Píše se srpen 1974 a Gerald Ford ve své inaugurační řeči Američanům říká: "Dlouhá noční můra našeho národa skončila." Po dvou letech od vypuknutí aféry Watergate se Amerika probudila ze zlého snu. Richard Nixon rezignoval, na místo šéfa Bílého domu nastoupil dosavadní viceprezident Ford.
Jenže tísnivý pocit ze špatných snů vás někdy doprovází i ve stavu bdělosti. Přesně to se stalo Americe po Nixonovi a může se opakovat nyní s prezidentem Donaldem Trumpem.
Vietnam a Watergate oslabily důvěru Američanů ve státní instituce a další organizace, které dohromady vytvářejí rámec, když ne soudržné, tak na základních společných jmenovatelích postavené společnosti. Trumpovo prezidentství má už teď obdobný dopad.
"Divider in Chief"
Trump je "Divider in Chief", nespojuje, ale naopak štěpí. Rozkol a konflikt jsou jeho pracovní metodou. Demokraté, kteří při jeho nedávné Zprávě o stavu unie ze svých křesel nevyskakovali v potlesku, se podle Trumpa nejen nechovali jako Američané, ale dokonce prý "zrádcovsky".
Co na tom, že k tradici prezidentských projevů v Kongresu už zcela samozřejmě patří, že opoziční strana si "sedí na rukou" a vyjadřuje tím tichý nesouhlas s programovými cíli šéfa Bílého domu. A co tichý?! Během prvního projevu prezidenta Baracka Obamy před Kongresem v roce 2009 jeden z republikánských poslanců nahlas vykřikl: "Lžete!"
Označil by ho snad Trump za zrádce? Ale kdeže, vůči Obamovi by to nazval projevem vlastenectví a amerického hrdinství. Přesně tak, jak Trump nyní vyzdvihuje - jako "pravého amerického hrdinu" - republikánského kongresmana Devina Nunese.
Jeho péčí vzniklo a před týdnem bylo zveřejněno memorandum implikující, a podle Trumpa už jasně dokazující, že vyšetřování ruského vměšování do americké prezidentské kampaně 2016 bylo ve skutečnosti zneužitím a politickým útokem FBI na Trumpovu kampaň.
Republikáni si lžou do kapsy
Do konce tohoto týdne by měl být zveřejněn dokument, pokud k tomu dá Trump souhlas, v němž chtějí demokraté, konkrétně jejich kongresman Adam Schiff, přinést svůj výklad celé věci. Jak ovšem Trump už předem hlásí do světa, Schiff a mnozí další, například bývalý šéf CIA John Brennan, jsou "největší lháři a pouštěči tajných informací" ve Washingtonu.
Republikáni jsou k Trumpovi shovívaví. Ano, je sice hodně svůj, občas až šílený, ale má výsledky. Daňová reforma je pod střechou, ekonomika šlape. Co je doma, to se počítá. Ale republikáni si lžou do kapsy. Trump se může celé Americe, a tedy i jim, vrátit ve zlém.
Trump opakovaně, v kampani i po nástupu do úřadu zpochybňuje nejen americké tajné služby, především FBI a CIA, ale i další instituce, například ministerstvo spravedlnosti či smysl ministerstva zahraničí, čistě podle toho, jak se mu to hodí, jak to právě potřebuje pro osobní zisk nebo na svoji obranu.
Na nic nečeká, a protože to potřebuje, tak prostě ví, že FBI byla politicky zneužita. Stala se, jak se Trump na svém Twitteru ztotožnil s názorem konzervativního listu Wall Street Journal, "nástrojem protitrumpovských hráčů". Jinými slovy, jak zde v Česku zase veřejně říká Andrej Babiš, "žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání…, je to objednávka mafie".
Devastace v přímém přenosu
Devastace je už vidět. V Česku se poslanci a poslankyně ANO chlubí svými právnickými tituly, a zároveň vytvářejí složité, alibistické konstrukty, proč svého šéfa nevydat. Vědí, že když nic jiného, tak otupělou, zcyničtělou veřejnost nakonec utahají. Čapí, čapí… , ono se to nakonec poddá.
Stejně jako se poddá hradní kancléř bez prověrky, který ani nemůže na summit NATO, a prezidentův poradce, který má na přebalu mobilu, jako otevřenou demonstraci, kam vzhlíží, podobiznu Vladimira Putina. A prezident, který nedělal kampaň, ale jeho maličkostí byla na billboardech oblepena celá zem.
V USA je to obdobné, pro samotného Trumpa jeho recept funguje, společnost ale degraduje ke skepsi. Podle šetření newyorské firmy Edelman se "důvěra v instituce" v USA za uplynulý rok propadla nejvíce za sedmnáct let, co agentura tento průzkum meziročně provádí. "Důvěra amerických občanů v Ameriku se hroutí," uvedl zakladatel firmy Richard Edelman na nedávném Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Jiné průzkumy ukazují, že uvnitř USA konkrétně výrazně klesla důvěra v FBI (tedy federální vyšetřovací úřad), a ještě mnohem dramatičtěji se podle Gallupova ústavu propadl obraz USA ve světě. V názoru na "vůdčí roli" jednotlivých zemí Spojené státy spadly až za Čínu. Jde o největší meziroční úbytek důvěry ve Spojené státy za posledních třicet let, od chvíle, kdy Gallup tento průzkum pravidelně dělá.
Írán podle vzoru Irák?
Donald Trump by si jistě do takového průzkumu ani hamburger nezabalil. Proč by se měl starat o to, co si nějaké zámořské periferie myslí o jeho "Americe na prvním místě". Ale důvěra a respekt jsou komoditami, které se mnohem snadněji ztrácejí, než získávají zpět. Což plně poznají asi až Trumpovi nástupci v Bílém domě, ale přinejmenším jednu větev si sám pod sebou řeže už i Trump.
Ve svém tlaku na změnu jaderné dohody s Íránem se Trumpův Bílý dům snaží přesvědčit světové společenství, že Teherán podvádí a je nebezpečný. Americká velvyslankyně v OSN Nikki Haleyová tak před pár týdny celému světu ukazovala rakety, které měl Írán poskytnout rebelům v Jemenu.
Je to možné, spíše pravděpodobné. Jenže otázky, které automaticky napadly pozorovatele, když Haleyová ukazovala na zbytky íránských, povstalci vystřelených raket, zněly: A to vám, paní velvyslankyně, potvrdila CIA? Ta samá CIA, kterou sám váš prezident Trump opakovaně, veřejně pomlouvá?
Když proto, aby zpochybnil závěry agentury o ruském vměšování do amerických prezidentských voleb 2016, vyhlašuje, že to je přece ta samá CIA, která v roce 2003 tvrdila, že Irák má zbraně hromadného ničení.
Skvrny zažrané do společnosti
Ani Trumpovi se jeho brutální metoda, kdy krátkodobý účel světí všechny, i ty nejpokleslejší prostředky, nebude vyplácet věčně. Jenže o Trumpa nejde, ten se dříve či později vrátí do své pozlacené koupelny na Manhattanu. V sázce je ale mnohem víc.
Watergate na Americe zanechal skvrny, které už nešlo odstranit bez porušení podstaty látky. Vládnutí Donalda Trumpa může přidat další, trvalé, do společnosti zažrané flekance.
Nejen pro USA totiž platí aktuální varování republikána Johna McCaina. "Pokud budeme pokračovat v podrývání naší vlastní vlády práva, děláme tím práci za Putina," vzkázal McCain prezidentu Trumpovi.
I v Česku - a tady ještě více než v USA - platí, že skeptická, nejistá společnost, kterou její vlastní politici přesvědčují, že vše se dá koupit a zákony jsou k ničemu, je zranitelná, náchylná věřit tomu, že všude je to stejné a že nejlepším řešením nakonec může být pomazaný autokrat, báťuška prezident.
