Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit tím, že na evropském trhu zakáže produkty spojené s ničením lesů. Zaměří se i na ochranu půdy.
V rámci strategie Od zemědělce ke spotřebiteli, kterou Evropský parlament schválil ke konci října, má být do roku 2030 sníženo množství pesticidů používaných v Evropské unii o polovinu. Ekologické hospodářství by se mělo rozrůst na čtvrtinu zemědělské půdy EU. Ustojí čeští zemědělci toto omezení?
Skotské město Glasgow stálo u počátku britské průmyslové revoluce. Dalších téměř 200 let se zde vyráběly lodě a lokomotivy, rozvíjel se textilní a chemický průmysl. Industriální minulost s sebou však přinesla znečištění řeky nebo kontaminaci půdy. Přesto Glasgow hostilo klimatickou konferenci COP26. Má totiž ambiciózní plány, jak minulost těžkého průmyslu proměnit na udržitelnou budoucnost.
Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas, který by mohl přinést zásadní proměnu společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
Pod náporem další vlny koronavirové epidemie puká opakovaný příslib evropských vlád, že tentokrát budou svoje kroky opravdu koordinovat. Země EU omezují platnost očkování zavedením nových národních restrikcí a ostatní státy o tom zpravidla informují se zpožděním jako o hotové věci.
Rok 2021 označily unijní instituce za Evropský rok železnice. Evropská unie tím chce zviditelnit železniční dopravu a prezentovat ji jako udržitelný a bezpečný způsob dopravy. Je ale možné cestovat udržitelně a u toho mít stále stejný komfort? A jak se daří modernizovat tuzemskou železnici? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz Jan Sůra, šéfredaktor webu Zdopravy.cz.
Konference o budoucnosti Evropy je v plném proudu. Osm stovek Evropanů už začalo diskutovat o tom, jakou budoucnost si pro evropskou sedmadvacítku představují. Část z nich již své představy řešila také s politiky.
Většina obyvatel Evropské unie bydlí ve městech. Kromě výhod s sebou městský život přináší i řadu negativ. Mezi nimi emise z dopravy, hluk, znečištění vod nebo nedostatek zeleně. Transformaci měst směrem k zelenější, udržitelnější a vůči klimatickým změnám odolnější budoucnosti podporuje evropská iniciativa Dohoda pro zelená města. Zapojilo se do ní už více než 70 měst.
Na seznam technologií, které mají přiblížit Evropskou unii k výrazně "zelenějšímu" provozu, by brzy mohlo přibýt jádro. Evropská komise slíbila, že rozhodne do konce roku, a vše nyní nasvědčuje tomu, že štěpení atomu za účelem výroby energie vezme na milost. Verdikt by navíc mohl padnout už v listopadu. O nutnosti označit jádro za čistý zdroj opakovaně mluví také Česko.
Spor s Polskem o hnědouhelný důl Turów je jedním z témat, která bude muset řešit nová vláda. Už brzy. S koalicemi, které dávají dohromady budoucí český kabinet, se dohodli odborníci z ministerstva životního prostředí a do Varšavy poslali dopis s výzvou k obnovení pozastaveného dialogu. Na odpověď z Polska zatím stále čekají. Povrchový důl těsně u hranic ohrožuje vodní zdroje v Česku.
Nový kabinet velmi pravděpodobně zřídí post ministra pro evropské záležitosti. Vyjádřila se tak v posledních dnech většina stran budoucí vládní pětikoalice. Naposledy to zmínil sám kandidát na budoucího premiéra Petr Fiala (ODS).
Evropská komise ve středu přišla s návrhem, jak by se státy EU společně mohly bránit vysokým cenám energií, které sráží na kolena byznys a prodražují účty rodinám. V unijním "návodu" je řada věcí. Konkrétní použití je ale na evropských vládách, protože v energetice mají hlavní slovo členské státy. Lídři EU proberou možný společný postup na summitu v Bruselu koncem příštího týdne.
Židovská populace v EU se postupně zmenšuje, její členové byli navíc častým terčem nenávisti během pandemie covidu-19. Evropská unie nyní přichází s novou strategií, která má Židům pomoci a podpořit jejich život na starém kontinentě.
Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.
Předvolební kampaň jde do finále. Nejviditelnější jsou v ní sice tuzemští politici, ale je možné najít i stopu z Bruselu. Česko má v Evropském parlamentu jednadvacet europoslanců, z nichž někteří jsou členy politických stran, zastávají ve stranických strukturách vysoká místa a před volbami přiložili ruku k dílu.
V Evropě vloni vzrostl počet kybernetických útoků. Podle Agentury pro kybernetickou bezpečnost Evropské unie čelily členské státy více než třem stovkám vážných útoků. Téměř o polovinu stouplo i množství incidentů zaměřených na nemocnice. Proč se hackeři zaměřili na zdravotnictví? A jak se v kyberprostoru chránit? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz expert na kyberbezpečnost Miloslav Lujka.
Většině nelegálních migrantů, kteří se do Evropy dostali v krizových letech 2015 a 2016, zařídili cestu pašeráci. Evropským státům se sice ve spolupráci s agenturami EU a zeměmi mimo unii v posledních letech podařilo některé jejich sítě rozbít, tzv. převaděčství ale stále představuje velký humanitární a bezpečnostní problém. Zároveň je jednou z nejlukrativnějších trestných činností.
V roce 2019 trpěla nadváhou či obezitou zhruba pětina českých dětí ve věku mezi 11 a 15 lety. Už před pandemií tak Česko patřilo k evropským zemím, které se nejvíce potýkaly s dětskou obezitou. Jak tuto situaci ovlivnila pandemie? A co s sebou přináší takzvané nutriční skóre, které připravuje EU? Nejen o tom hovořila v podcastu Aktuálně.cz klinická nutriční terapeutka Edita Weidenthalerová.
Očekávaná debata o střetu zájmů v Česku se v pondělí na půdě europarlamentu nekonala. Dohadování mezi Evropskou komisí a českou vládou o tom, do jaké míry Česko zpřísňuje kontrolu udělování eurodotací, měl před europoslanci původně vysvětlovat generální ředitel pro regionální politiku. Prohodil si však termín s kolegou pro otázky rozpočtu a ten mluvil jen obecně. Debata se odsunula na pátek.
Už od příštího roku by měla EU disponovat novým krizovým zdravotním úřadem. Do budoucna by ji měl ochránit před další globální pandemií a jejími dopady. Kromě toho by měl být schopen státy sedmadvacítky připravit i na další možné hrozby, mezi nimi například na útoky biologickými zbraněmi.
