Anna Vodrážková Anna Vodrážková | Komentáře
24. 9. 2018 15:00

Praha 1: skanzen, kravál, nevkus. Místním, co tam zbyli, nepatří už dávno

Z komunální volební kampaně bolí oči, a v hlavním městě hlavního města obzvlášť.
Obchod se suvenýry v Praze, ilustrační foto.
Obchod se suvenýry v Praze, ilustrační foto. | Foto: frantic00 / Shutterstock.com

Přihořívá, jede kampaň ke komunálním volbám. Vizuální smog, který nás ze všech stran a směrů obklopuje, má často podobné účinky, jako smog oxidační. Dýchací potíže, pálení očí, malátnost a snížení obranyschopnosti organismu - takhle já se přesně cítím, když procházím sociální sítě nebo, nedejbože, ulice Prahy. Denně jsme vystaveni bezduchým a nic neříkajícím heslům, ubohým vtipům a slibům, které vlastně neslibují nic nebo slibují něco strašidelného.

Jedním takovým děsivým vzkazem je plakát z dílny ČSSD Praha 1, na kterém radní Ivan Solil v oficiální bundě Prahy 1 naproti klubu Roxy - podle výrazu tváře důrazně - domlouvá nějakému narušiteli. Pod tím je heslo "Ještě přitvrdíme", a dále menším písmem "v boji proti nočnímu hluku", to vše je doplněné textem "Praha 1 nepatří turistům a opilcům, ale místním". Oči pálí a dech se prudce zrychluje.

V očích antikonflikt. Přitvrdíme.
V očích antikonflikt. Přitvrdíme. | Foto: Aktuálně.cz

Většinu času brada padá nad starostou Oldřichem Lomeckým z TOP 09 (to je ten pán, který nesnáší jízdní kola, ale neudělal nic s takzvanými beer-bikes, a který věří na spiknutí gay komunity), ale Ivan Solil, jeho koaliční partner a radní pro bezpečnost Prahy 1, ho v poslední době značně dohání.

Jeho, zatím posledním, přitvrzením v boji proti hluku byla instalace digitálního měřiče decibelů na plácku mezi ulicemi V Kolkovně, Kozí, Masnou a Dlouhou. Radní tím prý chce transparentně ukázat, v jakých poměrech tam místní žijí. Jestli si myslíte, že zařízení, které dokáže "transparentně" otestovat kapacitu plic a sílu hlasivek, bude na podroušené návštěvníky centra naopak působit jako pouťová atrakce, pak máte pravdu. Důmyslný vynález zaujal i členy facebookové skupiny Motorkáři Cz/Sk: sice zatím trochu mrmlají nad nedokonalou kalibrací přístroje, ale už se těší, až budou závodit, kdo na měřiči "dá víc". Pokud se přístroj osvědčí, bude instalován na jiných místech Prahy 1 - co to znamená "osvědčí", sice radní Solil sice neupřesnil, ale já myslím, že výsledky jsou skvělé už nyní.

Čí je Praha? Naše?

"Praha 1 nepatří turistům a opilcům, ale místním." Nejde si nevzpomenout na slavnou píseň Karla Hašlera, která se otázkou vlastnictví Prahy zabývá a je i po 90 letech od svého vzniku aktuální. Zdá se, že současné vedení by Prahu radši zbouralo, zbouralo hned, než ji někomu dalo. Ale Praha 1 momentálně nepatří místním. Nepatří ani turistům, ani opilcům. Praha 1 patří podvodným směnárnám, majitelům bytů na krátkodobé ubytování, otřesným obchodům se suvenýry a nelegálním výlepům, zlodějským taxikářům, výrobcům trdelníku a typicky českým restauracím, které jsou typicky české asi jako ten trdelník.

Po osmi letech vlády TOP 09 se za tuto stranu na Prahu 1 chystá mj. i úředník Bedřich Rýč, co má "disciplínu v krvi", MUDr. Martin Jan Stránský s blíže nespecifikovaným zvoláním "glanc první republiky", vinárník Karel Novotný, co by rád "novoty jen s mírou" nebo JUDr. Martin Pásek, který "chce naslouchat radostem a steskům svých sousedů."

Já bych zase chtěla centrum, ze kterého nemizí genius loci, ale opuštěné domy. Nechci mrtvolný skanzen z obchodů, ale místo, kde lidé bydlí a kde je živo - ovšem aniž bych se v noci sama bála projít Dlouhou ulicí. Aby se turistické bydlení v centru bralo jako výjimečnost, nikoliv samozřejmost. Aby naopak místní pochopili, že ve středu metropole nebude nikdy ticho jako na periferii. A aby radní věděli, že lukrativní centrum s sebou, kromě práv a výsad, nese i setsakramenstké povinnosti - právní i morální.

Magistrát totiž není jediné místo, které nutně potřebuje změnit přístup. Městská část Praha 1 je hlavním městem hlavního města a na jeho osudu záleží i lidem, kteří mají trvalé bydliště jinde. Přeju hodně štěstí, méně zastrašování, více vkusu a slušných mravů.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Lichtenštejnové neuspěli u Ústavního soudu ve sporu o 600 hektarů lesa u Říčan

Nadace knížete z Lichtenštejna neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s Českou republikou o les u středočeských Říčan. Soud odmítl stížnost nadace proti předchozímu verdiktu o nevydání 600 hektarů říčanského lesa Lichtenštejnům. V tiskové zprávě to oznámil mediální zástupce nadace Michal Růžička. "Nadace knížete z Lichtenštejna proto využije všechny dostupné prostředky k dosažení spravedlnosti u mezinárodních soudů a mezinárodních institucí," uvedl Růžička.

Lichtenštejnský knížecí rod se snaží získat zpět majetek, o který přišel na základě Benešových dekretů po roce 1945. Podle dřívějších informací Hospodářských novin jde zhruba o 60 tisíc hektarů převážně lesů.

Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl po druhé světové válce státu na základě Benešových dekretů. Nadace, která spravuje část majetku Lichtenštejnů, ale uvádí, že kníže byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve válce neutrální. Kritizuje proto zamítnutí ústavní stížnosti. "Nadace shledává, že toto rozhodnutí ÚS opakuje pošlapávání práv Nadace knížete z Lichtenštejna na ochranu majetku," sdělil dnes za nadaci Růžička.

Další zprávy