„Máme něco, čemu se říká NATO,“ řekl k situaci v Perském zálivu Donald Trump podle deníku Financial Times. USA podle něj pomohly nezištně Evropě na Ukrajině. „Byli jsme na ně velmi hodní. Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám. Pokud nebudou reagovat nebo pokud bude jejich reakce negativní, bude to pro budoucnost NATO velmi špatné,“ dodal.
Írán uzavřel Hormuzskou úžinu a útočí na tankery. Dosud jich zasáhl osm, a dosáhl tak prakticky úplného zastavení dopravy v oblasti. Výsledkem je skokový růst cen ropy na světových trzích, který pocítili i spotřebitelé u českých čerpacích stanic.
Trump přišel už třetího března s tím, že „pokud to bude nutné, bude americké námořnictvo eskortovat tankery Hormuzskou úžinou. Tak rychle, jak jen to bude možné.“
O necelé dva týdny později se ale ukazuje, že to tak jednoduché není, a Trump vyzývá další země, které ropu touto trasou transportují, aby se do obnovení bezpečné dopravy také zapojily.
„Je jen správné, aby lidé, kteří z tohoto průlivu těží, pomohli zajistit, že se tam nic zlého nestane,“ řekl Trump a argumentoval tím, že Evropa a Čína jsou na ropě z Perského zálivu silně závislé, na rozdíl od USA. V tom se ale mýlí, protože země EU dováží z Blízkého východu jen asi pět procent své spotřeby ropy (na rozdíl od Číny, kde to je přes 30 procent), přesto i na evropské státy dopadá cenový šok, který uzavření zálivu vyvolává.
Po urážkách čeká Trump na pomoc
Evropany to tak staví do složité situace. Donald Trump opakovaně ponižoval a urážel své evropské spojence, nekonzultoval s nimi své plány, ale nyní mu mají přispěchat na pomoc. Poskytovat konvojům eskortu ale znamená prakticky stoprocentní pravděpodobnost, že se zapojí do války s Íránem.
Do války, o které jim Trump předem neřekl a o které už před týdnem prohlásil, že je prakticky vyhraná. Je to politicky silně kontroverzní, nepopulární u voličů, a kromě toho nemá většina evropských států dostatečně silné námořnictvo.
Pouze Francie vysílá do oblasti dostatečné síly – letadlovou loď Charles de Gaulle a doprovodná plavidla. Britové měli v oblasti čtyři minolovky, které ale se začátkem konfliktu stáhli. Trump reagoval podle očekávání: „Spojené království je náš největší spojenec, ale když jsem je požádal, aby přišli, nechtěli přijít,“ postěžoval si Trump.
Donaldu Trumpovi zkrátka jeho íránské dobrodružství nevychází tak, jak si představoval. Spojené státy a Izrael sice zasazují zemi s jaderným arzenálem drtivé údery, ale Teherán má (jak Trump s oblibou říká) „v ruce karty“.
Trump Íránce podcenil
A Bílý dům zjevně podcenil íránský odpor. Přestože se uzavření Hormuzské úžiny zmiňuje doslova v každém scénáři války a sami Íránci jím opakovaně hrozili – a jednou už se o něj pokusili (v tzv. válce tankerů v 80. letech) –, nemá americké námořnictvo v oblasti dostatečné síly, aby mohlo doprovázet konvoje.
Hormuzský průliv je v nejužším místě široký jen 33 kilometrů, splavná část pak jen 11 kilometrů. I přes veškerou spojeneckou technologickou převahu se ale Íránu daří zasahovat nemotorné obří tankery, protože může použít i ze břehu odpalované protilodní střely či jednoduchý, přes sto let starý, ale účinný prostředek – námořní miny. A jak dokázali i Ukrajinci v Černém moři, levné námořní drony dokáží zasadit citelné údery i mnohem silnějšímu námořnictvu.
To ostatně uznal i sám Donald Trump. „Nemají námořnictvo, nemají protileteckou obranu, nemají letectvo, všechno je pryč. Jediné, co mohou udělat, je způsobit trochu potíží tím, že umístí miny do vody – je to jen nepříjemnost, ale i ta může způsobit problémy,“ přiznal.
Tato „drobná nepříjemnost“ ale způsobuje, že se žádný tanker neodváží Hormuzskou úžinou projet, a světové trhy tak dostávají šok v podobě cen nejen ropy a plynu, ale i hnojiv, plastů a petrochemických výrobků.
Největším příjemcem surovin ze zálivu jsou však ve skutečnosti asijské země. Kromě Francie a Velké Británie se tak Trump obrátil i na Čínu, Japonsko a Jižní Koreu, aby se ke „společné akci“ v Perském zálivu přidaly.
„Myslím, že Čína by měla pomoci, protože 90 procent své ropy dováží právě odsud,“ řekl Trump. A varoval, že čínská nečinnost by mohla ohrozit připravovaný summit s čínským prezidentem. „Možná to odložíme,“ řekl Trump.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Soud poslal do vazby čtvrtého podezřelého z účasti na žhářském útoku v Pardubicích
Policie zadržela čtvrtou podezřelou osobu z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji dnes odpoledne poslal do vazby. Policie o tom dnes informovala na síti X. Zda je čtvrtou zadrženou osobou muž, nebo žena, policie neuvedla. Dodala, že po dalších podezřelých v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích stále pátrá.
ŽIVĚ "Spojence v NATO už asi chránit nemusíme." Trump provokuje Evropu kvůli válce v Íránu
Donald Trump v noci na sobotu prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc spojencům v NATO vzhledem k tomu, že aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, jež jsou středobodem transatlantické aliance.
Dvojice mužů se chystala odpálit bombu v centru Paříže. Jeden z nich utekl
Pařížská policie v noci na sobotu podle agentury AFP překazila bombový útok v centru francouzské metropole. Muže, který se chystal výbušninu odpálit, policisté zadrželi. Druhý muž, který zadrženou osobu doprovázel, z místa utekl. Případ vyšetřuje francouzská Národní protiteroristická prokuratura (PNAT). Jde o první útok na americké zájmy v Evropě od vypuknutí války na Blízkém východě.
USA nad Íránem oživily odepsanou zbraň. Prase letící na šest metrů dlouhém kanonu
V souvislosti s nynější válkou USA a Izraele proti Íránu se mluví především o tom, jak zastaralou a různorodou leteckou technikou ještě vlastně disponují vzdušné síly Teheránu. Ovšem ani Američané nezůstávají pozadu. Do ostrých akcí nyní na Blízkém východě vyráží i mohutné a letité dvoumotorové stroje A-10. Jejich hlavním úkolem je devastace pozemních cílů rotačním kanonem s ráží 30 milimetrů.