Přeskočit na obsah
Benative
23. 3. Ivona
Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Prezident

Turecko, referendum
Turecko, referendum
Turecko, referendum

Pokud si Turci odhlasují změnu ústavy, skončí demokracie. Turecký politolog uvádí tři důvody

Turci budou tuto neděli hlasovat o změně ústavy. Pokud projde "ano", prezident Recep Tayyip Erdogan získá rozsáhlé pravomoce. Podle tureckého politologa Yunuse Emreho jsou ale prezidentský systém a demokracie v Turecku neslučitelné. "Celé devatenácté a dvacáté století probíhal proces demokratizace a 'pozápadnění' Turecka. Pokud ale v neděli Turci schválí změny ústavy, tohle skončí," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Istanbulu.

Recep Tayyip Erdogan
Recep Tayyip Erdogan
Recep Tayyip Erdogan

Turci řekli "ano", Erdogan výrazně posílí. Co se teď v Turecku změní? Přečtěte si přehled

Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.

Chaloupka: Kandidatura na prezidenta? Asi jsem šílenec, Babiš nás vrací do 50. let, Zeman na východ
Chaloupka: Kandidatura na prezidenta? Asi jsem šílenec, Babiš nás vrací do 50. let, Zeman na východ
Chaloupka: Kandidatura na prezidenta? Asi jsem šílenec, Babiš nás vrací do 50. let, Zeman na východ

Chaloupka: Kandidatura na prezidenta? Asi jsem šílenec, Babiš nás vrací do 50. let, Zeman na východ

Názor na pana Babiše vám řeknu, až budu prezidentem a budu mít ochranku, mám velmi negativní názor na osobu pana Babiše a na to, co on provádí s touto zemí, je to názor, který zveřejňuji už pět roků, pan Babiš likviduje soukromé podnikatele, zatím se nestřílí lidé za politický názor, zatím ještě, ale mám pocit, že se vracíme do doby, kdy jsme byli pod nadvládou Sovětského svazu, tam to žene duo Andrej Babiš a Miloš Zeman, říká exposlanec Otto Chaloupka, který oznámil kandidaturu na prezidenta. Andreje Babiše by prý předsedou vlády nejmenoval. Chaloupkovy názory a podmínka za šíření nenávisti k romské menšině údajně nejsou překážkou.

39. sjezd ČSSD
39. sjezd ČSSD
39. sjezd ČSSD

ČSSD si vybere favorita na prezidenta. V listopadu si strana odhlasuje, koho podpoří

Referendum o tom, koho ČSSD podpoří v prezidentské volbě, se uskuteční v listopadu. Rozhodlo o tom širší vedení strany během dnešního zasedání v Praze. Dosud se hovořilo o první polovině roku. Předsednictvo dostalo také možnost zvolit jiný postup než referendum, pokud zaručí, že se budou moci vyjádřit všichni členové strany, řekl novinářům premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Reklama

Třetí kolo zápasu o Šumavu. Poslanci se chystají přehlasovat Zemanovo veto

Už potřetí se v úterý odpoledne chystá Poslanecká sněmovna hlasovat o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která upravuje pravidla pro národní parky a týká se zejména Šumavy. Poprvé sněmovnou schválený vládní návrh novely odmítli senátoři, když přísnou ochranu šumavských lesů omezili. Jejich podněty však poslanci na začátku března 117 hlasy odmítli, načež zákon vetoval prezident Miloš Zeman. I napotřetí je pravděpodobné, že novela projde, tentokrát by už však zákon začal platit.

