Když se právníkům Andreje Babiše (ANO) podařilo dohodnout smír se slovenským ministerstvem vnitra, řekl serveru iDnes, že lustrační osvědčení nepotřebuje. Také vysvětlil, proč o dohodu usiloval: "Mně šlo o moji čest." Pro pořádek dodejme, co se stalo: slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že byl Andrej Babiš v dokumentech StB neoprávněně evidován jako její agent a že s StB vědomě nespolupracoval.
Babiš mluví pravdu, dnes lustrační osvědčení skutečně nepotřebuje. Nepotřeboval by ho zatím ani v případě, že by vyhrál volby, sestavil koalici třeba s Okamurovou SPD nebo se Stačilo! Kateřiny Konečné a stal se premiérem. Dnes člen vlády a náměstek člena vlády čistý "lustrák" paradoxně nepotřebuje, zatímco vysoký státní úředník ano.
Jenomže ve sněmovně už od roku 2022 leží vládní návrh změny zákona, podle kterého by premiér, ministři a náměstci ve vládě znovu potřebovali čisté lustrační osvědčení. Není jasné, jestli novela projde, jestli ji čtyřkoalice stačí během zbývajícího roku prosadit.
Lustrační zákon začal platit 5. listopadu 1991. Jeho životnost tehdy byla určena na pět let, ale opakovaně byl prodlužován. V roce 2014 poslanci a senátoři tuto normu účelově osekali, přestala se vztahovat na premiéra a členy vlády. Udělali to kvůli Andreji Babišovi, aby mohl vládnout.
Teď má antibabišovská skupina politiků ve sněmovně a v Senátu jasnou převahu, obává se, že za rok prohraje volby a Babiš bude mít otevřenou cestu, aby se stal znovu premiérem. Proto chtějí 35 let po revoluci členy vlády do "lustráku" vrátit.
Připomeňme, jaký smysl měl původní lustrační zákon: očistit státní správu od lidí, kteří drželi zločinný komunistický režim, a od lidí, kteří zrazovali svoje spoluobčany a donášeli na ně tajné policii. Šlo o to, aby nemohli ve státní správě sloužit, protože tehdy, krátce po revoluci 1989, byli považováni za nedůvěryhodné a charakterově vadné.
Měli jsme 35 let na to, abychom my, kterým členství v komunistické nomenklatuře a donašečství vadilo, své spoluobčany přesvědčili, že do vedení státu nepatří. Zcela zjevně se nám to nepodařilo. Selhali jsme v tom. Andrej Babiš je jasným důkazem, jeho agentství, které dokládají záznamy minimálně v 11 svazcích StB, je podle expertů zcela jisté. Spolupracoval podle nich vědomě, věděl, co dělá.
Slovenský historik a pracovník slovenského Ústavu paměti národa Jerguš Sivoš vypracoval pečlivou rekonstrukci všech dostupných dokumentů agenta StB s krycím jménem Bureš od roku 1980 až do roku 1989. Je k dispozici a stojí za prostudování. Babiš sám v show Jana Krause v roce 2011 popsal, jak svoji spolupráci s StB viděl a jak probíhala.
"Hnusná StB" a hodná StB
Na jednu stranu tam tvrdil, že "nikdy žádnej agent nebyl". Zároveň ale popsal, že pracoval v Podniku zahraničního obchodu "a ta StB ekonomická, ta chránila ekonomické zájmy Československa, to nebyla ta hnusná StB, která potlačovala lidi, že nemohli cestovat, nemohli studovat. To byla normální StB, tam chodili a my jsme museli, vždycky, když jsem potkal cizince, napsat zápis, hlásit zprávy, to bylo normální v pézetce…"
Jinými slovy Babiš přiznal, že spolupracoval, a to zcela vědomě, s tou hodnou StB. Žádná hodná StB samozřejmě neexistovala, byla jen jedna komunistická tajná policie, jež československým občanům celé roky demolovala životy. Vím, o čem mluvím.
Dejme tomu, že se Fialově vládě a jejím poslancům a senátorům podaří prosadit novelu lustračního zákona a že člen vlády bude muset 36 let po velmi sametové revoluci předložit lustrační osvědčení. Co bude následovat? Jak si s tím Andrej Babiš, pokud bude sestavovat vládu, poradí? (Ponechávám stranou otázku, zda by ve výčtu neměl potom figurovat i přímo volený prezident republiky, protože když už, tak už.)
První variantou je vleklý spor. Babiš bude mávat smírem se slovenským ministerstvem vnitra a tím, že byl celé ty roky evidován neoprávněně. Čistý lustrák ovšem ze Slovenska nedostane, pokud Robert Fico neobsadí i Slovenský ústav paměti národa svými lidmi. K ničemu dobrému to nepovede.
Druhá varianta, na post premiéra by zřejmě dočasně nastoupil místopředseda ANO Karel Havlíček, který, jak víme, dělá přesně to, co chce Babiš. V reálu se tedy vůbec nic nezmění, až na to, že kupříkladu ODS bude mít výmluvu, proč s ANO jít do vlády ("není tam Babiš"). Pokud by vládl Havlíček nebo Alena Schillerová a zezadu je řídil Babiš, byl by to jen méně průhledný systém odehrávající se za záclonou. Opět nic, oč bychom měli stát.
Je tu ale ještě jeden mnohem vážnější argument, který stojí jasně proti novele "lustráku" a umělé, opožděné eliminaci Babiše. V druhém kole prezidentské volby v lednu 2023 předsedu hnutí ANO volilo celkem 2 400 046 občanů této země. Dá se tedy říct, že skoro 2,5 milionu voličů nevadilo buď to, že Babiš byl agent, nebo že je podezřelý, že byl agent. Prostě to pro ně nehrálo roli, stejně ho volili, stejně mu věřili.
Ve volebních průzkumech teď ANO drtí své soupeře, má neustále 30 až 35 procent voličské podpory. Uvědomme si, že je to obrovská síla lidí, těch lidí, které jsme zjevně neuměli přesvědčit o tom, že dobrovolně práskat na své spoluobčany, abych se měl líp (aby "bylo líp"), je činnost, jež jedince diskvalifikuje pro výkon vysoké státní funkce.
Pokud by podle průzkumů dnes prohrávající koalice zákonnou fintou vyřadila svého hlavního soupeře ze hry, a Babiš je beze všech pochyb hlavním motorem ANO, pak by tím vyvolala ve společnosti obří napětí. Vidíme dnes plasticky, co se děje ve Spojených státech, kde lidé kvůli svému miláčkovi Trumpovi zaútočili na Kapitol. A i nyní se Amerika obává, co se stane, pokud Donald Trump prohraje s Kamalou Harrisovou.
Česká společnost je už tak dost rozdělená, vzájemně nenávistná a nepřátelská, rozsekaná. Pokud čtyřkoalice nebude schopna vyhrát nad Babišem v regulérních volbách, pokud ho není schopna porazit, pokud není schopna lidi přesvědčit, že populismus exagenta StB nepředstavuje to skutečně dobré pro zemi, má ho nechat vládnout. Jinak jen prohloubí napětí a nenávist mezi lidmi.
