Na zdravotnictví nastoupilo "nové koště" a mete, co mu síly stačí, "ten se nezakecá"… Jedna z prvních věcí, kterou Roman Prymula (za ANO) po nástupu do funkce udělal: doporučil ředitelům škol, aby tento pátek vyhlásili ředitelské volno. Děti by pak měly i s pondělním státním svátkem 28. září čtyři dny volna, takže by se prý mohlo utlumit šíření epidemie covidu-19.
Prymulu ani nenapadlo tuto ministersko-hygienickou radu projednat s resortem školství. Veřejnosti to prozradil ministr školství Robert Plaga (rovněž za ANO). Přál by si, aby s ním na dalších opatřeních již čerstvý vládní kolega Prymula spolupracoval. Připomněl, že kroky, které vláda udělá, mají být systémové, což mimo jiné znamená, že se nemohou ohlašovat dva či tři dny předem, aby nerozbíjely proces vzdělávání.
Nejde jen o učitele a probíranou látku, jde také o rodiče žákyň a žáků. Pokud se ve středu či ve čtvrtek dozvědí, že se škola v pátek zavře, může pro ně nastat velký problém, co si počít s dětmi, když oba chodí do práce a s volnem dopředu nepočítali. Další moment, ředitel musí uzavření školy projednat také se zřizovatelem. Není to tak jednoduché, nejde zavelet jako plukovník na vojně a hotovo.
Sledujeme cosi, co by se dalo nazvat problémem "prominentního ministra". Prymula vystřídal Adama Vojtěcha (ANO) jednak ve chvíli, kdy hoří, a byl povolán "hasit", ne-li nás rovnou spasit, ale za druhé to je člověk premiérem Babišem (na jaře) i prezidentem Zemanem (stále) vynášený do nebe. Zároveň se ovšem od první vteřiny počítá s tím, že Prymula není Vojtěch (nevíme, jestli ho Babiš opravdu chtěl na post ministra zdravotnictví, nebo jestli si ho prosadil Zeman), takže ho šéf vlády nebude moci peskovat v přímém přenosu a úkolovat.
Prymula má velmi nadstandardní vztahy s Hradem, také díky své inklinaci k čínské medicíně, dokonce mu byl prezidentem slíben metál, což zase jeho pozici ve vládě nezdravě posiluje. Dalo by se říct, že tam nastoupil jakýsi "covidový premiér".
Prymulovo doporučení má ještě další vadu, na kterou v ČTK poukázal předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček. Upozornil, že o zavření školy rozhodují hygienici, nikoliv ředitelé škol. "Pokud se pan ministr domnívá, že podobná aktivita může pomoct utlumit krizi, tak je plně v jeho kompetenci, aby se domluvil s hygienou a školy uzavřel," řekl tiskové agentuře. "Nechápu, proč to dává do roviny apelu na ředitele škol, kteří mají použít jeden z pěti možných volných ředitelských dnů, abychom je na to vyčlenili."
Zajíček také dodal, že je dobré učit, dokud školy nebudou muset přejít na komplikované distanční vzdělávání. Pak se totiž, jak ukázalo jaro, děti naučí o dost méně.
Plagu obešel jak kaluž
Školy, základní, střední i vysoké, představují jedno z nejkřehčích míst při řešení druhé vlny koronaviru. Mělo by se s nimi podle toho nakládat. A když jsme u hygieny a jejích doporučení či nařízení, uvedu jeden příklad z nejmenované pražské základní školy.
Na prvním stupni se dětem v jedné třídě nakazilo několik rodičů. Ti to zavolali vedení školy (což nemuseli). Jejich děti zůstaly doma. Škola čekala na vyjádření hygieny - marně. Možná by měl ministr zdravotnictví Prymula přednostně řešit hygienu a fakt, že nestíhá. Zavírání škol by měl buď nechat na ministrovi školství, nebo to s ním intenzivně konzultovat. Rozumí jim zřejmě asi stejně jako Plaga hygieně.
Jiná je situace na vysokých školách. V pondělí vyzvali rektoři politiky i úředníky, aby nerozhodovali o protikoronavirových opatřeních bez předchozí konzultace se zástupci škol. (Všimněme si, Prymula dělá kroky směrem k základním a středním školám bez ministra školství i bez škol, hygiena se zase nebaví s rektory. U nás zřejmě normální stav.) Rektoři se ozvali poté, co pražská hygiena bez vědomí rektorů zavedla distanční (na dálku) výuku na vysokých školách v hlavním městě.
Petr Sklenička, předseda České konference rektorů a rektor České zemědělské univerzity, k tomu v Radiožurnálu řekl: "Vývoj (druhou vlnu covidu, pozn. red.) jsme očekávali, proto jsme se celé léto připravovali. Vysoké školy schvalovaly různé manuály a semafory, a to napříč fakultami, s krizovými štáby. Poté, co se to schválilo, najednou někdo přijde a všechno vyhodí do koše. Aniž by se s námi poradil."
Vysoké školy mají být autonomní
Dost možná tkví problém v tom, že vláda se celé léto nepřipravovala, takže si pak ani ona, ani úředníci nedovedou představit, že to někdo jiný dělal. Sklenička opatrně doplnil, že rozhodnutí "není tak špatné, vadí nám ale, že se rozhodlo bez nás". Jak už řečeno, je to hrubá, těžko pochopitelná chyba.
Sklenička připomněl fakt, který je často zmiňovaný v médiích, totiž že "každá vysoká škola má svá specifika, je obtížné vše shrnout do jedné krabice. Někteří mají více kontaktní výuky - například lékaři, jiní mají vyšší zastoupení společenských věd, kde přechod na distanční výuku není tak obtížný".
Tomu ostatně odpovídá i vyjádření Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (NAÚ) z 16. září, jež visí na stránkách ministerstva školství. Stojí tam mimo jiné: "… při zhoršující se epidemiologické situaci má sama vysoká škola posoudit míru rizika kontaktní výuky v jednotlivých předmětech prezenčních nebo kombinovaných studijních programů (podle počtu studentů a dalších faktorů) a individuálně rozhodnout o tom, zda daný předmět nebo část předmětu bude vyučován distančním (bezkontaktním) způsobem."
Tady je dobře vidět neblahá dvojkolejnost; školství jasně říká, že má vysoká škola sama rozhodnout o distanční výuce (samozřejmě se jistě počítá s tím, že bude své kroky konzultovat s hygienou).
Vysoké školy jsou autonomní, svobodné a nepochybně schopné samy posoudit, jak za koronaviru učit. Oproti těmto institucím základní a střední školy čekají (někdy marně) na pokyny hygieniků. Přitom situace speciálně v základních školách je kvůli pandemii doslova hektická. Kantoři se snaží chránit, seč mohou (a přesto mnozí buď onemocní, nebo spadnou do karantény a do školy pak nemohou). Museli zásadně změnit výuku, chce se po nich, aby v této době měnili vzdělávací plány, tedy co budou a co nebudou učit, starali se o děti v karanténě, drželi žáky různých tříd od sebe, a ještě doháněli, co bylo v minulém školním roce zameškáno.
Plaga si to uvědomuje, Prymula ne, ten by tam chtěl zřejmě velet. (Nouzový stav však zatím nemáme, premiér Babiš ho zřejmě vyhlásí až po krajských volbách.)