Sesuvy půdy v Kolumbii, duben 2017
Sesuvy půdy v Kolumbii, duben 2017
Sesuvy půdy v Kolumbii, duben 2017

Foto: Více než 260 mrtvých a stovky raněných. Kolumbijci se bojí, že obětí sesuvů půdy přibude

Sesuvy půdy v Kolumbii, k nimž došlo z pátku na sobotu, si vyžádaly už 262 obětí, z toho nejméně 43 dětí. Vojáci v neděli ráno informovali, že dalších 220 lidí se pohřešuje. To však o několik hodin později prostřednictvím Twitteru odmítl prezident Juan Manuel Santos. Přes 200 Kolumbijců během povodní a následného sesuvu půdy utrpělo zranění, původní zprávy uváděly dvojnásobnou cifru. Sesuvy, které zničily většinu čtyřicetitisícového města Mocoave na jihozápadě země při hranici s Ekvádorem, následovaly po prudkých deštích, které rozvodnily místní řeky. V oblasti zasahuje více než 1100 vojáků a policistů.

Reklama
Turci hlasují, zda vloží do rukou prezidenta Erdogana velkou moc. Začali v Německu
Turci hlasují, zda vloží do rukou prezidenta Erdogana velkou moc. Začali v Německu
Turci hlasují, zda vloží do rukou prezidenta Erdogana velkou moc. Začali v Německu

Referendum, které vyvolalo spor s Erdoganem, je tu. Turci v cizině mohou hlasovat o změně ústavy

Turci žijící v cizině začali v pondělí hlasovat v referendu, které má rozhodnout o prezidentských pravomocích. Pokud by lidé schválili změnu ústavy, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Turečtí politici navštěvovali v minulých týdnech evropské země, aby přesvědčili místní Turky k hlasování pro změnu ústavy. Němci nebo Nizozemci jim to však zakázali, což mezi státy vyvolalo roztržku.

Kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron.
Kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron.
Kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron.

Favorité na prezidenta Francie se pasovali na politiky nové éry

Na politiky nové éry, kteří skoncují s dosavadním politickým systémem, se snažili pasovat v pondělí večer v televizní debatě nejvážnější uchazeči o křeslo francouzského prezidenta. V debatě se sešlo celkem pět kandidátů na prezidenta, kteří mají podle průzkumů veřejného mínění největší podporu voličů: vedle největších favoritů Emmanuela Macrona a Marine Le Penové také François Fillon, Benoît Hamon a Jean-Luc Mélenchon.

Kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron.
Kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron.
Kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron.

Kandidáti na prezidenta Francie se střetnou v první debatě. Nejvíc bude muset bojovat Macron

Pět hlavních kandidátů na francouzského prezidenta se večer střetne v první televizní debatě. Před kamerami se v souboji slov sejde kandidát republikánů François Fillon, centrista Emmanuel Macron, šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová, kandidát socialistů Benoît Hamon a kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon. Všem kandidátům jde o hodně - chtějí získat nerozhodnuté voliče.

Reklama
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, rozhovor březen 2017
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, rozhovor březen 2017
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, rozhovor březen 2017

Zaorálek si porozuměl se Zemanem, hrají spolu šachy. Už se nebojím, co zas řekne, tvrdí ministr

Ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek a prezident Miloš Zeman k sobě našli cestu. I když spolu ne ve všem souhlasí, dokážou spolu diskutovat a dohodnout se. "Dneska nesedím v kanceláři s tím, že bych se bál, co zase prezident řekne. Kdybyste se mě ale zeptali před dvěma lety, nebyl bych si tím jistý," přiznává pro Hospodářské noviny Zaorálek. Naopak nesouhlasí například s tím, že se prezident odmítá účastnit veřejných předvolebních debat se svými protikandidáty.

Frank-Walter Steinmeier s manželkou a Joachim Gauck se svou partnerkou.
Frank-Walter Steinmeier s manželkou a Joachim Gauck se svou partnerkou.
Frank-Walter Steinmeier s manželkou a Joachim Gauck se svou partnerkou.

