Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
7. 8. 2017 8:00

Ježíš netáhne, Alláh je sexy. Katolické Rakousko se hádá o islámské školky

Islám je v Rakousku považován za "mladé náboženství", rozvíjející se víru. Křesťanství je staré náboženství, smrskává se, věřících ubývá.
Muslimka ukazuje Korán, knihu, o které děti v rakouských islámských školkách také učí.
Muslimka ukazuje Korán, knihu, o které děti v rakouských islámských školkách také učí. | Foto: ČTK

Ve Vídni se do centra pozornosti dostaly islámské mateřské školy. Funguje jich tam 120, v celém Rakousku asi 150 a navštěvuje je okolo deseti tisíc dětí. Vídní až nyní, před volbami, pohnula studie rakousko-tureckého profesora Ednana Aslana (expert na islámskou náboženskou pedagogiku na Institutu islámských teologických studií Univerzity Vídeň) z loňského roku. Upozorňuje, že islámské školky mohou vytvářet "paralelní společnost" a vychovávat budoucí radikály.

Podle odhadů studie asi čtvrtinu těchto školek podporují islámské skupiny orientované na konzervativní směry islámu, mezi nimi také ultraortodoxní salafisté. Ednan Aslan přiznává, že vliv těchto skupin na školky přímo nezkoumal, je však přesvědčen, že ideologie zakladatelů musí mít na výchovu dvou- až šestiletých dětí dopad.

"Rodiče posílají své děti do islámských školek proto, že jsou alespoň částečně v muslimském prostředí a naučí se něco z Koránu," vysvětluje Aslan. "Zároveň je tím ale vytrhávají z multikulturního prostředí." - Ve Vídni je registrováno 842 mateřských škol, sto katolických, třináct protestantských. Číslo 120, tedy počet islámských školek, nemusí být konečné, některé údajně vznikají neoficiálně.

V říjnu Rakousko čekají parlamentní volby a tématu islámských školek se ujal ministr zahraničí odpovídající za migrační politiku, předseda lidovců (ÖVP) Sebastian Kurz. Vyslovil se tvrdě pro zákaz muslimských školek: "Nepotřebujeme je. Žádné islámské školky by neměly existovat." Sociální demokraté (SPÖ) a Zelení mu oponují.

Kurz školky s muslimskou orientací používá jako volební téma. Proč? Jednak se lidé bojí teroru a jednak se v dříve jasně katolickém Rakousku leccos mění. Dnes tam žije zhruba 8,77 milionu obyvatel. Ke katolictví se hlásí 5,16 milionu, půl milionu je pravoslavných, tři sta tisíc protestantů, patnáct tisíc židů a 700 tisíc muslimů, jejichž počet však, na rozdíl od katolíků, roste.

Podle jiné studie se očekává, že se počet muslimů ve Vídni do roku 2046 zdvojnásobí. Nic podobného, míní výzkum, katolíky nečeká.

Aslan to dramatizuje

Bylo by rozumné islámské školky zavřít? Odpověď není jednoduchá. Západ stojí na svobodě vyznání, do níž logicky patří i školy a školky pro děti věřících. Těžko by v Rakousku zavírali katolické školky, to je nepředstavitelné, přitom i tam jsou malé holky a kluci vychováváni do jisté míry "paralelně", jinak než v civilních školkách.

Navíc jde jen o jednu studii, přičemž odpůrci profesoru Aslanovi vyčítají, že je politicky manipulativní a stav v islámských školkách přehání, dramatizuje.

Pokud by ale skutečně školky vedly děti proti zásadám svobodné západní společnosti, musí je stát zavřít. Problém Rakouska zřejmě tkvěl v nedostatečném dohledu nad zařízeními pro malé děti. Tomu nasvědčuje fakt, který uvádí Aslanova studie: v některých školkách učitelky neumějí dobře německy, což je vážná chyba. Na toto tvrzení zareagovala po zveřejnění studie vídeňská radnice: zpřísnila kontroly těchto zařízení. Dnes už není dovoleno, aby vychovatelka neuměla pořádně německy.

Výroky populárního předsedy lidovců Kurze typu "Žádné islámské školky by neměly existovat" jsou však mimo realitu. Stát nesmí dovolit žádné školky, které by děti vedly proti rakouské společnosti, proti rakouskému systému, demokracii. To je jasné. Taková školka by měla být ihned zavřena. Proč by ale zavírali normální muslimskou školku, když je islám státem povoleným náboženstvím?

Ani tvrzení profesora Aslana, že tyto školky děti "vytrhávají z multikulturního prostředí", nezní logicky. Multikulturní prostředí spojuje různé kultury, nechává je žít, pokud ony dodržují dohodnutá pravidla. Islám do multikulturního prostředí Vídně patří, výchova radikálů samozřejmě ne.

Pro rakouskou společnost (a nejen pro ni) je typické, že v ní zájem o křesťanství klesá. Ježíš masy netáhne. Alláh je víc sexy. Pro katolíky musí být těžké sledovat, jak se víc a víc lidí obrací k islámu (a ve Vídni také k pravoslaví), mají pocit, že jim něco nabízí. Křesťanství bylo příliš dlouho samozřejmé, čím dál méně prožívané, neláká.

Islám je v Rakousku považován za "mladé náboženství", rozvíjející se víru. Křesťanství je staré náboženství, smrskává se. V sekulárním Česku, jež je mnohem méně náboženské než sousední Rakousko, to pozorujeme taky; stačí si porovnat počet občanů hlásících se ke křesťanství v posledním a předchozím sčítání obyvatel.

Obecný zákaz islámských školek by byl nezápadní, nedemokratický, nesvobodný. Zákaz školek, jež mají "vychovat teroristy", naopak nutný, povinný. Víc se k tomu říct nedá. Nelze žádat křesťany, aby "víc věřili", buď se Západ k Ježíši vrátí, nebo ne, nadiktovat to nejde.

Legrační je Česko, kde se bezvěrci, přesvědčení konzumisté, začali ohánět křesťanskými hodnotami, ty jsou prý ty naše. Potíž tkví v tom, že tyto nové "křesťanské hodnoty" nemají s křesťanstvím ("mějte jedni druhé za přednější sebe" atd.) prakticky nic společného.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 33 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Koruna zpevnila pod 26 korun za euro, silnější byla naposledy před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 korun za euro, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 korun za euro, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy