Plastová brčka, nádobí nebo tyčinky do uší z unijního trhu brzy nadobro zmizí. V červenci v rámci EU začala platit směrnice zakazující plastové výrobky na jedno použití. Členské státy měly dva roky na převedení nařízení do svých vlastních zákonů. Česko ovšem zůstalo pozadu a riskuje pokutu - zákon totiž stále čeká na projednání poslanci. Mnohé podniky přitom s vyřazením plastů stále ještě bojují.
Kdo chce do Evropy, nesmí představovat nebezpečí. Na takovém principu od roku 2011 funguje evropský vízový systém. Brusel se jej nyní rozhodl znovu posílit. Ambasády států, které vyřizují žádosti o víza, získají lepší přehled o tom, kdo má v plánu dorazit do EU. Žadatele budou moci nově prověřit ve všech evropských bezpečnostních databázích. Nová pravidla schválil Evropský parlament.
Maďarsko je homofobní, zpátečnické, a pokud se mu nelíbí principy Evropské unie, k jejichž dodržování se samo zavázalo, mělo by raději blok opustit. I taková ostrá slova zazněla v Evropském parlamentu, kde se rozohnila debata o utlačování sexuálních menšin.
Velké agrární holdingy budou moci nadále čerpat milionové dotace z evropského rozpočtu. Vyplývá to z kompromisu, na kterém se na konci června dohodly členské státy s Evropským parlamentem. Ten se původně snažil prosadit povinné zastropování dotací, ministři zemědělství zemí EU však byli proti.
Evropa čelí krizi dostupného bydlení. Až 82 milionů Evropanů se potýká s vysokými cenami za bydlení, nebo jim dokonce hrozí, že o ně přijdou. Nejhorší je situace ve velkých městech, jako jsou Paříž, Varšava, Athény nebo Praha.
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), sídlící v Lucemburku, funguje od začátku června. Jeho úkolem je vyšetřování a trestní stíhání činů, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU. Nejméně tucet trestních kauz jen do poloviny června převzal už i z Česka. Mezi nimi i střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) spojený s čerpáním dotací koncernem Agrofert.
Evropská unie chce vtáhnout občany do rozhodování o tom, kam se mají ubírat její další kroky. Odstartovala proto Konferenci o budoucnosti Evropy, aby sesbírala podněty přímo od lidí ze všech koutů Evropy. V čem je tato iniciativa unikátní a jaké výsledky můžeme očekávat? Povede konference k posílení role EU? Odpovídá europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Rozpálené silnice, žádný stín, málo zeleně pro osvěžení. Tak v letních měsících vypadá každodenní realita v mnoha evropských metropolích. Klimatické změny navíc slibují ještě více dní s extrémními teplotami nebo extrémními srážkami. O tom, jak se na takovou budoucnost připravuje Praha, hovořil v dalším podcastu Aktuálně.cz náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Od července začnou na území celé Evropské unie platit takzvané digitální covidové certifikáty, které usnadní pohyb mezi členskými zeměmi. Ty by jejich prostřednictvím měly kontrolovat osvědčení o očkování, negativním testu či prodělané nemoci covid-19. Právě to jsou nyní podmínky, které státy vyžadují, aby volný pohyb po Evropě zvyšoval riziko dalšího šíření nákazy co nejméně.
Evropská unie uvalila bezprecedentní balík sankcí na režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ministři zahraničí EU schválili seznam 78 Bělorusů, kterým je nově zakázán vstup na území členských států. Jejich majetek v unijních bankách bude obstaven. Figuruje mezi nimi i Lukašenkův spojenec, běloruský ministr obrany Viktor Chrenin.
První schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s vedením Evropské unie nedopadla špatně. Američané s Evropany oznámili, že se po sedmnácti letech dohodli na urovnání vzájemného sporu kvůli letadlům Boeing a Airbus. Končí tak nejdelší konflikt na půdě Světové obchodní organizace, který "přežil" tři americké prezidenty, šest eurokomisařů pro mezinárodní obchod a nepočítaně vyjednavačů.
Od července by měly cestování po Evropě usnadnit digitální covidové certifikáty neboli "covid pasy". Co o nich víte? Zkuste si náš kvíz.
Ochrana právního státu je pro Evropskou unii třaskavým tématem, zejména kvůli Polsku, Maďarsku a částečně i Česku. Teď navíc stojí i za sporem mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Podle některých europoslanců komise zanedbává své povinnosti, protože ještě nepoužila nový nástroj na ochranu vlády práva. Chtějí ji proto žalovat.
Evropský parlament v kritické rezoluci jednoznačně odsoudil českého premiéra kvůli jeho propojení s koncernem Agrofert. Ze 690 hlasujících zvedlo ruku pro text 505, proti bylo 30, zdrželo se 155. Proti odsudku střetu zájmů Andreje Babiše hlasovalo mimo jiné pět europoslanců za jeho hnutí ANO a lidé za Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána.
Evropský parlament ve středu definitivně schválil očkovací certifikáty, takzvané covid pasy, které vstoupí v platnost 1. července. Sjednocují pravidla pro cestování po Evropě s ústupem pandemie a Čechům a dalším občanům Evropské unie by měly zjednodušit dovolenou v zahraničí. Je tu ale několik "ale". Přečtěte si odpovědi na nejčastější otázky týkající se používání certifikátů.
Evropské poslance čeká příští týden po více než roce zasedání v hlavním sídle europarlamentu, ve Štrasburku. Řadě z nich se tam ale nechce jet.
Více než polovina Čechů si myslí, že by EU měla mít více pravomocí při řešení krizí. Prioritou by přitom v nynější pandemii mělo pro Brusel být rychlé zajištění bezpečných vakcín. Vyplývá to z výsledků nového průzkumu Eurobarometr. Ten zjišťoval, jak Češi a Evropané vnímají roli EU a její budoucí směřování.
Středočeské Úvaly si díky rozsáhlým okolním lesům získaly přezdívku "město v zeleni". Nejsou to ale jen zalesněné plochy, které dělají obec na východ od Prahy "zelenou". Starosta Petr Borecký se dlouhodobě snaží o zavádění udržitelných opatření a chce, aby se tam lidé cítili dobře. O tom, na jaké překážky naráží nebo jak sám nahlíží na klimatické změny, hovořil v dalším podcastu Aktuálně.cz.
Nové zkušenosti a přátelství, zážitky na celý život, otestování svých dosavadních znalostí a dovedností, osamostatnění i nalezení sebe sama. To jsou zkušenosti, se kterými se domů vrací dobrovolníci účastnící se Evropského sboru solidarity (ESC). Dobrovolnický program pro lidi od 18 do 35 let, kteří chtějí pomáhat v cizině, funguje už pátým rokem. Nyní prošel změnami.
Evropská komise zveřejnila soubor pravidel, díky kterým se má on-line prostředí vyčistit od lží a smyšlených zpráv. Kodex proti dezinformacím se obrací na digitální firmy a vyzývá je, aby ověřovaly informace, které šíří. "Dostáváme se do situace, kdy bezskrupulózní lež vyhrává volby a tento typ lži vydělává veliké peníze," říká pro Aktuálně.cz eurokomisařka a navrhovatelka kodexu Věra Jourová.
