Berlín - Série tvrdých volebních porážek a výrazný pokles preferencí přivedly Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové do krize a otřásly i donedávna velmi pevným postavením šéfky německé vlády. Za odklonem voličů stojí především nespokojenost s uprchlickou politikou. Angela Merkelová, o jejíž už čtvrté kandidatuře na kancléřku by za normálních okolností nikdo nepochyboval, kvůli ní musí bojovat o svou politickou budoucnost.
Politické komentáře k popisu skutečnosti často používají expresivní a nadnesené výrazy. V případě hodnocení letošních volebních výsledků CDU ale formulace jako dramatický propad nebo historický neúspěch přesně sedí. V pěti zemských volbách dlouhodobě nejsilnější německá strana ztratila dohromady téměř 28 procent hlasů. Tím ale výčet neúspěchů rozhodně není uzavřen.
Ve čtyřech letošních hlasováních dosáhli křesťanští demokraté svého dosud nejhoršího výsledku v dané zemi. V případě Bádenska-Württemberska, Berlína a Porýní-Falce to znamená nejmenší voličskou přízeň od vzniku spolkové republiky v roce 1949, v případě Meklenburska-Předního Pomořanska nejslabší výsledek od znovusjednocení Německa v roce 1990. Právě v Meklenbursku-Předním Pomořansku navíc před CDU poprvé v zemských volbách skončila v podobě Alternativy pro Německo (AfD) jiná pravicová strana.
Ve všech pěti případech má volební propad křesťanských demokratů podle průzkumů společného jmenovatele, kterým je nespokojenost mnoha voličů s uprchlickou politikou vlády. Na slova typu "zvládneme to", která Merkelová opakovaně pronesla v souvislosti s migrací, reaguje už značná část Němců zejména na východě země alergicky. Řada obyvatel má pocit, že politici tradičních stran nevnímají jejich obavy a že už u nich nemohou hledat zastání.
To tak hledají u AfD. Stranu, která měla dříve jednociferné preference, uprchlická krize katapultovala mezi uskupení, která si věří i na spolkové úrovni. Nejvíce voličů protestní strana odčerpala podle průzkumů právě CDU kancléřky Merkelové, s níž si uprchlickou politiku lidé neodbytně spojují. Například v Meklenbursku-Předním Pomořansku to bylo podle veřejnoprávní televize ARD 23.000 voličů.
Dvaašedesátiletá šéfka německé vlády, jejíž osobní preference jsou nejnižší za poslední roky, si to dobře uvědomuje a jako politická pragmatička začala v posledních týdnech měnit rétoriku. Větu "zvládneme to" postupně vyřadila ze svého slovníku a dokonce ji označila za vyprázdněnou. Nezdůrazňuje už tolik správnost svého loňského rozhodnutí otevřít běžencům hranice (i když na ní stále trvá) a namísto toho začala postupně připouštět chyby v uprchlické politice.
Nikdy to nebylo výraznější než v pondělí, kdy předstoupila před novináře po volebním neúspěchu své strany v Berlíně. Připustila, že Německo nebylo loni dostatečně připravené na příchod 1,1 milionu uprchlíků a prohlásila, že kdyby to šlo, vrátila by čas, aby se ona i země lépe připravily. Merkelová, která je původním povoláním vědkyně, dokonce hovořila o svých pocitech.
Její vystoupení mělo podle německých komentátorů dva cíle. Jednak ubezpečit voliče o tom, že vnímá jejich pochyby a obavy a je připravená na ně reagovat, jednak vyslat vstřícný signál sesterské Křesťanskosociální unii (CSU), z níž se na kancléřku již měsíce snáší tvrdá kritika. Bez jasné podpory bavorské strany by přitom byla cesta Merkelové za dalším funkčním obdobím na čele vlády výrazně těžší, ne-li nemožná.
Merkelové nyní přichází vhod, že se další zemské volby uskuteční až na jaře příštího roku. Má tak půl roku na to, aby sjednotila dvojici konzervativních stran a hlavně, aby ukázala voličům, že uprchlická a integrační politika vlády fungují a neohrožují přitom bezpečnost nebo blahobyt německých občanů. Pomohlo by jí také, kdyby se v mezidobí stočila pozornost i na jiné oblasti politického života, mimo jiné na ekonomiku nebo veřejné rozpočty, které jsou ve velmi dobré kondici.
Do karet Merkelové hraje vedle času ještě jedna věc - nedostatek alternativ. Konzervativní unie by za ní jen těžko hledala náhradu. Šéf CSU Horst Seehofer by jako kandidát na kancléře u CDU neprošel, ministryně obrany Ursula von der Leyenová zastávala identickou uprchlickou politiku jako Merkelová a proti ministru financí Wolfgangu Schäublem, kterému letos bylo 74 let, zase mluví jeho věk.
A mnoho alternativ, zdá se, Němci nevidí, ani pokud jde o obsazení postu šéfa vlády. Předsedu sociální demokracie Sigmara Gabriela si ve funkci kancléře i dnes přeje třikrát méně Němců než Merkelovou, která už zemi vládne téměř 11 let.
