Karel Hvížďala | Komentáře
30. 1. 2013 12:52

Komentář: Moudrý lid zvítězil nad médii

Podpora kandidáta ještě není porušením novinářské etiky, jak tvrdí Miloš Zeman
Foto: Blogy a názory

"Je pravda, že na politickou podporu médií nebyla u nás připravená veřejnost, a proto u některých lidí měla bumerangový efekt: najust volili toho druhého," píše pro Aktuálně.cz v komentáři o roli médií při volbě hlavy státu spisovatel a publicista Karel Hvížďala.

Slova v titulku jsou slovy některých politiků po vítězství bývalého politika a důchodce z Vysočiny (politiku opustil před deseti lety) Miloše Zemana v prezidentské volbě nad ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Podle nich totiž "mediální fronta", která se snad jen kromě Práva, Deníku a nakonec i Blesku (který se připojil hanlivým inzerátem proti ministru zahraničí ve čtvrtek a v pátek 24. a 25. ledna 2013) postavila za ministra zahraničí, byla zmanipulovaná. Miloš Zeman média dokonce kvůli podpoře jednoho kandidáta obvinil z porušení novinářské etiky, protože mají být objektivní a vyvážená.

Bohužel i v tomto případě nemluví budoucí prezident pravdu: Severoamerická média, stejně jako kanadská a britská se sice ve svém zpravodajství snaží vypadat objektivně (někdy se jim to daří více, častěji se jim to daří méně a některá již léta podporují jasně jen jednu stranu, jako třeba FoxTV konzervativce), ale v případě voleb neváhají dát jasně najevo, komu fandí.

Peter Adler, zakladatel serveru canada.com, mi k tomu napsal: "Říká se tomu endorsement (pan Voskovec by patrně použil staršího výrazu rekomandace). V převážné většině případů se takové prohlášení zveřejňuje jako první úvodník (top editorial), který se snaží vysvětlit důvody, proč redakce listu nebo webových stránek dává přednost jednomu z kandidátů. Zajímavé je, že v televizi či rozhlase sice taky dávají přednost jednomu před druhým, ale k tzv. oficiálnímu doporučení (official endorsement) tam zpravidla nedochází."

Je nutno říci, že doporučení bývají publikována většinou pouze ke konci volebních kampaní, jako tomu bylo u nás. I v tom jsme se ničím od anglosaských standardů nelišili. Redakce prestižních listů v anglicky mluvících zemích mají zřejmě za to, že když budou doporučovat nějakého kandidáta poté, co čtenáři viděli, že se ve zpravodajství chovaly k oběma stranám dlouho co nejslušněji, budou čtenáři brát jejich názor mnohem vážněji.

Taková doporučení se objevují nejen v severoamerických celostátních novinách, ale i v místních sdělovacích prostředcích, když jde o volbu smírčího soudce, šerifa či starosty. Samozřejmě se redakce také v Americe vyjadřují, jak zdůraznil redaktor Adler, k volbám senátorů, členů Kongresu, guvernérů států (v USA), předsedů provinčních vlád (v Kanadě), prezidenta (v USA), předsedy federální vlády (v Kanadě).

Pakliže si redakce přeje, aby její doporučení mělo nějakou váhu, dá si záležet na tom, aby text úvodníku nebyl bombastický, ale naopak, aby vyzněl co nejseriózněji: tedy nejpřesvědčivěji. Většinou se po takovém textu chce, aby se zmínil pozitivně i o kvalitách protikandidáta, a aby vysvětlil, proč ani takové kvality nestačí a oč je převyšuje kandidát, jehož podporuje redakce. Mediální instituce se v době kampaně chovají podobně jako lidé. I v tom jsme se nijak nelišili od zavedených standardů v naší civilizaci.

Vzhledem k tomu, že v Česku většina mladých redaktorů ovládá spíše angličtinu než němčinu a francouzštinu, jsou poznamenáni studiem a pobytem v anglicky mluvících zemí a s touto zkušeností se vracejí do Česka, není se tedy čemu divit, že sem přenesli zvyky z těchto zemí.

