


Chtěl zrušit muniční iniciativu, ale cuknul. Chtěl mít jako poradkyni krajně levicovou ekonomku, ale cuknul. Chtěl vycouvat z nákupu F-35, ale cuknul. Cuknul i před Hradem v otázce Filipa Turka (za Motoristy). I to je premiér Andrej Babiš (ANO) – jiný, než ho znáte. Opatrný a oportunistický. Nebo chcete-li, alibistický a zbabělý.

Vzbudilo to trochu poprask. Premiér a velkokapitalista Andrej Babiš si jako ekonomickou poradkyni vybral Ilonu Švihlíkovou – kritičku kapitalismu spojenou snad s každou krajně levicovou akcí u nás. Počínaje iniciativou ProAlt přes Zemanovce a konče hnutím Stačilo! Je také spoluzakladatelkou spolku Svatopluk, který hlásá změnu režimu.
Proč si zrovna ji agrobaron vybral, je mi záhadou. Pochybuji, že šel ve stopách některých ruských průmyslníků za dob carského režimu, kteří z idealismu podporovali ilegální bolševickou stranu v čele s Leninem. Spíše chtěl tento segment populace „zpacifikovat“ tím, že jednu z nich vezme mezi své…
Jenže stačil jeden dotaz na tiskové konferenci, aby Babiš dělal, že o ničem neví: „Ráno jsem přišel do práce a ptal jsem se: ‚Proč stále říkají, že Švihlíková je moje poradkyně?‘ Tak jsem se dozvěděl, že je napsaná ve sboru poradců,“ tvrdil Babiš před týdnem.
Že by si ale někdo dovolil u Babiše, proslulého mikromanagementem, zařadit jen tak někoho na oficiálních stránkách vlády mezi poradce předsedy vlády, tomu asi nikdo nevěří. Pravděpodobnější je, co napsal zakladatel a bývalý předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik, známý pod přezdívkou Vidlák: „Ilona Švihlíková se měla stát poradkyní premiéra. Poté, co se spustily mediální hnojomety, co udělal Andrej Babiš? Jako obvykle – cuknul.“
Je to zvláštní. Babiš má pohodlnou většinu ve sněmovně. Má popularitu, kterou mu zajišťují sociální sítě. Média nepotřebuje. Nepotřebuje onen mytický mainstream, „Česko A“ ani „pravdu a lásku“, popřípadě „lepšolidi“. Tato skupina ho nesnáší, demonstruje proti němu, vysmívá se mu. Babiš se jí však přesto snaží zalíbit. Chce, aby ho vzala mezi sebe.
Babiš možná v noci tajně sní o tom, že je druhý Viktor Orbán. Ale dovedete si představit Orbána (nebo Roberta Fica či Donalda Trumpa), že by na kritiku ekologů, kteří odmítají jeho ministra životního prostředí, reagovali tak, že by si je hned pozvali k sobě domů? Buď by je ignorovali, nebo by je vykreslili jako nepřítele lidstva a využili by to k dalšímu sjednocení své voličské základny.
Jenže Babiš je „Orbán z Wishe“. Babiš nemění systém. Babiš chce, aby ho systém přijal, ale pořád nechápe, proč se tak neděje. Připomíná nepříliš sociálně zdatného chlapce, který si nedokáže vysvětlit, proč ho jeho vysněné děvče stále odmítá.
Podobné je to i na mezinárodní scéně. Česká muniční inciativa byla „netransparentní, předražená a plesnivá“ – a proto ji Babiš samozřejmě zruší. Stíhačky F-35 „nepotřebujeme“, a pokud možno, od nákupu ustoupíme. A ejhle… stačil varovně zdvižený prst Američanů a muniční iniciativa pokračuje a o F-35 se už nediskutuje…
Ve světle toho je vlastně o to absurdnější předvolební strašení, co všechno tady Babiš provede. Ekonom Vladimír Krupa o tom na svém Facebooku napsal: „Jo, kdyby sem nakonec dojely ty ruský tanky, tak Babiš bude určitě první, kdo jim zamává bílou vlajkou. Ale než se to stane, tak bude kupovat F-35, zakazovat socky dětem pod 15 a dělat, že o Turkovi s Macinkou vlastně nikdy neslyšel.“






Bývalé partnerky ho všechny popisovaly jako přes kopírák. Nejprve byl Levi Bellfield pozorný, později se ale jeho chování změnilo na velmi toxické. K ženám měl přezíravý vztah a každé odmítnutí si vyložil jako osobní urážku. Možná právě to ho později dovedlo až ke spáchání hned několika závažných zločinů.



Průjezdnost Hormuzského průlivu se snížila na desetinu. Je to dáno tím, že dramaticky narostly ceny pojistek za lodní přepravu. Některé pojišťovny dokonce situaci vyhodnocují jako natolik rizikovou, že zcela zrušily nebo pozastavily pojištění válečných rizik. Kvůli nemožnosti vyvézt energie do cílových destinací zavládla na trzích panika, konstatuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.



Z malých nemocnic mizí interní lůžka. Důvod: nízké platby od pojišťoven. „Zatímco velké fakultní nemocnice dostanou za léčbu zánětů močových cest v průměru 95 tisíc korun, oblastním přijde o třetinu nižší úhrada,“ popisuje šéf Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Podobné je to podle něj i s dalšími diagnózami. Interních lůžek přitom bude kvůli stárnutí populace potřeba stále víc.



O víkendu uplynul měsíc od chvíle, kdy celý sportovní svět zatajil dech. Americká lyžařka Lindsey Vonnová má za sebou po pádu v olympijské sjezdu už pět operací nohy a fanouškům ukázala, jak se snaží vypořádat s omezenou mobilitou.