reklama
 
 

Terorista, nebo šílenec? Nechte lidovou psychiatrii měřit všem stejně. A tu skutečnou taky

21. 6. 2017 12:00
Každému teroristovi "ruplo v bedně", islám jako motiv nestačí. Když někdo spáchá tak otřesnou věc, je normální zjišťovat, jestli mu nepřeskočilo.

Pevně se držte - dnes mám pro vás něco vážně extra: recept, jak zaručeně nikdy neonemocnět rakovinou.

Ne, nedal jsem se na prodej zázračných potravinových doplňků. Můj návod nestojí ani korunu.

Je to až neuvěřitelně jednoduché - musíte se stát muslimem nebo muslimkou. Přestoupit na islám. Hotovo. Tečka. Nic jiného není potřeba.

Od chvíle, kdy poprvé vyslovíte šahádu, islámské vyznání víry, nemá zhoubné bujení ve vašich útrobách šanci. Muslimové jsou proti němu imunní. Onkologové netuší, proč to tak je. Ale je to tak.

Že se vám to nezdá? Googlujete statistiky výskytu rakoviny v Egyptě či Indonésii? Pochybujete, zda vaše plíce, které už dvacet let týráte cigaretovým dýmem, poznají, že se ve vaší duši odehrála náboženská konverze? Máte sto chutí přestat číst?

Gratuluji! Máte naprostou pravdu. Samozřejmě, buňkám ve vašem těle je úplně jedno, jestli budete chodit v neděli do kostela, v pátek do mešity, anebo všechny svatostánky obcházet širokým obloukem. Budou se, potvory, množit a bujet, jak budou chtít ony samy. Vliv na to má tisíce faktorů. Od vaší ctěné genetické informace až po značku brambůrek, které chroupáte u televize. Ale jedna věc na to zcela bezpečně vliv nemá - a tou je islám.

Takže špatná zpráva je: ze zázračného receptu proti rakovině nebude nic. Ale pozor! Pokud jste o tom od začátku pochybovali a kroutili hlavou, mám pro vás i dobrou zprávu! A tentokrát ji myslím opravdu, ale opravdu smrtelně vážně.

Proti rakovině bohužel imunní nejste a asi nikdy nebudete. Ale pravděpodobně jste imunní proti jiné nákaze - lžím xenofobů, kteří totéž, co já o rakovině, tvrdí o duševních chorobách. Pokud jsem vás neoblafl já, nejspíš nevěříte ani jim.

Je až s podivem, kolik lidí je ochotno dát ruku do ohně za nesmysl, kterým jsem dnešní komentář zahájil, pokud jim ho někdo věší na nos s jedinou kosmetickou změnou - místo rakoviny mluví o psychické poruše. Určitě jste se s tím už taky setkali, děje se to vždycky, když média po nějakém vražedném útoku, jehož pachatelem byl muslim, oznámí, že měl duševní problémy, navštěvoval psychiatra nebo něco podobného.

To se vždycky internet úplně otřásá nevěřícným podivením. Cože? Duševně nemocný? Haha! Vždyť křičel arabsky "Bůh je velký!". Co se nám to pokoušejí namluvit?

V noci z neděle na pondělí vjel 47letý Brit Darren Osborne v Londýně dodávkou do skupiny návštěvníků mešity. Všechna média informovala o tom, že pachatele předali policii sami muslimové, které chtěl zavraždit. A také o tom, že lékaři zkoumají, zda není duševně nemocný.

Nevím o tom, že by se nad tím někdo pozastavoval. Taky k tomu není žádný důvod - když někdo spáchá tak otřesnou věc, je přece normální zjišťovat, jestli mu nepřeskočilo. Že on sám křičel, že chce zabíjet muslimy? To je samozřejmě důležitá informace, ale vyšetřovatelé se s ní nemohou bez dalšího spokojit. Mají povinnost prozkoumat všechny v úvahu připadající možnosti, vyloučit všechny motivy, které se nabízejí.