Podpora médií ale nikdy, ani v Evropě, neznamená předem jasné vítězství. Murdochovi se to sice povedlo - když konzervativec Major odmítl změnit podle jeho přání politiku, začal v The Sun podporovat labouristu Blaira a ten pak vyhrál. Ale panu Dichandovi a jeho Kronen Zeitung, který měl v té době náklad v sedmimilionovém Rakousku kolem osmi set tisíc prodaných výtisků denně, se to s pravicovým populistou Haiderem nepovedlo.

Pravda ale je, že na politickou podporu médií nebyla u nás připravená veřejnost, a proto u některých lidí měla bumerangový efekt: najust volili toho druhého. Podporu médií "knížeti z Orlíku" lze ale vysvětlit snadno: novináři měli za ta léta o způsobu práce dvojice Zeman-Šlouf tolik negativních informací, že nemohli volit jinak. Občané na všechny nechutné kauzy už ze zdravotních důvodů raději zapomněli, nebo někteří média vůbec nesledují.

Matoucí je však i používání slovníku z etických kodexů žurnalistiky, kterým šermoval Miloš Zeman v České televizi. Objektivita v médiích znamená jen jediné: nic nezatajovat a nic nezkreslovat. A o vyváženosti platí, jak už jsem jednou napsal, tzv. Okrentův zákon (Daniel Okrent byl v letech 2002 až 2005 tiskový ombudsman The New York Times): "Snaha dosáhnout (v komentáři) rovnováhu může vést k nerovnováze, protože někdy je taková i skutečnost."

Zemanův protikandidát Karel Schwarzenberg po dobu kampaně nebyl přistižen při lži, zatímco hledat pravdivá slova mezi tím, co vypouštěl z úst Miloš Zeman, bylo velmi obtížné. Schwarzenbergovi bylo jen někdy obtížné rozumět.

Názory Aktuálně.cz

Názory - co vy na to?

Sledujte nás na:

 

Právě se děje

před 11 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 18 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Koruna zpevnila pod 26 Kč/EUR, silnější byla naposled před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 Kč/EUR, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 Kč/EUR, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Policie vyšetřuje muže, který hrozil přejetím lidí, pokud se neotevřou restaurace

Kriminalisté navrhli obžalovat dvaašedesátiletého muže z vyhrožování teroristickým trestným činem. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obviněný muž podle policie vyhrožoval na Facebooku, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí podobně jako masová vražedkyně Olga Hepnarová.

"Tato osoba koncem října 2020 umístila pod smyšleným profilem na sociální síť Facebook v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem výhružku všem policistům a členovi vlády," popsal mluvčí aktuální kauzu.

Ibehej doplnil, že policie muže stíhá na svobodě. Za jeho skutek mu hrozí pět až 15 let vězení. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

V Brazílii sílí kritika prezidenta Bolsonara kvůli jeho postoji k pandemii

Do brazilského parlamentu v úterý dorazil další návrh požadující zahájení procesu odvolání prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho lehkovážnému přístupu k pandemii covidu-19, celkem jich už parlament dostal na šest desítek. Podle deníku El País sílí i demonstrace proti Bolsonarovi a do ulic vychází už i řada jeho někdejších příznivců. Zatím ale podle místních médií není velmi pravděpodobné, že by brazilský parlament o sesazení hlavy státu začal jednat.

"Ovšem bylo by chybou se domnívat, že podpora skupiny ´centrao´ je dostatečnou ochranou před veřejným míněním," napsal komentář deníku Folha de S.Paulo s odkazem na skupinu politických stran, které podle něj nemají jasně definovaný program a podporují vládu za benefity pro sebe.

Sílící kritiku hlavy státu v posledních týdnech vyvolává podle deníku El País kolaps nemocnic ve městě Manausu, pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 i ukončení vyplácení přímých kompenzací za protikoronavirová opatření.

Brazílie dosud zaznamenala na 8,93 milionu nákaz, z toho téměř 62 tisíc za poslední den, a skoro 220 tisíc úmrtí s covidem-19. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy