Návštěva Miloše Zemana u Donalda Trumpa se odkládá, diplomacie jedná o přijetí už nikoli "koncem dubna", ale "v tomto roce". Oznámil to Hynek Kmoníček, čerstvý český velvyslanec ve Spojených státech, který v pondělí americkému prezidentovi předal své pověřovací listiny.
Je to velká škoda. Jak známo, setkání se mělo konat nyní, Hrad se s brzkým termínem chlubil; a teď, když se ukázalo, že Zeman Trumpa, jemuž ve volbách držel veřejně palce, vsadil na něj, hned tak neobejme, sklízí prezident posměch na sociálních sítích, ale i mezi diplomatickými zasvěcenci. Sledujeme škodolibou českou radost, že mu to nevyšlo, že se spálil, dostal za vyučenou.
Takový postoj je hloupý a krátkozraký. Domácí politiku tu lidé přenášejí do zahraniční, automaticky se počítá s tím, že v Americe vědí, co česká hlava státu tropí doma v Česku.
Je škoda, že se setkání neuskutečnilo, prohra pro nás, stejně jako pro Zemana. Nejde o absurdní představu, že by se mohl stát jakýmsi mostem mezi Trumpem a Evropskou unií, nebo mezi Trumpem a Putinem. To jsou legrační vize mimo realitu. Zeman se netěší žádnému mezinárodnímu věhlasu, důvěře, nemůže sloužit jako jakýsi "nad-diplomat", vyjednavač pro jednání bloků či velmocí. Na to si stačí kupříkladu Angela Merkelová nebo Vladimir Putin bohatě sami.
Ale pro Česko by bylo bývalo dobré, kdyby našeho prezidenta přijala hlava nejsilnější světové demokracie jako jednoho z prvních. A vlastně by bylo fuk, kdyby Trump ocenil to, čeho si mnozí Češi na Zemanovi necení, tedy jeho "trumpování". Prostě by se ukázalo, že Česko viditelně, vnímatelně patří do západního světa a že tam o něm vědí. Třeba i kvůli Zemanovi, o němž si my myslíme, že šilhá po autoritářích a světě nedemokratickém (Rusko, Čína).
Přijetí by taky znamenalo, že má česká diplomacie ve Washingtonu znovu nějakou váhu. Protože ona ji tam v 90. letech, za Václava Havla, měla. Za Václava Klause už byl vliv o dost menší a dnes se smrskl k nule. Na vině není jen Klaus a Zeman, ale i ministři jako Jan Kohout (šéfdiplomat v Rusnokově vládě) a Lubomír Zaorálek. Neosobnosti české diplomacie.
Sympatie Trumpa k Zemanovi nereálné
Někde na začátku byla možná, věřme tomu, "volebně-trumpovská" sympatie k jedinému prezidentovi EU, který magnáta veřejně podporoval proti postojům klíčových státníků unie, a to v jedné řadě s politiky, jako je Marine Le Pen. Ale situace se prudce vyvíjí, Trump sám se srazil s realitou americké demokracie a začíná jednat jinak, kampaň skončila.
Česká diplomacie si našla rychle výmluvu, návštěva Zemana je podle Hynka Kmoníčka na stole Národní bezpečnostní rady (NSC), která prý v současné době "zápasí s tím, že do programu (prezidenta USA) dává v zásadě jenom to, na čem je napsáno velkými písmeny KLDR". Český velvyslanec v USA tvrdí: "Prostě severokorejská krize tu zcela převzala program a plánování programu prezidenta Trumpa."
Zní to hezky, ale kdyby existovaly ony předpokládané a zřejmě nereálné sympatie, Trump by si hodinu na Zemana nepochybně našel. (Vzpomeňme, že útok na Asada odsouhlasil během návštěvy čínského prezidenta v USA.)
Ještě jedna poznámka. Se setkáním Zemana a šéfa Spojených států měla údajně pomoci lobbistická agentura SPG; napsal to důvěryhodný server Politico. Podle dokumentu, který byl zveřejněn v americkém registru pro společnosti hájící zájmy cizích států, firma jednala s kanceláří prezidenta Zemana, přičemž kontaktní osobou byl poradce Martin Nejedlý.
Nechme stranou, že právě "Lukoil" Nejedlý, muž napojený na Rusy, měl takovou věc vyjednávat. Nechme stranou tvrzení ministra zahraničí Zaorálka, že on vyjednává návštěvu přímo se svým protějškem v USA a víc nepotřebuje: "Já mám svého partnera v Americe, velvyslance Kmoníčka, a navíc nepotřebuju žádnou lobbistickou skupinu. Tu věc domlouváme sami, domlouval jsem ji třeba s panem Rexem Tillersonem, americkým ministrem zahraničí. Já nepotřebuju lobbisty."
Podstatné bylo, že se Hrad usilovně snažil a zřejmě i snaží, aby Trump Zemana přijal. Je v tom jistě touha po zadostiučinění (Obama mě nechtěl, Trump mě uznává), ale znovu zopakujme, že by to pro nás bylo dobré. Zemanovi zjevně nestačí objímání s Putinem a panem Si, stojí o uznání na Západě, v Americe.
Pro českou diplomacii i pro nás je chyba, že se setkání odsouvá. Přeji Zemanovi, aby se s Trumpem setkal, ne jako "most", ale prostě jako český nejvyšší politický reprezentant. Protože my nepatříme k autoritářskému Rusku a komunistické Číně, patříme na Západ.
