v čele úřadu Veřejného ochránce práv. Poslanci budou vybírat z pěti kandidátů a kandidátek A jedna z nich – Eva Kostolanská – v rozhovoru vysvětluje, s čím do volby jde a čemu by se měl úřad ombudsmana věnovat.
Debata o odchodu dlouholetého moderátora Václava Moravce z České televize zapadá do širšího vývoje ve veřejnoprávní instituci. Komentátor Vratislav Dostál upozorňuje, že nejde o izolovaný případ. „To, že odešel Václav Moravec minulý týden, je vyústění něčeho, co podle mě začalo v roce 2020,“ říká.
