Je poučné sledovat reakce na hranolkové video předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové, jednoho ze dvou alter ego Andreje Babiše. Čtyřkoaličním táborem masivně odsouzené jako pád do hlubin, jako nedůstojná opičárna. Obecným publikem ale vnímané různě, vždyť z videa je virál, žije, přitáhlo masivní pozornost, marketingově funguje.
Podle Schillerové její herecky ryze amatérské video "upoutalo pozornost k obsahu toho, co jsem říkala". Mazaně si přivlastnila úspěch, totiž že díky její aktivitě ministerstvo práce a sociálních věcí zrušilo plánované změny pro lidi pracující na dohodu. Teď pro některé voliče vypadá jako ta, jež zachránila výdělky "studentům, dohodářům a brigádníkům".
Schillerová kráčí ve stopách svého šéfa. Andrej Babiš je mistr marketingu, marketing mu nahradil obsah. Babiš díky svým marketérům naplno využívá sociální sítě, které můžeme v daném případě směle chápat jako "socky". Má jasně vymezenou cílovou skupinu, ví přesně, jaký druh voliče oslovuje. Je to volič, který video, na kterém Babiš rozmlouvá s kohoutem Silverem, bere jako naprostou samozřejmost. Babiš tam kohouta "nechává vyslovit" dezinformaci o kontaminovaném ukrajinském obilí, která se ihned ujme.
Taktika využití sociálních sítí Babišovi dokonale funguje mimo jiné proto, že on se pro sítě narodil, on je přesně ten tiktokový, facebookový, instagramový typ politika. A je obklopen lidmi stejného ducha, stejné krve. Všechny ostatní už majitel ANO dokázal z hnutí vypudit.
Tohle všecko jistě ví i premiér Petr Fiala (ODS) a jeho marketéři, jeho poradci, jemu blízcí politici, jako je třeba ministr spravedlnosti Pavel Blažek či ministr financí Zbyněk Stanjura. Co Fiala a jeho tým zjevně nevědí? Jak má jejich šéf komunikovat s veřejností, jak má on a jeho lidé přitáhnout pozornost. Chápeme, že Fiala nemůže ani vystupovat jako kornout hranolek či pixla nutely, ani si nemůže povídat s kohoutem nebo - to by bylo ideologicky trefnější - se slonem.
Fiala vstoupil na TikTok, jakkoli před čínskou sítí stát varuje. Dal špatný příklad, popřel sám sebe, nevypadá to však, že by se jeho videa měnila ve virály jako hranolkové video Schillerové. Předpokládám, že když Fialův tým sleduje preference stran a hnutí, když vidí, jak se urval vlak ANO a řítí se ke 40 procentům, tak horečně přemýšlí, co s Fialou a Stanjurou a Jurečkou a dalšími udělat a jak vlak ANO zabrzdit.
Problém je, že konzervativní politik prostě nebude šaškovat jako Babiš či Schillerová. Jednak to neumí, jednak to míří přímo proti jeho podstatě. Zřejmě maximum, co se dalo z premiéra vydolovat, bylo jeho úvodní tiktokové video, kde, brán zezadu, působil jako mafiánský boss strojící se na setkání s bossy jiných zločinných skupin.
Banálně jednoduchý návod
Co má tedy Petr Fiala dělat? Už jsem psal o tom, že dobrou cestu ukázal předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Na začátku roku se vrhal do kotlů, jezdil debatovat mezi své odpůrce. Mimochodem něco podobného nyní provozuje Karel Havlíček, který chce do konce roku stihnout debaty ve dvaceti pražských hospodách. Chytré.
Znovu a znovu se píše i debatuje o tom, že "Fialova vláda málo komunikuje", dokonce málo komunikuje i svoje jediné téma, které k ní stále přitahuje část jejích voličů z roku 2021, tedy podporu Ukrajiny. Častý protiargument zní, že kupříkladu Fiala nemá čas na stovky výjezdů jako Babiš, řídí vládu, řídí velmi rozsáhlou agendu.
Problém je, že pokud ji chce řídit ještě další čtyři roky, musí si prostě jednou týdně udělat čas a vyjíždět do všech koutů republiky. Návod, jak uspět, pokud ovšem už není příliš pozdě, je možná až banálně jednoduchý. Takových padesát výjezdů by mohl bez potíží stihnout. To samé jeho ministři, to samé předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová a další čtyřkoaličníci. To samé Hřib a jeho parta.
Lidé docela jistě ocení, když se jim politik "vydá na pospas", jakkoli s ochrankou za zády se na pospas ve skutečnosti nevydává. Bez toho se prostě volby u nás vyhrát nedají. Mezi lidi jezdil Klaus, Zeman a mezi voliče jezdí Babiš. Je to nutnost. Nejezdit dnes znamená "lidmi pohrdat", i když jimi politik nepohrdá. A nejezdit znamená taky do jisté míry nikoli snad zbabělost, ale cosi jako neodvahu.
Mimochodem se to týká nejen politiků čtyřkoalice, ale i Pirátů. Jejich nový předseda Zdeněk Hřib skutečně šokoval, když sdělil, že nepovede kandidátku Pirátské strany do sněmovních voleb. To samo o sobě vypadá jako těžké ufonství, nelídrovství. Jsou to bez debaty vždycky nejvýznamnější volby, hra o českou budoucnost. Hřib už měl zemi začít objíždět hned, jak se stal předsedou strany. Pro pět stran, které de facto Babiše vyzývají, je to naprosto nezbytné, bez toho nemají šanci, spadnou do opozice.
Další důležitý moment: je risk zavedené politiky předělávat. Jistě se dá pracovat a má pracovat na tom, aby byli přesvědčivější, aby před námi neseděli a nestáli jak vypuštěné pneumatiky. Ale konzervativní politik nepotřebuje šaškovat, nepotřebuje si navlékat prsteny a natahovat náramkové hodinky, nepotřebuje ze sebe dělat někoho jiného. Má se naučit být suverénně sám sebou. A suverénně, srozumitelně vysvětlovat, co udělal, co se mu povedlo, a přiznávat, co neudělal, co nezvládl, a vysvětlovat lidem proč.
A jistě, mají to lidé jako Fiala nebo Hřib v tiktokové době těžké, těžší než Babiš, ale rozhodně nejsou bez šance. Babišem, Schillerovou a Havlíčkem k smrti ubavení voliči s dírami vymluvenými do hlav možná ještě rádi sáhnou po něčem, co není na první pohled levná slibotechna, co nic nepředstírá a nabízí reálná řešení, nikoli "zítra budeme na špici Evropy" (nebo "za čtyři roky budeme mít německé platy", to je zas jen babišovina). Možná ještě rádi sáhnou po někom, kdo v sobě nese nějaké hlubší přesvědčení a hodnoty.
