Prezident Medveděv chce změnit špatnou pověst ruských policistů tím, že jejich sbor přejmenuje z milice na policii. Z милиция na demokratičtější полиция.
Tamní slovíčkáři už mu drží všechny palce. Protože jestli někomu naloží obuchem milicionář (čili ozbrojenec), nebo policajt (zaměstnanec obce-polis), je to přece jen podstatný rozdíl.
V této souvislosti musíme zavzpomínat na neuvěřitelné, ale běžně používané české slovo příslušník, což byl policajt ve službách Veřejné bezpečnosti (sic!). Jo, to se to tehdy slovíčkařilo!
Lidovci na jatkách
Nový předseda lidovců Pavel Bělobrádek pochází z řeznické rodiny a na sjezdu neodolal pokušení metafory: "Setkal jsem se za svou kariéru na jatkách se spoustou sviní. Myslím, že bych si s nimi uměl poradit i v politice."
Dodáváme: A) Je to laciné a nevkusné. Pan konzervativní křesťanský předseda mluví jako Miloš Zeman. B) „Není pravda, že lidovci byli vždycky svině. Jsou až teď.“ (Vladimír Jiránek a jeho památný vtip o rozkladu Klausovy vlády v roce 1997.) Co vy na to, bratře Bělobrádku?
Po těláku zemák, po zemáku eťák
Ministr školství Dobeš by byl rád, aby etická výchova byla ve školách povinným, ne jen volitelným předmětem. Tak či tak, není jádro problému už v samotném názvu? Totiž: etická má snad být každá výchova, ve „výchově“ je „etika“ už zabudovaná, ne? Jestli se někde vychovává neeticky, tak doufejme, že ne ve škole, ale třeba v nějakých teroristických kursech.
Když kromě všech ostatních výchov a jiných školních předmětů potřebujeme ještě speciální výchovu etickou, tak je někde chyba. Taková hodina by přece měla být zbytečná. Že se hraje fair-play, naučíme žáky rovnou při tělocviku, a ne až při etice. A podobně. Jinak hrozí nepředvídatelné následky. Co když někdo bude na etice chybět, co si pak počne, jak to dohoní, můžeme ho vůbec vypustit do života?
Šató, nebo pelis?
V Praze-Krči nedávno opravili chátrající zámeček a udělali z něj hotel. Jmenuje se Chateau St. Havel. K tomu je potřeba připojit malou rukověť pro okolní českojazyčné obyvatelstvo. Aby nebloudilo.
Ve slově chateau není stříška (circumflex) nad a, není to château, ale chateau. Anglicky zámek. Takže název vyslovujeme přibližně šató sen havel, nikoli francouzsky šató sen avel.
Svatý Havel (od středověku tu byla stejnojmenná osada, kostel a klášter, autobusová zastávka se dodnes jmenuje Nad Havlem) se pochopitelně přizpůsobí a zůstává nesklonný. Ale způli unikl překladu, protože lokální tradice se ctí a dobře prodává. Takže žádný Saint Gall, ale zase ani svatý Havel. Pěkně kosmopolitně to zkřížíme: Saint Havel!
Takových příkladů, kdy majitelé realit dělají s místními názvy psí kusy, aby vypadaly světově, by se našly stovky. Na Starém Městě stojí hotel jménem Pachtuv palace. Jazyková rekonstrukce nebyla těžká: stačilo zalít Pachtův palác do betonu a ubourat kroužek nad u. Pachtuv pelis, milí slovíčkáři.
Doktorem na věky věků
Když jedete po hlavní silnici k Sezimovu Ústí, hnědá šipka vás navádí k památníku Dr. Edvarda Beneše. Benešovu vilu najdete snadno, totiž v ulici Dr. Edvarda Beneše.
V jinak docela normální zemi jsou ulice, náměstí, školy a mosty pojmenované po „doktorovi“. Nad tím nám slovíčkářům zůstává rozum stát.
Čím bylo Benešovo doktorství tak výjimečné, epochální a zdůrazňováníhodné, že akademický titul dodneška srůstá se jménem jako úspěšně naroubovaná větev? A tolika jiným naštěstí ne?
Když se ulice jmenuje „Dr. Jiřího Fifky“, dává to smysl, protože ani ve Strakonicích nemusí každý vědět, že to byl místní primář. Ale Beneš? Proč nestačí, že byl dvakrát prezidentem, proč je ho potřeba uctivě podpírat doktorským špalkem?
Tak zase na viděnou u nějaké cedule, milí čtenáři.
Z minulých Slovíčkaření:
Naše maminka shoppuje a vypadá jako oteklá Barbie
Všechno hrozí! Stav ohrožení? Tak hrozné to ještě není
Z City Tower na Slunný vrch. Čeština ve spárech realit
