Letošní léto přineslo Evropě sérii katastrof. Ničivé červencové povodně v Německu, Belgii nebo Rakousku si vyžádaly stovky lidských životů a způsobily miliardové škody na majetku. Řecko a Itálii sežehly rozsáhlé požáry. Jih Moravy zpustošilo dokonce tornádo. S financováním oprav by měla pomoci Evropská unie. Europoslanci teď žádají, aby od ní členské státy dostaly víc peněz.
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová promluvila ve středu v Bruselu, citovala i českého prezidenta Václava Havla. Jako každý rok pronesla řeč o stavu Evropské unie. Bilancovala, rozdávala peníze, oznámila nové iniciativy. Výrazně ale tentokrát pracovala i s jinak nezvyklým nástrojem: s emocemi.
Kde se příště objeví tornádo nebo jakou silou udeří povodně. To a mnoho dalšího by měla s nebývalou přesností umět už do pár let předpovědět digitální replika planety, která za pomoci vložených dat dokáže nasimulovat pochody počasí i klimatických změn. Říká se jí digitální dvojče Země nebo také Destination Earth - Destinace Země.
V polovině července se v útrobách Evropské centrální banky (ECB) začalo oficiálně rodit tzv. digitální euro. Instituce by s jeho pomocí ráda získala větší kontrolu nad evropským finančním sektorem. V časech, kdy lidé stále méně používají hotovost, chce zabránit tomu, aby měly digitální platby pod palcem takřka výhradně komerční banky.
Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.
Češi v Libereckém kraji si stěžují, že nemají dostatečné zastání ve sporu o polský hnědouhelný důl Turów. Bojí se, že přijdou o zásoby pitné vody, vadí jim i hluk a prašnost. Žádají proto, aby se do jednání mezi Prahou a Varšavou zapojil i Brusel. Hlasy na jejich podporu zní i z Evropského parlamentu, oba státy ale trvají na tom, že si záležitost vyřeší samy.
Německý ostrov Usedom na Baltu lemují široké písečné pláže. Na nich se ve větru krčí barevné proutěné "koše", typická ochrana zdejších dovolenkářů před štiplavým větrem a zrníčky písku. Malebné místo si oblíbil i císař Vilém II., teď mu ale podle místních hrozí zkáza. Několik kilometrů východně totiž začíná Polsko, kde by měl vzniknout obří kontejnerový přístav.
V rámci projektu Housing First pomáhají neziskové organizace Romodrom a Nová možnost sociálně vyloučeným osobám v Česku získat standardní bydlení. Teď za svou snahu získaly celoevropské ocenění za boj proti bezdomovectví. O tom, jak se zrodila myšlenka projektu a jak pandemie bezdomovectví ovlivnila, hovořily v dalším podcastu Aktuálně.cz Eva Nedomová a Jana Volná, které za projektem stojí.
V červenci začala platit v Evropské unii směrnice o zákazu jednorázových plastů. Řada členských států ji ale dosud nestihla aplikovat. Pamatujete si, co zakazuje? Nebo kdy byla patentována igelitka a kolik plastového odpadu končí ročně v moři? Zkuste své znalosti v kvízu.
Češi patří k nejtlustším národům v Evropě, obezitou trpí podle Českého statistického úřadu až pětina z nich. Klíčem k lepší fyzické kondici je nejen pohyb, ale také správné stravovací návyky. S výběrem zdravých potravin by již brzy mohlo pomoci takzvané nutriční skóre, jeho zavedení se setkává s nadšením výživových poradců i odporem potravinářů.
Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer tvrdí, že zelené plány Evropské unie společně s velkým množstvím evropských peněz znamenají pro Česko obrovskou šanci na výraznou modernizaci, kterou země nutně potřebuje. "Bohužel ale řada českých politiků zaspala," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Česko podle něj pod Babišovou vládou zaostává ve všech oblastech.
Pandemie covidu-19 motivovala lidi ve městech k jezdění na kole. Sčítače na cyklostezkách vloni v Praze napočítaly téměř 4,5 milionu průjezdů. To je meziročně až o třetinu více. Udrží si ale cyklodoprava oblibu? A může být pandemie hnacím motorem k větší podpoře cyklodopravy ze strany českých politiků? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz Jiří Motýl, šéfredaktor webu Městem na kole.
Ultrakonzervativní organizace a sítě, které brojí proti potratům, antikoncepci nebo stejnopohlavním sňatkům, se ocitly v hledáčku Bruselu. Podle europoslanců dokážou ovlivňovat veřejnost včetně politiků a svou činností ohrožují osobní svobodu a demokracii. Investigativní novináři navíc rozkryli, že šíří nebezpečné dezinformace.
Podobně jako český parlament i ten evropský v létě na několik týdnů "vypne". Z Bruselu a Štrasburku, kde je obvykle život velmi hektický, se tak především v srpnu stávají téměř "města duchů".
Evropská komise představila opatření, kterými chce zpomalit klimatickou krizi. Do roku 2030 by měly členské země vypouštět mnohem méně skleníkových plynů. Víc elektřiny by se mělo vyrábět z obnovitelných zdrojů, naopak omezit chce Evropská komise prodej nových aut na benzinový nebo naftový pohon. Co to bude znamenat pro české spotřebitele, firmy a životní prostředí?
Evropská unie má v oblasti zdravotnictví jen omezené pravomoci, přesto chce mít k dispozici lepší arzenál v boji proti přeshraničním zdravotním hrozbám. Brusel by tak již brzy mohl začít dohlížet na zdravotnické kapacity členských států.
Ještě před začátkem letní pauzy dokončili europoslanci zprávu, podle které evropská pohraniční stráž Frontex neplní své povinnosti z hlediska ochrany práv migrantů mířících po moři do Evropy. Nejhorší obavy se nicméně nepotvrdily, respektive pro ně neexistují dostatečně přesvědčivé důkazy.
Česku se nedaří účinně potírat korupci a na nejvyšší vládní úrovni se potýká s případem střetu zájmů. Zhruba tak by se dalo shrnout zjištění k Česku ve výroční zprávě Evropské komise, jež hodnotí, jak si stojí členské země EU v dodržování principů právního státu.
Evropská komise schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria. České úřady však budou muset důsledně předcházet možným střetům zájmů veřejných činitelů, aby země mohla inkasovat všechny peníze. První finance by do Prahy mohly přijít v září.
Evropská komise nejpozději v pondělí dokončí hodnocení českého plánu obnovy, na jehož základě dostane Česko z mimořádného pandemického fondu přibližně 180 miliard korun. ČTK to v pátek sdělily zdroje z unijní exekutivy, podle nichž se předsedkyně komise Ursula von der Leyenová chystá v pondělí do Prahy, kde bude schválený plán prezentovat.
