Stalo se, co jsme věděli, že se stane: premiér Babiš (ANO) je podle Evropské komise (EK) ve střetu zájmů díky trvajícím vazbám na své podniky, jež vložil do svěřenského fondu. Audit čerstvě dostaly české úřady. Dvě starší Babišovy upřímné citace: "Ano. Mám střet zájmů, ale já ho nezneužívám. Já jsem do politiky nechtěl," (březen 2016). A druhá: "Samozřejmě že jsem ve střetu zájmů. To všichni věděli. Já jsem ve střetu zájmů, už když ráno otevřu oči," (duben 2015). Obě citace vyřkl v době, kdy neměl Agrofert a SynBiol ve svěřenských fondech, v nichž figuruje jako tzv. obmyšlený, tedy ten, kdo z nich může mít podle zákona užitek.
Dodejme pro pořádek, že audit není "pravomocný", zatím se podle ministerstva financí "jedná o prozatímní zjištění, závěry a doporučení auditorů EK, která mohou být měněna na základě dalších informací od národních orgánů", jak ČTK sdělil mluvčí MF Michal Žurovec.
Zároveň ovšem (prakticky všichni) víme od chvíle, kdy Babiš vstoupil do vlády, déle než pět let, že on je skutečně v obřím střetu zájmů, ledva procitne, dokonce i když sní. Není to nic nového, a to je na tom zároveň nejhorší, jak se to stalo "normálním", že "on může", že on tady může halekat, jak bojuje proti korupci, protože on už korumpovat nepotřebuje, získal mnohem větší výhodu, má vládu, má finance, má úřad premiéra, má Česko jako svou firmu.
Na tom titánském střetu zájmů je zároveň něco pro většinu lidí těžko představitelného, jde o podnikání, o zakázky, o dotace, o ochranu zemědělských a dalších titánů, kdo z nás to prožívá, zná? Proto je dobré Babišův střet zájmů k něčemu připodobnit, aby byl srozumitelný.
Je to podobné, jako kdyby šéf policie či šéf dopravní policie denně jezdil po Praze sto padesát, ohrožoval lidi svým autem a zároveň říkal: Ano, já jezdím rychle, ale nikoho neohrožuju, nezneužívám toho. - Kdyby se to odehrávalo v "oboru" silničního provozu, každý by tomu rozuměl a odsuzoval by takové chování. V holdingovém podnikání tomu rozumí málokdo, jistě však konkurenti Agrofertu a SynBiolu.
Běžný občan si neumí představit všecky možnosti, kterými premiér může "svým" podnikům přihrávat. Příklad, který uvedly Hospodářské noviny: "Česko se v Bruselu dlouhodobě staví proti návrhům, aby byly u přímých dotací upřednostňovány menší farmy. Babišova vláda nesouhlasila s návrhy, aby se pro velké agrokombináty stanovily dotační limity, ani se snižováním platby podle velikosti podniku. Největší zemědělskou firmou a zároveň největším příjemcem zemědělských dotací v Česku je přitom skupina Agrofert, která podle svého webu obhospodařuje více než 100 tisíc hektarů polí."
Politik na druhou
To je jen zlomek, Agrofert má přímou vazbu na zemědělský výbor sněmovny, který vede bývalý manažer holdingu Jaroslav Faltýnek. Pro Agrofert je klíčový také Státní zemědělský intervenční fond, kde v dozorčí radě sedával Faltýnek (podle EK byl ve střetu zájmů) a vystřídal ho poslanec ANO Josef Kott, který před nástupem do parlamentu pracoval též v Agrofertu. Ano, Babiš je ve střetu zájmů, už když ráno otevře oči, to sedí.
A přece ve volbách získává 21 až 29 procent aktivních voličů, kterým to nevadí, kteří to možná berou jako "trest" pro "politiky", protože "podnikatel Babiš přece není žádnej politik", jak mi nedávno řekl jeden pán při veřejné debatě. To se šéfovi ANO podařilo, u mnoha lidí změnil pohled na věci veřejné, na politiku, "staré politiky" proměnil ve špinavce a sebe v čističe, který si může dovolit všechno, protože to tu čistí. Přitom je v tom špinavém smyslu politikem na druhou.
Co bude dál, pokud Evropská komise Babišův střet zájmů oficiálně potvrdí? Popsala to Babišova ministryně financí Alena Schillerová: "Pokud bude zjištěno porušení rozpočtové kázně, máme tady systém orgánů finanční správy. Ty zahájí řádné daňové řízení a to může vést až k uložení vrácení těchto dotací. Máme nástroje, jak tu částku vymoci zpátky. Vždy se toho práva domůžeme." Přeloženo, Agrofert bude muset peníze vrátit. A zároveň Babiš povede kampaň, že je to kampaň, tedy kampaň, kterou vede už roky.
Ve sněmovně v pátek řekl: "Zase tady máme hysterii Babišem!" a ještě: "Neporušil jsem české ani evropské zákony. Česká republika nebude vracet žádné peníze." (Uvidíme, ale ono přece nejde jen o vracení peněz, jde o celé to nastavení.)
Znovu vypíchněme, jaké riziko Babiš pro Česko představuje: proč by měli lidé dodržovat pravidla, když je nedodržuje premiér? Když si drží absurdní výhodu proti své konkurenci a odmítá ji opustit (mimo to, že může ze svěřenských fondů zisk, sedí v jejich obou radách protektorů, manželka premiéra Monika Babišová)? Proč? Proč se já mám chovat slušně (a dodržování pravidel je slušnost), když to nahoře, na nejvyšším místě neplatí?
Babiš nejenže nejde příkladem, jak by se u premiéra snad slušelo, on je veřejným pravidloborcem, pravidlobořičem, učí lidi, očůrejte to, kde to jde, stejně jako jste to očůrávali, kde to šlo, za bolševika, kdy i já jsem se něco naočůrával (viz spolupráce s StB).
Řešení? Premiér by měl zpřetrhat všecky vazby k holdingům, prodat firmy, vybrat si, kým bude. Nebo skončit jako premiér a člen vlády. Jiné slušné cesty není. Zároveň by jeden čekal, že teď ČSSD chytí příležitost za ocas a ze střetozájmové vlády honem vycouvá.
