Rusko vypustilo proti Ukrajině při středečním útoku za bílého dne 361 dronů, oznámilo ve středu odpoledne ukrajinské letectvo. Spolu s drony, které byly proti bránící se zemi vyslány už v noci, podniklo nálety více než 700 bezpilotních letounů. Tyto útoky si vyžádaly oběti na životech, připustilo letectvo na sociální síti.
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová se minulý pátek během zasedání zástupců zemí skupiny G7 zeptala amerického ministra zahraničí Marca Rubia, kdy USA zaujmou vůči Rusku tvrdý postoj. To podle tří se schůzkou obeznámených zdrojů vyvolalo ostrou odpověď. Mezi Kallasovou a Rubiem panuje dlouhodobá antipatie, šéf americké diplomacie se s šéfdiplomatkou zatím bilaterálně nesetkal.
Měla to být „čistící“ operace ve vesnici na záporožské frontě. Skončila zajetím dvou ukrajinských vojáků, kteří tak před sebou měli perspektivu několika měsíců či let v ruském zajateckém táboře spojených s bitím a ponižováním. Ze vzduchu je ale sledoval ukrajinský dron.
Jako vystřižení z filmu o Robocopovi. Ukrajinská armáda začíná na frontě používat tzv. exoskelety, které vojákům umožňují unést tuny munice a vydržet déle v akci. Moderní technologie zatím pomáhá dělostřelcům u Pokrovsku. Nasazením svých robotizovaných vojáků se Ukrajině zároveň povedlo předstihnout nejpokročilejší armády světa.
Ruské město Karabaš, označované za nejšpinavější na světě, se proslavilo oscarovým snímkem Pan Nikdo proti Putinovi v česko-dánské koprodukci. Dokument mimo jiné zachycuje i osudy mladých mužů odcházejících na frontu. Novinářům se jejich příběhy podařilo vypátrat. Popisujeme, proč Rusové odcházejí na frontu na západě země a kolik z nich se už nevrátí.
Čtyři roky po masakrech civilistů v Buči si Ukrajina připomíná oběti jedné z nejtemnějších kapitol ruské invaze. Na pietní akci v úterý dorazili i evropští politici, kteří slíbili Kyjevu další podporu a zdůraznili nutnost potrestání válečných zločinů.
Ukrajina zabila až 150 ruských vojáků pomocí informací, které jí poskytl voják z Novosibirsku. Posílal znepřátelené zemi souřadnice o své vlastní jednotce. Prozradil to v rozhovoru s ukrajinským youtuberem Dimitrijem „Apostolem“ Karpenkovem.
Spojené státy a Izrael se snaží postavit proti Íránu země Perského zálivu, řekl v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Konflikt na Blízkém východě se podle něj stále více vyhrocuje a někteří ho už označují za novou světovou válku. Lavrov také uvedl, že Rusko je v této válce připraveno být prostředníkem jednání.
Ruská armáda znovu posílá do boje masivně opancéřované „želví“ tanky. Na konci března se nejméně dva takové stroje vydaly směrem ke Kosťantynivce na východě Ukrajiny. Nedaleko města si na ně ovšem počkaly ukrajinské drony.
V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.
Za války to jiné být nemůže. Lidé se mají hůř. Alespoň s takovým názorem žije větší část ruské společnosti. Iluze „normálního“ života, kterou měla skrz dostupné konzumní zboží (i to sankcemi omezené) a propagandou vytvořeného obrazu války „jen v televizi“, začíná kolabovat. V pátém roce konfliktu začíná Rusy válka dohánět čím dál víc. A ruský režim už nechce nebo nemůže tuto iluzi dál podporovat.
Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny na uzavřené schůzce s předními obchodními lídry a oligarchy navrhl, aby dobrovolně přispívali do rozpočtu na financování války. Zároveň řekl, jaké jsou jeho další válečné plány. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova popřel, že by s návrhem přišel Putin, iniciativa podle něj vzešla od jednoho z podnikatelů.
Osud a budoucnost Ukrajiny závisí na Ukrajincích. Neměli by ustupovat tlaku kohokoliv, kdo se jen chce cítit dobře, že dosáhl nějaké dohody, konstatuje bývalý americký diplomat George Kent, který sloužil pod pěti administrativami USA, včetně Trumpova prvního volebního období.
Ruský „aligátor“ měl být postrachem ukrajinských tanků. Místo toho skončil na zemi po zásahu levného dronu. Ukrajinci u Pokrovsku znovu ukázali, jak se na frontě mění pravidla hry. Zbraň, která měla být téměř nedotknutelná, zničil improvizovaný prostředek za zlomek ceny.
Popadnou vás verbíři, dostanete několik dní výcviku a za chvíli už umíráte v zákopech na Donbase – taková realita se objevuje v příbězích antiukrajinsky laděných pohádkářů. Jaká je realita? Vyzkoušel jsem ji za vás – přihlásil jsem se do ukrajinské armády. Ale cesta do zákopů nebyla ani zdaleka tak rychlá nebo přímočará.
„Dnes jsou to přesně čtyři roky. Moje druhé narozeniny,“ vítá mě ve své kanceláři vedoucí úřadu městské rady v ukrajinské Buči Dmytro Hapčenko. Právě v polovině března 2022 totiž utekl z ruského zajetí. Dnes jeho práce není jen o razítkách a rozpočtech. Stal se kronikářem hrůzy, kterou způsobili v jeho městě Rusové. Jeho posláním je, aby se na jména obětí nezapomnělo.
Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.
Ukrajinským operativcům se podle serveru Militarnyi podařilo k ruským jednotkám dopravit tisíce vyhřívaných vložek do bot. Uvnitř na první pohled běžné výbavy do chladného počasí však na ruské vojáky čekalo nepříjemné překvapení.
Útočná puška „pro případ, že by se objevili nějací nepřátelé“, a váza z nábojnic. Setkání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka s jeho severokorejským autokratickým protějškem Kim Čong-unem v Pchjongjangu doprovodila neobvyklá výměna darů, která symbolicky podtrhla sbližování dvou izolovaných režimů.
Na Ruské středisko vědy a kultury v Praze zaútočil ve čtvrtek večer zatím neznámý člověk několika Molotovovými koktejly. Rusové mluví o terorismu. Po pachateli pátrá česká policie. Deník Aktuálně.cz mluvil se šéfem střediska Igorem Girenkem, který popsal podrobnosti žhářského útoku.
Na Ruský dům v Praze měly ve čtvrtek neznámé osoby hodit šest zápalných lahví, tři ale nevybuchly. Pachatel či pachatelé z místa činu uprchli, hrozí jim až tříletý trest odnětí svobody. Ruská média hovoří o terorismu a projevech „flagrantní rusofobie“, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová to nazvala „barbarským aktem“.