Steinmeier se stal novým německým prezidentem, Gauck mu předal funkci

Novým německým prezidentem se stal Frank-Walter Steinmeier. V neděli se oficiálně ujal úřadu. Jedenašedesátiletý sociální demokrat v převážně reprezentativní funkci vystřídal Joachima Gaucka, který se rozhodl nekandidovat do dalšího pětiletého období. Steinmeier do berlínského zámku Bellevue, který je sídlem hlavy státu, dorazil v poledne i s manželkou. Gauck ho se svou partnerkou přijal na schodech zámku a o několik desítek minut později mu funkci symbolicky předal. Bývalý ministr zahraničí Steinmeier je dlouhodobě nejpopulárnějším německým politikem. Ve svém prvním projevu po zvolení hovořil o odvaze a nutnosti boje za uchování svobody a demokracie ve sjednocené Evropě.

Podporovatelé Marine Le Penové.
Podporovatelé Marine Le Penové.
Podporovatelé Marine Le Penové.

Prvním testem populisté neprošli. Opravdová zkouška ale přijde s Wildersovou "přítelkyní" Le Penovou

Volby v Nizozemsku byly prvním testem, jak si v Evropě stojí populisté. Krajně pravicový Geert Wilders v nich nečekaně neuspěl. Opravdová zkouška ale přijde až na přelomu dubna a května, kdy budou Francouzi vybírat nového prezidenta. Šéfka krajně pravicové Národní fronty a favoritka voleb Marine Le Penová ještě v úterý Wilderse označila za svého "přítele" a veřejně ho podpořila.

prezidentské cesty
prezidentské cesty
prezidentské cesty

Prezidentská mapa: Kdo preferuje východ a kam jezdí oba. Srovnejte zahraniční cesty Zemana a Kisky

Prezident Miloš Zeman, který oficiálně oznámil další kandidaturu, své zahraniční cesty často směřuje na východ. Ruskou federaci za svůj mandát navštívil dvakrát, Čínu taktéž. Zato slovenský prezident Andrej Kiska nebyl ani jednou v Číně ani v Rusku. S Vladimirem Putinem se Zeman setkal také na oslavách 70. výročí konce druhé světové války v Číně, kam v roce 2015 zamířil jako jediný západní prezident. Jak se zahraniční cesty českého a slovenského prezidenta křížily, ukazuje grafika.

Reklama
Marine Le Penová na jednom ze svých mítinků.
Marine Le Penová na jednom ze svých mítinků.
Marine Le Penová na jednom ze svých mítinků.

Francie je jako řízená autopilotem, hřímá Le Penová. Pokud frexit neprojde, odejdu, slibuje

Do prezidentských voleb ve Francii zbývá méně než šest týdnů. Nejvíce hlasů by v prvním kole měla podle průzkumů dostat šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová. Kandidátka na první francouzskou prezidentku plánuje, že pokud uspěje ve volbách, tak do půl roku vypíše referendum o setrvání v Evropské unii. Pokud by v hlasování Francouzi odmítli z Unie odejít, tak Le Penová coby prezidentka podá demisi.

Nový maďarský prezident János Áder
Nový maďarský prezident János Áder
Nový maďarský prezident János Áder

Prezidentem Maďarska bude dál Orbánův spojenec. János Áder málem vyhrál hned v prvním kole volby

Maďarským prezidentem byla v pondělí podle očekávání zvolena dosavadní hlava státu János Áder. Na další pětileté období ho podpořili poslanci vládních stran. Uspěl ale až ve druhém kole, v prvním totiž nezískal dvě třetiny všech 199 členů parlamentu. Áder je blízkým spolupracovníkem premiéra Viktora Orbána. V prvním, dopoledním hlasování obdržel 131 hlasů, tedy o pouhé dva hlasy méně, než potřeboval k okamžitému úspěchu. Jeho soupeře, kandidáta levice Lászlóa Majtényiho, podpořilo 44 opozičních poslanců. Zbylých 24 zákonodárců krajně pravicové strany Jobbik se hlasování zdrželo. Áderovi je 57 let. Spolu s Orbánem v roce 1988 založil nyní vládnoucí stranu Fidesz.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama