Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
19. 12. 2017 12:35

Babiš staví vládní čtvrť. Pro jiné. Měl by se napřed zeptat, jestli je o ni zájem

Andrej Babiš protestuje, když mu někdo vyčítá diktátorské moresy - může se ale zas tak divit? Demokracie staví komplikovaně a je to tak správně.
Není vyloučeno, že vládní čtvrť by Prahu poznamenala i v dobrém. Ale vážně nestačí se spolehnout na to, že si to myslí Andrej Babiš.
Není vyloučeno, že vládní čtvrť by Prahu poznamenala i v dobrém. Ale vážně nestačí se spolehnout na to, že si to myslí Andrej Babiš. | Foto: Bjoern Steinz

Čtyři roky. Já v politice nechci být déle, už jsem jí obětoval šest let svého života. - Říkáte, že byste po čtyřech letech premiérování odešel z politiky a už se nevrátil? - Ano, rád bych. Vždyť by mi v té době bylo 67 let. Taky bych chtěl mít chvíli normální život, věnovat se rodině i firmě.

Tak pravil Andrej Babiš v rozhovoru pro deník Právo ze 7. října 2017. Čili Babišovi už běží čas: pokud by premiérem zůstal, má na své plány čtyři roky minus týden.

S vědomím faktoru času je dobré číst nejen jeho volební publikaci O čem sním… (horizont 2035), ale hlavně programové prohlášení jednobarevné vlády (horizont 2021). Nejen v tom prvním, ale i v druhém dokumentu by se našly věci, které přesahují časovou kompetenci Babišovy ohlášené politické kariéry.

Viz nápad vybudovat v Praze novou vládní čtvrť. Je možné, že v tomto volebním období by se na její stavbě ještě ani nekoplo, natož aby vznikla a začala fungovat. Ale Babiš má plán a vláda má program - který ovšem odkáže někomu jinému.

Jak je asi celá věc propracovaná, naznačuje "detail": Před rokem Andrej Babiš říkal, že vládní město bude v Letňanech, teď má pro změnu vzniknout v Holešovicích. Jako by Praha byla stavebnice na hraní.

Je otázka, jestli výstavba vládní čtvrti vůbec do programu menšinové vlády patří. Babiš říká, že se inspiroval u Emmanuela Macrona - je to možné, ale jeho volební mandát, takže i mandát stavět, je přece silnější.

Premiér by měl k tak ambicióznímu investorskému záměru přistupovat s pokorou. Důkladně ho konzultovat s politiky z jiných stran, protože těch se to zaručeně jednoho dne bude týkat. Vyjednávat s komunální reprezentací Prahy (což se podle Babiše děje a nastal pokrok). A především záměr předložit k veřejné  diskusi - urbanistů, architektů, obyvatel Prahy. Postupovat maximálně transparentně a uvážlivě. Vždyť by šlo o aktivitu, která město i státní správu poznamená na desetiletí. (Není vyloučeno, že i v dobrém.)

V reálu nic takového nevidíme. Andrej Babiš klasicky "maká", předložil to jako jasnou věc, tohle chceme a bude líp, hotovo. Vládní čtvrť by prý znamenala obrovské synergie, Babiš mluví o úsporách za nájem, za vytápění, o nedostatku kancelářských ploch (ten tu snad bude na věky věků?) atd. Do historických budov, které ministerské úřady opustí, stěhuje muzea a galerie.

Jsou to jeho informace, komplexní studie (jedna by nestačila!) nebyly veřejnosti předloženy. Nejen studie výnosy/náklady, studie, jak by kulový blesk vypadal v praxi, ale především studie zabývající se tím, co by projekt udělal s Prahou. Možná existují, ale veřejná debata neprobíhá, k dispozici je jen Babišův bezvadnej nápad a programové prohlášení jeho vlády. Co na to primátorka Krnáčová, pražské instituce a politici, prakticky nevíme.  

Andrej Babiš protestuje, když mu někdo vyčítá diktátorské moresy - může se ale zas tak moc divit? Demokracie staví komplikovaněji, takové obří veřejné projekty rozhodně, a je to tak správně. Žádné ric pic Babiš City.

Pokud by se věc měla brát opravdu vážně, je představitelné, že se o ní v Praze rozhodne v referendu. Vždyť by to byla taková menší olympiáda, s tím rozdílem, že ve městě zůstane napořád.

Jak se o vládní čtvrti přemýšlí, nechtěně ilustroval vicepremiér Richard Brabec poznámkou, že "do současnosti vždy zvítězila rezistence úředníků, kteří se stěhovat nechtějí". Jako by šlo o technologickou operaci a administrativní záležitost. Jako by hlavní bylo má dáti/dal a zmáknout ke stěhování rezistentní byrokraty. Stranou zůstává: tvář a život historického města, vliv na dopravu, vztah vládní zóny ke zbytku Prahy, hrozba ghetta, dopad na veřejný prostor, symbolický rozměr projektu (staré paláce přece také reprezentují své instituce, propůjčují jim význam, typickým příkladem je ministerstvo kultury).

Mimochodem, když jsme u těch synergií, nehledá se v Holešovicích i nějaký důstojný stánek pro prezidenta republiky?

 

Právě se děje

před 27 minutami

Hurikán Humberto zesílil na třetí stupeň a blíží se k Bermudám. Ostrovy přijaly řadu opatření

Hurikán Humberto zesílil na třetí stupeň z pěti a doprovází ho nyní vítr o rychlosti až 185 kilometrů za hodinu. Podle amerického Národního střediska pro hurikány (NHC) se nachází asi 655 kilometrů západně od Bermud, které by měl podle současné předpovědi okrajově zasáhnout. Při pouze drobné změně současné trasy by však mohl na ostrovy udeřit přímo, informovala agentura AP.

Ministr Bermud pro národní bezpečnost sdělil agentuře Reuters, že se v poledne místního času (17:00 SELČ) na ostrovech uzavřou školy, vládní budovy a přestanou plout trajekty. O několik hodin později rovněž přestane jezdit hromadná doprava. Meteorologové očekávají až deset centimetrů srážek, prudký vítr a silné vlnobití. 

Na pobřeží Texaského zálivu mezitím udeřila tropická bouře Imelda, která má v příštích dnech na některých místech jihovýchodního Texasu a jihozápadní Louisiany přinést až 46 centimetrů srážek.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Malta přijala 90 migrantů zachráněných italskou pobřežní stráží

Řím jejich přijetí maltskými úřady požadoval poté, co je na žádost Valletty zachránily v maltských pobřežních vodách italské lodě. S odkazem na vyjádření mluvčího maltské pobřežní stráže o tom informovala agentura AFP.

"Minulou noc jsme na požadavek maltských úřadů provedli záchranou operaci malého plavidla s asi 90 migranty hluboko v území, za které zodpovídá Malta," uvedla italská pobřežní stráž ve vyjádření s tím, že za utečence převzala Valletta předem zodpovědnost. Maltská pobřežní stráž o něco později uvedla, že migranty převzala a že jsou na cestě na pevninu.

Itálie a Malta dlouhodobě odmítají utečence zachráněné na moři přijímat. Evropská unie stáhla z vod u Libye všechna plavidla své pohraniční agentury Frontex, dohled v oblasti nyní provádí pouze letecky. Lodě humanitárních organizací, které nyní v podstatě jako jediné migrantům na moři pomáhají, čelí stále větším překážkám ze strany evropských vlád.

Zdroj: ČTK
Další zprávy