Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) je první český politik, který obhájil post místopředsedy Evropského parlamentu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o hlasování, o svém vztahu k předsedovi ANO Andreji Babišovi, o premiéru Petru Fialovi i českém předsednictví EU. "Myslím, že to, co bude dělat současná vláda na evropské úrovni, bude podobné, co prosazovala minulá vláda," míní.
"Pro porozumění a podporu rovnosti žen a mužů napříč společností, jako je to například v severských státech, je třeba vnímat obavy těch, kteří se cítí být touto změnou ohrožení," říká ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová. V on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz řešila například to, jak si Česko stojí v kontextu EU či jak můžeme zlepšovat podmínky na pracovišti.
Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého bývalého předsedy Davida Sassoliho a už procházejí dalšími velkými změnami a volí si nové vedení. Novou předsedkyní byla zvolena maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová, kandidátka nejsilnější lidovecké frakce. Česká republika bude mít v předsednictvu europarlamentu také silné zastoupení.
Evropa pracuje na rozšíření svého arzenálu pro boj s koronavirem a jeho novými variantami o další zbraně. Očkování postupně doplňují proticovidové léky, které dávají nakaženým větší šanci porazit nemoc ve všech jejích fázích.
Dlouho to vypadalo, že cesta Roberty Metsolaové do čela Evropského parlamentu bude hladká. Stala by se tak teprve třetí ženou od přímých voleb v roce 1979. Pak ale do života maltské europoslankyně vstoupila jiná žena. Polka, které lékaři v obavě z následků odmítli loni v listopadu provést interrupci těžce poškozeného plodu.
Bývalý premiér Andrej Babiš to označil za "žvanírnu s chlebíčky", jeho nástupce Petr Fiala hovoří o "výzvě" a "obrovské příležitosti". Oba politici se ale shodují: české předsednictví EU, které začne v červenci, zásadně ovlivní agendu země v novém roce.
Do historického kampusu Evropského univerzitního institutu v italské Florencii přijelo druhý prosincový víkend necelých 200 lidí. Mezi nimi mladí studenti, senioři, lidé z měst i venkova, Češi nebo třeba Nizozemci. Nespojoval je věk, obor ani jazyk - naopak tato skupina byla tak různorodá, jak jen mohla být. Jejím úkolem bylo probrat různé představy o budoucnosti Evropy.
Praha se již několik let řadí mezi evropská centra kosmického průmyslu. Od letošního května se odtud ale neřídí jen navigační systém Galileo, ale díky pražskému sídlu nové Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) i další vesmírné aktivity EU. Co všechno má agentura na starosti? A jak to usnadňuje Čechům život? Nejen o tom mluvil v dalším podcastu Aktuálně.cz Václav Kobera.
V Česku žije v klecích přibližně 75 procent chovaných zvířat, tedy více než 5,5 milionu živočichů. Navzdory opakovaným snahám aktivistů upozorňujících na drastické životní podmínky hospodářských zvířat, má Česko stále v této oblasti co dohánět. Jak k ochraně zvířat přistupují čeští politici? A podaří se plošně prosadit konec klecových chovů v zemích EU? Nejen o tom mluvil v podcastu Pavel Buršík.
Na konci října Evropský parlament schválil strategii Od zemědělce ke spotřebiteli neboli také Z farmy na vidličku. Vychází ze Zelené dohody pro Evropu, která chce z Evropy vytvořit první klimaticky neutrální kontinent. Strategie mluví o bezpečnějším, šetrnějším a spravedlivějším zemědělství. Jak je na tom zemědělství v EU teď a co se má změnit? Podívejte se do krátké videografiky.
Evropská komise minulý týden zveřejnila návrh, který počítá s ukončením dotací na plynové kotle do roku 2027. Teplo v domácnostech by už navíc od roku 2040 nemělo pocházet ze zemního plynu ani jiných fosilních paliv. Podívejte se na debatu v rámci projektu Evropa v souvislostech.
Do "hledáčku" Evropského parlamentu se znovu dostalo Slovinsko. Europoslanci se obávají zejména o nezávislost tamní justice a médií. V nově přijaté rezoluci upozorňují na tlak na nezávislé instituce, na nenávistné projevy politiků vůči novinářům či na praxi tzv. strategických žalob, jejichž účelem je žalované umlčet.
Nová "zelená" legislativa z Bruselu přináší hned několik změn. Česka by se například dotkl konec státní podpory na výměnu starých uhelných nebo plynových kotlů. Obsahuje ale také zateplování desítek milionů starých budov napříč Evropskou unií nebo povinnou elektrickou přípojku u každého domu se třemi parkovacími místy. Návrhy tento týden zveřejní Evropská komise, bude se o nich ale ještě jednat.
Internet nabízí politikům další prostor, ve kterém mohou cílit na své potenciální voliče. Digitální reklama ovšem skýtá v porovnání s billboardy u silnic nebo letáky vyšší rizika. Přispívá k tomu doba sociálních sítí a chytře nastavených algoritmů. Skoncovat s tím má nová legislativa, kterou navrhuje Evropská komise.
Přes 140 států světa se na klimatické konferenci COP26 v Glasgow dohodlo, že do roku 2030 zastaví odlesňování. Proti nadměrnému kácení stromů bojuje také Evropská unie, která se chystá mimo jiné omezit dovoz produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním. V infografice zjistíte, kde rostou největší lesy i kde zelený porost mizí nejrychleji a proč je to problém.
Politické strany či další subjekty v Evropské unii by už v budoucnu neměly mít možnost ovlivňovat voliče na internetu pomocí skryté politické reklamy. Evropská komise zveřejnila návrh pravidel, podle kterých bude politická reklama muset obsahovat údaje o zadavateli či ceně. Kdo povinnost nesplní, tomu bude hrozit pokuta. Jaké to může mít reálné dopady?
Za dva roky by mohli Skotové ve volebních místnostech přepsat mapu světa. Tamní premiérka Nicola Sturgeonová tlačí na konání referenda o nezávislosti na Británii. V pondělí uvedla, že by se mělo konat do konce roku 2023. Politici z její strany věří, že tentokrát je šance na odtržení velká. "Brexit změnil situaci, lidé jsou pořád naštvaní," říká pro Aktuálně.cz Alyn Smith.
Obsah toho, co bude Česko pod vládou nového premiéra Petra Fialy (ODS) v Evropské unii prosazovat, se podle analytika Víta Havelky nebude moc měnit oproti předchozí vládě. "Premiér Babiš byl mistr ve schopnosti prosazovat určitou politiku na evropské úrovni a zároveň říkat opak svým voličům," uvedl výzkumný pracovník institutu Europeum v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.
O více než 14 procent nižší hodinová mzda jen proto, že práci odvedla žena, a nikoli muž. To je i v dnešní době realita zemí Evropské unie. A to i přesto, že rovnost pohlaví je jedním z pilířů unie už od jejího počátku. Jak tedy porazit nerovné odměňování žen a mužů? A jak zasáhla ženy na pracovním trhu pandemie? Nejen o tom hovořila v dalším podcastu Aktuálně.cz mentorka Lenka Šťastná.
"Nedovolíme ohrožení našich společných hodnot," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unie vede s Varšavou dlouhý spor zejména kvůli pochybnostem o nezávislosti tamní justice. Může pro Polsko skončit až finančním postihem? O tom debatovali Jana Plaňavová Latanowicz z Evropského centra Varšavské univerzity a Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu za TOP 09.