Úplně stejné je to ale v případech, kdy vraždí muslim. Nestačí vědět, že křičel "Allahu Akbar!", hotovo, případ je vyřešen. Ano, je to závažná indicie nasvědčující tomu, že se velmi pravděpodobně jedná o zločin z nenávisti. Úplně stejně závažná jako Osbornovo volání "I want to kill all Muslims". (Pomiňme teď, že na rozdíl od něj není na zvolání "Allahu Akbar!" samotném nic nenávistného. Jako výkřik před zločinem to na nenávist jako motiv odkazuje, o tom nemůže být sporu.)

Aby bylo jasno - v žádném případě nezpochybňuju fakt, že Západ čelí vlně terorismu, jehož živnou půdou je islámský fundamentalismus. Pokud jí ale máme úspěšně čelit, musíme vědět maximum o cestách, které jednotlivé útočníky vedou k něčemu tak šílenému, jako je vražda náhodně vybraných, nevinných obětí. Vyšetřovatelé, média a politici, kteří se nespokojují s laciným "protože islám", nezamlčují "politicky nekorektní pravdu". Naopak, snaží se realitě porozumět.

I když jen minimum útoků lze asi označit za přímý důsledek duševního onemocnění, psychické a osobní problémy naopak hrají roli velmi často, ne-li vždy. A tím se dostáváme k dalšímu zádrhelu - značné libovůli v žonglování s pojmy duševní nemoc, porucha, psychický problém.

Jejich vymezení přenechám kompetentnějším. Všimněme si ale, že vražedným útočníkům na náhodně vybrané oběti, kteří pocházejí z naší vlastní kultury, vždy přiznáváme jakousi "lidovou psychiatrickou diagnózu". Každému Evropanovi nebo Američanovi, který něco takového spáchá, podle nás "ruplo v bedně", je to "vraždící šílenec". Neděláme to proto, že bychom jejich činy chtěli omlouvat nebo bagatelizovat. Akt nesmyslné hromadné vraždy podvědomě vnímáme jako absolutně neslučitelný s tím, co laicky chápeme jako normalitu. I teroristu, který zaútočil na muslimy v londýnské čtvrti Finsbury Park, označil britský bulvár automaticky za "maniaka".

U muslimů ale mnozí z nás postupují přesně obráceně - u teroristů z jejich řad vyvolá vlnu zuřivého odporu nejen jakákoliv zmínka o možné psychiatrické diagnóze, ale problém je v jejich případě i s diagnózou lidovou. Jakékoliv označení za "šílence" či "maniaka" je odmítáno jako "politicky korektní" pokus zamlžit údajně pravý motiv jejich činu: islám.

Ti, kdo islámské teroristy takto "tlačí do normality", mají obvykle průhledný motiv. Chtějí, abychom si mysleli, že tupé vraždění nevinných obětí je v islámu "normální". Chtějí naše emoce - vztek, smutek a zděšení - přetavit v nenávist a tu namířit proti muslimům. U toho, kdo jim uvěří, mívají úspěch. Pochopitelně. Koho jiného už bychom měli nenávidět, ne-li vyznavače víry, která pokládá za normální něco, pro co nám chybějí slova, a musíme vykrádat psychiatrům jejich odborný slovník?

Jenže islám není šém, který mění lidské bytosti ve vraždící monstra. Muslimové pouze nejsou imunní. Ani proti rakovině, ani proti psychickým poruchám. Ani proti radikálním ideologiím, které s psychickými problémy mohou tvořit výbušnou, vražednou směs.

Na tom nic nemění ani skutečnost, že někteří z nich dokážou terorismus "racionálně" obhájit. Terorista Darren Osborne v těchto chvílích možná také vyšetřovatelům tvrdí, že "bránil Británii" nebo podobný nesmysl. A myslí ho smrtelně vážně. Věří mu.

Ve skutečnosti je to - psychiatři prominou, že nepočkám na jejich posudek - šílenec. Blázen. Magor.

Stejný jako teroristé z řad muslimů.

autor: Jan Moláček | 21. 6. 2017 12:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama