Středa 3. února se stala svátkem volební rovnosti v České republice, návratem k demokratickým volbám. Ústavní soud (ÚS) oznámil, že zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů z roku 2017 a zrušil část volebního zákona právě pro porušení rovnosti volebního práva a šancí těch, kdo kandidují. Proškrtal paragrafy, které upravují počty poslanců v krajích a průběh skrutinia. Zrušil nárůst pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny, který se týkal koalic, ale samotnou pětiprocentní hranici ponechal.
Předseda soudu Pavel Rychetský řekl: "Ústavní soud dospěl k závěru, že současné nastavení volebního zákona znevýhodňuje malé subjekty. D’Hontův dělitel v kombinaci se 14 nestejně velkými kraji zásadním způsobem některé hlasy voličů znevýhodňují. Dospěli jsme proto k závěru, že toto nastavení je proti ústavní myšlence rovných hlasů a musí se zrušit … zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz."
Nemá smysl dopodrobna rozebírat, co konstituční tribunál škrtl, to by vydalo na rozsáhlou esej a je lepší si přečíst samotný nález. Podstatné je, že do pokřiveného volebního zákona zasáhl. Ono pokřivení se odehrálo za dob opoziční smlouvy (1998-2002) mezi ODS a ČSSD, připravili je tehdejší předsedové Václav Klaus a Miloš Zeman a přijato bylo v roce 2000. V "tolerančním patentu" se obě strany dohodly na zavedení většinových prvků do poměrného systému, což bylo nyní shledáno jako neústavní, neboť to hrubě poškozuje malé politické strany a jejich voliče. (Ve volbách 2017 potřebovali STAN dvojnásobek hlasů voličů, aby získali jednoho poslance, než potřebovalo vítězné ANO.)
Pro voliče to znamená, že jeho hlas, i pokud volí menší strany, nemusí být volebním systémem přidělen straně, pro kterou by nikdy nehlasoval. Pro strany, které uzavřely koalici, nález znamená, že jim stačí získat jen pět procent voličů. Pro nejmenší strany však dále platí, že musí překonat hranici pěti procent, aby se dostaly do sněmovny.
Osm měsíců musí stačit
Rozhodnutí bude kritizováno mimo jiné za to, že přichází zhruba osm měsíců před volbami a že se parlament do začátku srpna musí dohodnout na novém znění volebního zákona. Pak už musí odevzdat hotové kandidátky. Parametry jsou však dány jasně: jde o znovunabytí rovnosti volebního práva. Strany mají šest měsíců, aby se dohodly a aby nový zákon přijaly jak v dolní, tak horní komoře parlamentu. Měly by si ponechat rezervu na to, že Zeman zákon na truc nepodepíše, ocitl se ve zjevné kolizi s Ústavním soudem.
Soudce zpravodaj Jan Filip mimo jiné řekl, že si sám napsal možné nové znění volebního zákona za 48 minut (stopnul si to). Potíž však zřejmě nenastane v tom, že by příliš dlouho trvalo sepsání nových volebních zásad, ale v nalezení dohody stran. Nezapomeňme, že stávající systém extrémně nahrával Babišovi a jeho ANO, ale také na to, že obě strany, jež systém pokřivily, ODS a ČSSD, jsou stále v parlamentu. I když víme, že obě vlastně nakonec samy sebe poškodily (viz kupříkladu minulé sněmovní volby).
Podstatné je, jak ústavní soudci o návrhu Jana Filipa hlasovali. Pavel Rychetský sdělil, že jednání je sice neveřejné, ale "mohu ubezpečit, že korektní". Aby soudce zpravodaj obhájil svůj postoj, musel získat 9 hlasů z 15, Jan Filip však přesvědčil 11 členů a 4 nikoli. Výsledek tedy není nijak těsný, ale dostatečně přesvědčivý.
Je smutné, že jsme od roku 2000 až dosud volili podle systému, který byl neústavní, že jsme žili v dědictví opoziční smlouvy a tolerančního patentu. Veřejné věci u nás mohly vypadat o dost jinak, politika mohla vypadat jinak. Prezident Zeman se ještě na poslední chvíli, před vyhlášením nálezu, pokusil ovlivnit Ústavní soud, poslal mu dopis, kde popsal výhrady k případné změně volebního zákona. Zdůraznil v něm, že návrh skupiny senátorů byl podán před více než třemi lety a bylo by prý "ústavně nezodpovědné" zasáhnout do probíhajícího volebního procesu. (Ústavně nezodpovědné především bylo zkřivit volební zákon, dovolím si podotknout.)
Ústavní soud díkybohu funguje
Miloš Zeman varoval před ústavní krizí a napsal, že celá politická reprezentace bude postavena "do obtížné situace nalézt v limitně krátké době širokou politickou dohodu nad zněním volebního zákona". K tomu snad několik poznámek. Je jasné, že Zeman hájí svoje antidemokratické dítě, nezměnil se. Zároveň ale on i premiér Babiš často vykládají, jací jsme borci, jak jsme nejlepší, nejschopnější. Teď to poslanci a senátoři mohou ukázat v praxi. Trochu pohnout kostrou.
Jako zajímavý a nově nasvícený se jeví také fakt, že Zeman vyhlásil termín podzimních voleb už loni o Vánocích. Nyní vypadá jako vysoce pravděpodobné, že měl avízo z Ústavního soudu, jaký nález bude vbrzku vynesen. Nečekaně brzkým vyhlášením voleb zjevně nejen pomohl Andreji Babišovi a poškodil koalice, ale zřejmě se pokusil také zastavit ústavní soudce, aby nález nevyhlašovali. Zřejmě počítal s tím, že "volby už běží", začala předvolební kampaň a že ÚS nenajde odvahu v takové situaci měnit volební pravidla. Jinými slovy se Zeman pokusil porušení rovnosti volebního práva prodloužit ještě aspoň na následující volby. Což by opět nejspíš vyhovovalo ANO a Babišovi.
Naštěstí neuspěl. Strany - alespoň podle mne - mají dost času na sepsání nových, pro voliče rovných pravidel i na dohodu. Jistě, někdo ji může úmyslně sabotovat, ale to by se mohlo dnes týkat v podstatě jedině ANO. Menší a malé strany včetně KSČM a SPD mohou být rády, že se pravidla voleb v poměrném systému vrátí do normálu. Případně mohou ANO přehlasovat, ale předpokládám, že to nebude potřeba. Vždyť Babišovo hnutí přece vzniklo také jako kritika stran opoziční smlouvy.
Pro nás, občany, je nález ÚS skvělý, vrací nás do hry, naše hlasy. Pokud zvolíme stranu, jež získá nad pět procent voličů, napříště výrazně poklesne pravděpodobnost, že z nich budou při přepočítávání na poslanecké mandáty těžit strany, které jsme nevolili. To vnímám jako velkou úlevu. Pro Miloše Zemana a Václava Klause se nález stává symbolickým koncem jejich éry, jež od roku 1998 stát drsně poškozovala. Věci se mění k lepšímu, je skvělé, že se vracíme k voličské rovnosti, je skvělé, že Ústavní soud funguje.
Ústavní soud zrušil části volebního zákona. Sledujte brífink ústavních soudců (video z 3. února 2021)
