Hunter Biden tento týden přiznal, že se pokusil ošidit stát na daních a že si jako drogově závislý v rozporu se zákonem koupil střelnou zbraň. A hned druhý člověk, kterému se tímto přiznáním, jež Huntera uchránilo vězení, hodně ulevilo, byl jeho otec, prezident Joe Biden.
Jde o vyústění pětiletého vyšetřování Hunterových podnikatelských aktivit. Ve stejné době, kdy byl jeho otec viceprezidentem v Bílém domě Baracka Obamy, Hunter Biden za hodně dobré peníze zasedal v představenstvu ukrajinské plynárenské firmy Burisma. A za druhé se nechal zatáhnout do konsorcia s dnes už nechvalně proslulým čínským "byznysmenem" Jie Ťien-mingem. Ten se svého času ochomýtal i kolem Miloše Zemana, jenž si z něho jako český prezident učinil poradce, než se nad Jie Ťien-mingem v Číně zavřela voda.
Hunter Biden se evidentně obohatil na jménu a vlivu svého otce, což bylo nemravné, ale nikoliv nezákonné. Prokurátor, kterého v roce 2017 jmenoval tehdejší republikánský prezident Donald Trump, už nic jiného než výše zmíněné přečiny ani na Huntera ani na jeho otce nenašel. Už zde bylo před časem řečeno, že Joe Biden rozhodně není bez viny, měl svého syna zastavit, vykázat ho do patřičných mezí. Ale v jeho inkriminovaných aktivitách přímou účast neměl, nijak z nich finančně neprofitoval, ani to nemělo vliv na zahraniční politiku Bílého domu.
Joe Biden je tak čistý a setrvačný samospád americké politiky se valí k opakování jeho prezidentského duelu s Trumpem z roku 2020. Ameriku příští rok nejspíše čeká repríza představení, které bylo už při své premiéře dost nepovedené. A přitom by se zde nabízel souboj, v kterém by si voliči vybírali ze dvou možných a zároveň velmi odlišných cest, kudy by se jejich společnost a země měly v budoucnu ubírat.
Dvě cesty pro Ameriku
Tu jednu ukazuje na Floridě tamní republikánský guvernér Ron DeSantis, tu druhou jeho demokratický protějšek z Kalifornie Gavin Newsom. Jsou o generaci mladší než Trump a Biden, ve svých státech jsou politicky úspěšní, loni na podzim oba přesvědčivě obhájili guvernérský úřad a oba řídí silné velké státy.
Kalifornie je nejlidnatějším americkým státem, s největší ekonomikou, s HDP srovnatelným s Německem. Florida je v těchto ukazatelích v rámci USA na třetím (populace) a čtvrtém (HDP) místě. Oba guvernéři jsou přesvědčeni, že jejich stát by mohl a měl být modelem pro celou Ameriku, od oceánu k oceánu. Nesmírně pozoruhodné je ovšem pak právě to, jak rozdílně oba guvernéři chápou jeden z nejposvátnějších pojmů své země - a sice slovo "freedom".
Oba o svobodě mluví, oba ji uctívají. "Jasně, přesvědčivě jsme potvrdili, že jsme skutečným státem svobody," oslavoval Newsom loňskou obhajobu guvernérského úřadu v Kalifornii. "Jsme citadelou svobody pro tuto zemi a pro celý svět," prohlašoval ve stejné chvíli o volební noci ve své vítězné řeči guvernér Floridy DeSantis. Jejich představy o svobodě si ovšem naprosto protiřečí.
Pro Newsoma je to například svoboda zdravotního zabezpečení pro imigranty, svoboda mladistvých, aby si rozhodli o své genderové identitě, svoboda práva na potrat. Pro DeSantise je to svoboda odmítnout za covidu lockdowny a povinné očkování, svoboda vyvážet nechtěné imigranty do jiných států, svoboda postavit se progresivní "woke indoktrinaci" dětí na školách.
Rivalita silných mužů
Newsom v Kalifornii za covidu uplatnil jedny z nejpřísnějších restrikcí v rámci USA a povinné očkování státních zaměstnanců a zdravotníků. Podepsal zákon na pomoc ženám z jiných států, aby mohly v Kalifornii podstoupit interrupci. Obdobnou normu podepsal i pro mladistvé, kteří chtějí v Kalifornii podstoupit chirurgickou změnu pohlaví. Ze státních peněz dotuje péči i pro ilegální přistěhovalce.
DeSantis na Floridě za covidu uzákonil, aby očkování bylo na rozhodnutí zaměstnavatelů, podnikatelé a školy mohli otevřít mnohem dříve než ve většině dalších států. Zakázal potraty po šestém týdnu těhotenství. Podepsal zákon, podle kterého se na základních školách nesmí přednášet sexuální a genderová témata. Ze státních peněz platí autobusy, v kterých posílá imigranty do New Yorku nebo právě do Kalifornie.
Oba dva guvernéři o sobě dobře vědí, jejich rivalita už se stala celoamerickou podívanou. Kalifornský guvernér Newsom si před rokem přímo na Floridě zaplatil reklamní kampaň, kde tamní voliče vyzýval, ať brání své svobody a bojují za ně, nebo ať se přestěhují do jeho státu. DeSantis si nenechá nic líbit, upozorňuje, že mnozí Američané "volí nohama", když odcházejí z demokratických států, jako je Kalifornie, aby se usadili "v mém svobodném státě Florida".
Jak už bylo řečeno, přímý prezidentský souboj Newsoma s DeSantisem je v příštích prezidentských volbách 2024 velmi nepravděpodobný. Ale už jen ta představa je pro oba tábory - tedy přinejmenším pro ty části demokratické a republikánské základny, které nejsou se svými favority, ani s Bidenem, ani s Trumpem, spokojení a smíření - evidentně velmi lákavá.
Jděte do sebe! Alespoň v televizi…
Když před časem moderátor televize FOX News během rozhovoru s Newsomem zdvihl téma, zda by se nechtěl s DeSantisem alespoň setkat v televizních debatách, tak to mediálním prostorem Spojených států mohutně zarezonovalo.
"Mohla by to být věcná debata, jakou naše země potřebuje. Floridský model červeného (republikánského) státu by stál proti kalifornskému přístupu modrého (demokratického) státu. Namísto mediálního kočkování by mohli na základě důkazů a fakt obhajovat svoji věc, že naše země by měla následovat právě jejich způsob vládnutí," napsal Wall Street Journal.
Tedy konzervativní deník, který obecně straní republikánům, nikoli však už Trumpovi, a tady se vyslovuje především za skutečně obsažnou diskusi o budoucnosti USA. Duel Biden versus Trump nic takového neslibuje, jen únavný remake únavných témat v podání únavných mužů. Zatímco souboj Newsoma s DeSantisem by byl střetem dvou vizí. Kalifornie, nebo Florida? Co z toho je budoucnost USA? Co je náplní pojmu svoboda? To je přece zásadní, vzrušující, dobrodružné, a možná by měli Američané, demokraté i republikáni, ještě přehodnotit, koho pošlou do duelu o Bílý dům 2024.
