Necelých šest měsíců trvalo, než policie sdělila poslancům sněmovního bezpečnostního výboru, částečně i veřejnosti, výsledky vyšetřování vraždění na filozofické fakultě loni v prosinci. Státní zástupkyně Jana Murínová tam přítomné seznámila s motivy pachatele, jak je popisují znalci. Část jednání byla pro veřejnost uzavřena.
Jistě má smysl se na případ znovu podívat a hledat, v čem policie a její řídící struktury případně selhaly. V čem selhala média. V čem ministr vnitra. Smysl má podívat se i na výsledek zasedání bezpečnostního výboru.
Zásadní otázka zůstává do značné míry nezodpovězena: jednala policie správně, když stáhla hlídku z budovy FF UK na náměstí Jana Palacha? Nepodcenila nebezpečí, které hrozilo? Udělala všechno, co měla udělat?
Dnes toho víme mnohem víc než loni 21. prosince. Víme, jaké informace měla policie k dispozici. Ty se poněkud rozcházejí s tím, jak policie událost popisovala v den zběsilého vraždění.
Co je důležité: policie věděla, že pachatel, student FF UK, mohl zabít svého otce. V domě našla nástražné výbušné zařízení, které bylo načasováno na explozi v ten den odpoledne. Studenta také začala podezírat (dřív to popírala), že mohl být pachatelem dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese. Byla tam použita stejná zbraň, jakou on vlastnil. Policie měla informaci, že se chce zabít. Věděla, že je vysoce nebezpečný a že vlastní více zbraní. Z budovy fakulty na náměstí Jana Palacha ale hlídku stáhla, ač nevěděla, kde se student nachází.
Tady se zastavme. Hlídka prohledala první a druhé patro budovy, pak skončila. Pachatel se skrýval na toaletách ve čtvrtém. Nechápu, a nejsem sám, proč nedostali povel prohledat i další dvě patra. To nedává smysl. Oznámení, že má mít v jiné budově filozofické fakulty, v Celetné ulici, výuku, zní absurdně. Pokud se někdo chce zabít, proč by šel na výuku? Mohl jít kamkoli, logicky nejspíš tam, kde to znal, třeba do hlavní budovy.
Šéf pražské policie Petr Matějček řekl: "Dostáváme dotazy, proč jsme nenechali hlídku na hlavní budově. I kdyby tam ta hlídka zůstala, víme, že by to bylo kontraproduktivní, protože pachatel už byl vevnitř." Máloco zní méně srozumitelně. Při prohledávání čtvrtého patra, kde byl schovaný na toaletách, by na něj museli narazit… Opakuji, ano, pachatel mohl být kdekoliv, ale rozhodně mohl být i v hlavní budově. Tady prostě policie udělala zásadní chybu při řízení akce a měla by to přiznat.
Další pro policii nepříjemné nové zjištění popsala senátorka Hana Kordová Marvanová (nestr. za Spolu), která zastupuje některé rodiče zavražděných. Proč si policisté na FF UK na Palachově náměstí nenechali přehrát záznamy z kamer? Vrah už byl chvíli v budově. Policie v bezpečnostním výboru tvrdila, že kamery na fakultě jsou "tak zastaralé, že je nejde pustit pět deset minut zpátky". Ale Marvanová po zasedání výboru dostala z fakulty zprávu, že "toto není pravda, že si to samořejmě mohla policie pustit". Pokud to tak je, policie zde těžce selhala. V pořádku byl jen pozdější zásah.
Kdo by věřil "Babišově" generální inspekci
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) postup policie prošetřila, nabídla nějaká zlepšení a metodická doporučení. Zásadní chybu nenašla. Můžeme GIBS důvěřovat? Premiér Fiala po odchodu Radima Dragouna "výš" jmenoval šéfem GIBS Víta Hendrycha. Dragouna i Hendrycha si vybral Andrej Babiš, když z vedení GIBS vystrnadil poctivého policajta Michala Murína kvůli vyšetřováním kauzy Čapí hnízdo.
Paradox: manželka Michala Murína Jana Murínová vyšetřování střelby dozorovala. K dispozici však měla pouze tu GIBS, kterou dříve ovládl Babiš a nyní řídí Hendrych. Ten se jako náměstek musel podílet na vyšetřování policistů, kteří na mítinku Andreje Babiše v jihočeských Borovanech v roce 2022 zaklekli chlapce, který právě dokončil osmou třídu základní školy, a nasadili mu pouta. I toto GIBS vyhodnotila jako správné jednání. Věřit takové inspekci nelze. Ale státní zástupkyně musí vycházet z jejího šetření.
Jednal ministr vnitra Vít Rakušan správně? V den zásahu policie ji chválil, podle něj pracovala perfektně. Dnes víme, že perfektně rozhodně ne. Zdá se, že selhalo řízení akce, analytika. Ale situace byla mimořádně vypjatá. Rakušan měl být obezřetnější ve své chvále, málo věděl. A nic na tom nemění fakt, že mu "Babišova" inspekce dala za pravdu.
Při jednání bezpečnostního výboru ve čtvrtek 20. června padlo několik návrhů. Výzvu ke zřízení sněmovní vyšetřovací komise a k rezignaci ministra vnitra Víta Rakušana navrhlo opoziční hnutí ANO. Návrh na poděkování policii a záchrannému sboru za zásah či ocenění transparentního informování navrhli zástupci vládních stran. Neprošlo nic.
Při pochybnostech o kvalitě generální inspekce se mi zdá rozumný podnět na ustavení vyšetřovací komise sněmovny. Kupříkladu ve věci otravy řeky Bečvy byly její závěry mimořádně cenné.
Ubohá je politizace případu. Jak návrh na odstoupení Rakušana, tak antinávrh na velebení policie (u záchranného sboru pochybnosti nejsou). Poslanci v takto vážné kauze propásli šanci ukázat, že ne všechno je "jen politika", že dokážou hledat ne zájem svých hnutí a partají, ale i veřejnosti. Co by řešilo odvolání Rakušana? Jak by to zlepšilo práci policejní analytiky? O pochvale za akci, která budí silné pochybnosti ve svém klíčovém bodu, pak ani nemluvě.
Média? Velmi rychle a nesprávně začala šířit tvrzení, že se nesmí o mnohonásobném vrahovi vůbec informovat, jediná správná cesta jest jeho existenci vygumovat. Hrubý omyl. Jistě by byla chyba zveřejňovat jeho jméno a tvář, stavět mu temný pomník. Ale potřebujeme znát jeho motivy, jeho zázemí, jeho traumata, abychom se mohli podobným lidem včas bránit.
