Trumpův hlavní bezpečnostní poradce Michael Flynn byl často v kontaktu s ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem, napsala agentura AP s odvoláním na vládní zdroj. Měli si telefonovat například krátce před tím, než Barack Obama vyhostil z USA 35 ruských diplomatů kvůli hackerským útokům.
Putin není pěkný příklad v dějinách hodný následování, neštěstí člověk pozná nejlépe až tehdy, když ho potká, říká ukrajinská poslankyně Naděžda Savčenková a dodává, že na východě Ukrajiny probíhá válka, nikoliv protiteroristická operace. Velmi nerada by prý byla, kdyby se Evropa stala dějištěm třetí světové války. Západ podle jejích slov ale nemůže zůstat lhostejný k tomu, co se děje na východní hranici Evropy. Ukrajina navíc údajně potřebuje vnitřní kreativní změny a nové lidi ve vysokých politických funkcích. Prezident Porošenko by podle ní neměl znovu kandidovat na prezidenta, ona sama nemá mocenské ambice, chce být pro Ukrajinu pouze užitečná.
Historka byla prvním úderem do řad protivníků Jelcinova tábora. Následovaly další.
Donald Trump a jeho kandidát na ministra zahraničí Rex Tillerson chtějí s Ruskem vycházet lépe než Barack Obama, ale kauzy ruských hackerských útoků a údajných kompromitujících materiálů na nastupujícího prezidenta jim to neusnadní. Opoziční demokraté budou vstřícnost vůči Kremlu označovat za slabost. Problémy při schvalování Senátem mohou mít kromě Tillersona další tři Trumpovi lidé.
Skandinávský thriller Okupace podle námětu spisovatele Jo Nesbøa vysílá Česká televize. Seriál výborně pracuje s napětím a staví hlavně na skvělých hercích, jejichž výkon přenese diváka přes některá méně přesvědčivá místa v ději, tvrdí filmový publicista Jan Gregor.
Autolakýrníka Vladimira Luzgina z ruského města Perm na Uralu nikdo kromě rodiny a přátel neznal. Až do okamžiku, kdy si pro něj přišli agenti tajné služby FSB. Řekli mu, že se dopustil trestného činu, protože na internetu sdílel článek tvrdící, že druhou světovou válku rozpoutaly nacistické Německo spolu se Sovětským svazem. Ruský soud Luzgina následně odsoudil k pokutě 200 tisíc rublů (asi 82 tisíc korun) za šíření “vědomě lživých tvrzení”. Po neúspěšném odvolání se mladý Rus rozhodl pro emigraci a odjel do Česka. V uprchlickém táboře teď čeká na vyřízení žádosti o politický azyl.
Skupina 17 současných i bývalých politiků ze severní, střední a východní Evropy varuje nového amerického prezidenta Donalda Trumpa před sbližováním s Ruskem. "Putin neusiluje o americkou velikost. My, vaši spojenci, ano," píší v dopise, ze kterého cituje americký list The Washington Post. Pod výzvou Trumpovi i jeho kolegům jsou kromě bývalých českých ministrů Karla Schwarzenberga a Alexandra Vondry mimo jiné podepsáni i bulharský prezident Rosen Plevneliev a několik bývalých vysoce postavených politiků včetně rumunského exprezidenta Traiana Basescu, bývalého slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy, lotyšské exprezidentky Vairy Vīķe-Freibergaové nebo švédského expremiéra Carla Bildta.
Americký Senát začíná projednávat jednotlivé nominace Donalda Trumpa do jeho vládního týmu. Komplikovaný proces, během kterého budou kandidáti posuzováni z hlediska možných střetů zájmů a zprávy FBI, se ale podle některých kritiků snaží republikáni uspěchat. Šéf vládního úřadu pro etiku Walter Shaub se proto bojí, že ne všichni kandidáti budou pečlivě prověřeni. Kontroverze budí hlavně nominace Rexe Tillersona na pozici amerického ministra zahraničí. List The New York Times v pondělí také uvedl, že vrchním poradcem Bílého domu bude tento týden oficiálně jmenován Trumpův zeť Jared Kushner.
Podle mluvčího Vladimira Putina se ruská vláda nijak nepodílela na hackerských útocích namířených proti USA v době prezidentských voleb. Moskva je podle mluvčího "vážně unavená" americkými obviněními, připomínajícími "hon na čarodějnice". Reagoval tak na páteční slova amerických tajných služeb, které se shodly, že kampaň nařídil sám Putin. Jejím cílem prý bylo podkopat kandidátku demokratů Hillary Clintonovou a naopak pomoci ve zvolení jejímu soupeři Donaldu Trumpovi.
