Minulý týden ve Znojmě hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem zahájilo hlavní fázi kampaně do krajů a do Senátu. Heslo zní: Vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala. Zároveň jde do finále příprava státního rozpočtu, který má podle ministra financí Stanjury skončit s deficitem 230 miliard korun.
Proti sobě jdou dvě síly. Ta babišovská je typická populistická slibotechna, která lidi neustále upevňuje v přesvědčení, že je za jejich životy plně odpovědný stát. Druhá síla, pětikoaliční, se tak snadno charakterizovat nedá, ale rozhodně lidi nevede k tomu, aby absolutně spoléhali na stát. Pokouší se šetřit, snižovat dluh, ale příliš se jí to nedaří. Nemá dost odvahy.
Tu druhou sílu ovšem spojují alespoň nějaké základní hodnoty, proto podporuje napadenou Ukrajinu a proto jednoznačně odsuzuje vražedné Rusko. Ale tím to spojení de facto končí. Pětikoalice dala dohromady vládu, asi nejlepší, na jakou se zmůžeme, nebo přesněji, takovou, jakou si prostě zasloužíme. Na víc dnes prostě politické strany nemají.
Babišovo ANO slibuje, že lidem vrátí, co jim vzala pětikoalice. Když ten slib domyslíte, zní dost šíleně. Kupříkladu snížení mimořádné valorizace penzí má do roku 2030 podle ekonomických odhadů přinést omezení růstu výdajů celkem zhruba o 250 miliard korun. Babiš tedy lidem v důchodu vyplatí vše, oč nižší valorizací od roku 2023 přišli? To těžko. Nebo jim o tu částku zvedne důchody, pokud bude vládnout? Kde na to vezme? Zvýší ještě víc státní dluh? To je přece šílené a mimořádně nezodpovědné.
Nabízí se otázka, na jakou skupinu obyvatel ANO vlastně cílí? Nabízí hlubokou závislost občanů na státu. Zároveň slibuje, že lidem vrátí, co jim vzal Fiala. Míří tedy stále dál na starší a nejstarší generaci. Pro mladé a mladší lidi ve věku 25 až 50 let tohle přece nemůže fungovat. To oni budou chtě nechtě muset ten obří státní dluh nakonec splatit. A to v době, kdy se budou muset bránit důsledkům klimatické změny, o které se už skutečně nedá pochybovat.
Babiš zároveň předělal své hnutí na ostře pravicový subjekt, zavedl ho do orbánovských Patriotů pro Evropu, zasadil do prostředí extrémní pravice, obrátil proti Evropské unii. Začal zdůrazňovat češství, šermuje rád termínem "naši lidi" versus ti cizí, ať už uprchlíci z Ukrajiny, nebo snad migranti z muslimských oblastí.
A zase to pro budoucnost mladých lidí znamená problém, protože nás Patrioti zatlačují do nacionalistické izolace. Přitom opravdu není potřeba moc inteligence na to, aby člověk pochopil, jak hluboce jsme dnes propojeni s okolním světem jak ekonomicky, tak - a o to jde ještě víc - bezpečnostně a samozřejmě i politicky a kulturně.
Babiš s Patrioty pro Evropu vede Česko do izolace
Je paradox, že Babiš na jednu stranu nabízí stát - pečovatele, vrátíme vám, co vám vzali, ale na druhou stranu jedním dechem nabízí stát v izolaci, který nebude mít sílu postarat se o své občany. A zase je to nabídka mířená na lidi směřující ke konci života, nikoli pro lidi na jeho začátku nebo kdesi v jeho střední části. Je dost s podivem, že na tohle pětikoalice nepoukazuje, místo toho se topí ve svém vládním pachtění a ve své slaboučké sebeobraně.
Zároveň je velká škoda a chyba, že se ani pětikoalice na mladé lidi zdrcující většinou neobrací, že na ně dost nemyslí. Kdyby na ně myslela, brala by vážně, co sama slíbila a co se od populisty Babiše nedá čekat, totiž že se bude snažit o co "nejmenší stát", o co nejméně otravující stát, který přenechá maximální iniciativu občanům a nebude jim v ní bránit.
Znovu se vrátím k rostoucímu počtu úředníků a zaměstnanců státu. Předseda Národní rozpočtové rady, ekonom Mojmír Hampl řekl Seznamu Zprávy: "Když se podíváte na vývoj veřejného sektoru někdy od roku 2014 nebo 2015, tak dochází k postupnému nárůstu počtu lidí, kteří pracují pro veřejný sektor. Procentuálně jsme se dostali přes nějakých 20 procent všech zaměstnanců." Pro stát pracuje už přes 900 tisíc lidí. Je to zjevně příliš vysoké číslo, se kterým se ale nic nedělá, jen se o něm mluví a jen stále dál narůstá. Nejen to, na kritizované digitalizaci stavebního řízení vidíme, jak nepružná, zatuhlá ta masa povětšinou je.
Sociolog Ivan Gabal na začátku září napsal text, ve kterém uvažuje o tom, jestli si stát vydělá na své fungování. Vypichuje v něm oblasti, které nutně a dlouhodobě potřebují reformovat, změnit. Píše mimo jiné o nereformovaném zdravotnictví a neudržitelné hustotě nemocnic, kde mizí miliardy, ale vyžadovány jsou další a další.
Píše o extenzivním regionálním školství, "kde 30 procent škol navštěvuje méně než sto žáků, ale mají plnou spotřebu nepedagogického personálu a služeb od kuchyně po vlastní ICT. Blokují děti v lokálních uzavřených komunitách a udržují historicky nízkou sociální a kulturní otevřenost českého školství." Dál zmiňuje 6000 samosprávných obcí a jejich finanční i správní nároky s nízkým podílem vlastních příjmů a vysokými rozpočtovými požadavky, "bez jakékoli tendence ke kvalitnější správě skrze sdružování obcí a bez možnosti zajistit si příjmy výběrem daní".
A samozřejmě nemůže zapomenout na zoufalou úroveň digitalizace služeb státu, jejíž následky celkem logicky spatřuje v nadměrném "nasazení lidské práce a papírové byrokracie, kterou měly dávno nahradit informační technologie".
Odtud plyne, že stát se dá zmenšovat, počet zaměstnanců státu se dá snižovat, ale vyžaduje to velkou vůli a odvahu. Nevím, jestli Fialova vláda tu vůli měla. Hned na začátku narazila na válku na Ukrajině a na erupci cen energií, dlouho se s nimi potýkala. Zároveň ale nebyla na vládnutí připravena, neměla hotové projekty, jak stát zmodernizovat.
Předpokládám, že pokud by se voliči smilovali a dovolili tomuto seskupení vládnout ještě jedno období, snad by už přece jen k nějakým hlubším reformám sáhla, snad by na mladé lidi začala víc myslet. Od Babiše to čekat nemůžeme. Populisté stát nezmenšují a neoddlužují, přesně naopak.
Předseda hnutí ANO slibuje, že lidem vrátí, co jim Fialova vláda vzala. Fiala nikomu nic nevzal a Babiš nikomu nic nevrátí. Pro mladé lidi jeho hnutí ANO nabízí izolovaný, nemoderní, orbánovský stát, temný výhled a couvání někam, kam nepatříme. Neměli bychom zapomínat na to, jak antimanažersky, zoufale se ANO potýkalo s covidem.
