Libor Stejskal Zdeněk Mihalco, Libor Stejskal, stk, mih | Komentáře
14. 11. 2009 16:40

Řekli jste, proč se na školách podvádí. Je jich moc

Čtenáři debatovali o problémech vysokoškolského vzdělávání v Česku
Foto: Aktuálně.cz

Příliš mnoho lidí, kteří baží po akademickém titulu otevírající mjim i bez příslušných znalostí  a schopností dveře k výnosnému zaměstnání. Příliš mnoho různých škol, které poptávce po jeho co nejjednodušším získání vycházejí vstříc. To vše podpořené "politikou" vyšší vzdělanosti, která nutí vysoké školy produkovat co nejvíce bakalářů, magistrů, doktorů a inženýrů (díky ní dostává od státu nejvíce peněz škola, na níž studuje nejvíce studentů.

To jen podle velké části čtenářů Aktuálně.cz důvod, proč se například plzeňská práva dala „vystudovat" za několik měsíců, titul získat za diplomovou práci či proč se hovoří o tom, že „inženýra" či „doktora" si člověka může leckde rovnou koupit.

O tom, kolik bychom měli mít ideálně vysokoškoláků, se zabývá ve svém blogu i expert na vzdělávání a bloger Aktuálně.cz Ondřej Šteffl, který se ptá: "Mladí lidé jsou nejvzdělanější generací, jakou jsme kdy měli. Ale (průměrná) úroveň vzdělávání klesá. Je to možné? A je to dobře?" Pod tímto blogem se můžete zapojit do čtenářské debaty.

V souvislosti kauzy plzeňské právnické fakulty a udělováním titulů se v posledních dnech na Aktuálně.cz debatovalo například také o tom, zda by situaci ve vzdělávání mohlo zlepšit zavedení školného.

Výhody školného zpochybňuje například čtenář vystupující pod přezdívkou Bob. "Univerzity se díky školnému jen stanou rukojmími svých studentů..na soukromých školách už to tak funguje.. Nemůžou přece studenta vyhodit, když platí 50 tis. za semestr, ti studenti je živí!" myslí si.

Někteří ze čtenářů debatovali též o tom, zda plzeňská kauza je v Česku jevem zcela výjimečným, či zda se něco takového děje i na ostatních školách.

Řada čtenářů také upozorňuje na nepřehlednost v systému soukromých vysokých škol, kterých rychle přibývá. Někteří z diskutujících mají pochyby o kvalitě vzdělání na těchto VŠ a o tom, jaký má titul z takové školy hodnotu.

Diskuse na blogu: Zrušme udělování některých titulů

Tématem udělování titulů se ve svém blogu zabýval také vysokoškolský pedagog Václav Hořejší. "Rád bych se mýlil, ale existence více než 40 soukromých vysokých škol ve mně budí temné obavy, jak to asi tyto 'výrobny titulů' fungují... " píše Hořejší, který navrhuje zrušit udělování některých titulů, jako RNDr. či PharmDr.

Také pod tímto blogem debatovali čtenáři o tom, jak kauzám podobným té plzeňské do budoucna zabránit. "Nedalo by se to vyřešit tím, že tyto školy by pouze připravovaly ke zkoušce, která by probíhala na vybrané státní universitě ? Ta by pak teprv udělila titul. Stačila by v Čechách UK a na Moravě MU. Zkouška (a práce) by byly veřejné, natočené na video a na internetu každému přístupné," píše například diskutující vystupující pod přezdívkou Merlin.

Do diskuse pod Hořejšího textem se zapojil také výše zmíněný bloger Ondřej Šteffl, který upozorňuje, že "fascinace Čechů tituly je opravdu velká".

"Vzhledem k současnému počtu studentů VŠ bude inflace titulů nutně dále pokračovat. A to velice rychle," shrnuje Šteffl názor mnohých čtenářů.

Celou diskusi pod blogem Václava Hořejšího, kde padla řada návrhů, jak situaci změnit, si pročtěte ZDE.

Diskuse mezi akademiky? Hlavně opatrně... 

Jak však ukázala anketa mezi 260 českými akademiky, do veřejné diskuse se většině ostaních pracovníků vysokých škol příliš nechce. Tým ve spolupráci s agenturou MOOG &Partner položil akademikům čtyři anketní otázky týkající se kauzy plzeňské fakulty. Dotazovaní akademičtí funkcionáři často přemýšleli nahlas: co tomu řekne akreditační komise? Co ministryně? Co kolegové?

"Řekl jsem si, že by bylo zajímavé vědět, jak se na to dívají ostatní akademičtí hodnostáři v zemi, jak by popsali situaci na své škole atd. Věděl jsem, že sem tam někdo něco řekl, ale co se pokusit o souhrnnější námět k diskusi, či diskusi dokonce vyvolat?" říká jeden z členů týmu Michal Růžička.

Na anketní otázky však odpověděla ani ne desetina z oslovených akademiků.

Čtěte více: Ptali jsme se 260 akademiků: Máte u vás rychlostudenty?

Podle Michala Růžičky ze získaných odpovědí ankety vyplývají tři hlavní otázky k další diskusi: Mohou členové akreditační komise vykonávat kvalitní dozor, když sami učí, bádají a píší? Jak je to se zasahováním státu či médií do českého akademického světa? A třetí otázka se shoduje s otázkou, kterou si kladou čtenáři a někteří blogeři Aktuálně.cz: Není vysokých škol moc na to, aby byly kvalitní?


 

 

Právě se děje

Další zprávy