Zeman vlastně říká: Věřte mně, ne médiím, té žumpě. Trump totéž: Věřte mým tweetům, nikoli Washington Postu, FBI, CIA, NSA. Věřte Facebooku.
Všechny americké tajné služby se ve své zprávě shodují, že kampaň proti Clintonové a demokracii v USA nařídil sám ruský prezident Putin. Po páteční schůzce s šéfy tajných služeb nastupující americký prezident Donald Trump poprvé připustil, že Rusko podniká hackerské útoky proti USA. Jedním dechem však dodává, že tyto útoky nijak neovlivnily výsledek amerických prezidentských voleb.
Putinovi to dokonale vychází. Dokázal nemožné, Trump veřejně napadá tajné služby USA, ponižuje je, zpochybňuje, obrací proti nim hněv Američanů.
Rusko začalo stahovat část svých vojáků ze Sýrie. Uvedla to ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Podle jeho slov zemi jako první opustí námořní flotila včetně letadlové lodi Admirál Kuzněcov. Rusové mají v zemi kolem čtyř tisíc vojáků, napsal loni v září ruský web RBC. Snižování jejich počtu ohlásil ruský prezident Putin na konci loňského prosince. Moskva patří ke klíčovým spojencům režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
Ostrý konflikt mezi nastupujícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho tajnými službami nabírá před pátečním jednáním Kongresu na síle. Trumpovo veřejné zpochybňování zpráv CIA a FBI o ruských hackerech a jejich zapojení do americké prezidentské kampaně vyvolává podle televizní stanice CNN obrovské pnutí uvnitř tajných služeb. Jejich šéfové ale nechtějí riskovat otevřený konflikt s novým šéfem Bílého domu, na kterém budou hodně záviset. Sám Trump se v pátek na Twitteru označil za "velkého fanouška" zpravodajských služeb.
Zprávy o Slovácích a Češích, kteří odešli bojovat na východ Ukrajiny a přidali se tam k proruským separatistům, se objevily už krátce po vypuknutí tamního konfliktu na jaře 2014. Slovenský reportér Tomáš Forró se s některými z nich spojil a začátkem letošního podzimu je navštívil. V Donbasu a okolí s nimi strávil víc než dva týdny. Snažil se dozvědět, co vedlo české a slovenské žoldnéře k rozhodnutí zabíjet ve válce, která se jich netýkala. A riskantně balancovat na hraně zákona. První díl reportáže z Donbasu.
Nový americký prezident Donald Trump a jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti Michael Flynn budou muset před některými republikánskými kongresmany obhájit svůj koncept zahraniční politiky. Za nepřítele číslo jedna považují islamisty a Islámský stát, Rusko podle nich může v boji s nimi pomoci. Se Stalinem se Američané spojili proti Adolfu Hitlerovi. Spojí se nyní podobně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem proti Islámskému státu?
Ruští hackeři zvládnou špionáž, dokážou narušit životně důležitou infrastrukturu nebo skrze šíření dezinformací zničit pověst kritikovi Kremlu. Oblíbenou taktikou Moskvy je tvrzení, že její oponenti jsou pedofilové. Kreml odmítá, že by byl do podobných incidentů jakkoli zapojen. Svou sílu v kyberprostoru ale poprvé veřejně ukázal už v roce 2007, když bleskově zaútočil na pobaltské Estonsko. Přečtěte si druhou část reportáže deníku The New York Times.
Rusko se nedokáže modernizovat a změnit svoji ekonomickou strukturu. Korupce dorostla do rozměrů, které lze jen stěží pochopit, píše politolog Karel Svoboda.
Ruské hackery využívá Kreml k mnoha účelům, ať už je to špionáž nebo narušování životně důležité infrastruktury. Jde taky o skvělou metodu získávání informací i relativně snadný způsob, jak šířit dezinformace. Oblíbenou taktikou Moskvy je tvrzení, že oponenti Kremlu jsou sexuálně úchylné osoby a pedofilové. První část reportáže deníku The New York Times.
Nic nenasvědčuje tomu, že by měl mít ruský prezident Vladimir Putin na podzim příštího roku v prezidentských volbách, kdy se bude ucházet o další šestiletý mandát, nějaké problémy. Pouliční protesty nebudou povolené. Letos Putinovi chodily dobré zprávy z USA, Británie, Francie i Sýrie. Šance na zrušení sankcí ze strany Washingtonu a Evropské unie rostou.
