Léto ve Spojeném království je něco jako UFO. Všichni o něm mluví, objevuje se velmi sporadicky a často to ani léto v pravém smyslu není. Met Office (meteorologická služba) sice každý rok varuje, že se můžeme těšit na největší vlnu veder za posledních sto let, ale realita se odehrává spíše v režimu náhodných vln veder, tzv. heatwaves, které přijdou jen tu a tam a obvykle trvají jen několik dní.
Vlažný vztah Angličanů k pořádku a obecný nárůst apatie obyvatelstva britských ostrovů je slovy velmi složitě popsatelný fenomén. Zkusím to na příběhu mé nedávné vykládky v Yeovilu.
Nikdy nevěřte navigaci od Google! Minimálně na Ukrajině. Vím to odjakživa, tedy od časů, kdy jsem poprvé před léty přicestoval na Zakarpatí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za pozitivní znamení. Donald Trump ohlásil, že "nás čeká VELKÝ týden". Vladimir Putin totiž v nočním projevu z neděle na pondělí navrhl, aby se ve čtvrtek 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé mírové rozhovory s Ukrajinou. Optimismus je ovšem předčasný.
Bojoval s rakovinou, ale nebral svou nemoc příliš vážně. Podlehl komplikacím, které mu způsobila nákaza covidem.
I kdyby poštovní známka na dopis stála stokoruny, Českou poštu to nezachrání. Představuje totiž „Úřad“ v celé své velkoleposti a stupiditě.
VE Day je tady - a s ním i několikadenní oslavy, které však ne všechny zajímají a ne všemi jsou vnímané kladně. Oslavy, které přinášejí nejen mnoho zajímavých ceremoniálů a pietních akcí, ale také pachuť a úšklebky nad současným stavem země, která se kdysi v krvi, potu a slzách statečně postavila zlu.
Den vítězství - 8. květen - je sice na Ukrajině státním svátkem, ovšem i letos se v tento den jde do práce jako kterýkoliv jiný. Volno bylo zrušeno již v prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu, společně s řadou jiných zákonů. Takže momentálně jsou na Ukrajině pracovními dny všechny svátky. Květnové výročí beztak považuje za významné jen asi desetina Ukrajinců, hlavně na východě země.
Tam se klene nebe plné houslí. To se říkalo o městě Luby nedaleko Krušných hor. Jenže s poválečným odsunem německého obyvatelstva měla tamní houslařská tradice namále. Bohudíky si podmanila i české přistěhovalce. Pro Paměť národa o tom vyprávěli místní pamětníci a houslaři.
.Slovo kultura je římského původu, a je odvozeno od colore, tedy pěstovat, obydlovat, starat se, hlídat a chránit. Nevztahuje se tedy jen k obdělávání půdy, ale již tehdy označovalo též kult bohů a péči o to, co jim náleží. Proto kulturu nelze ztotožnit ani s uměním.
Weston-super-Mare, malé město v anglickém Somersetu, se před dvěma lety stalo dějištěm příběhu, který mi připomněl, jak malý a propojený svět může být. Všechno to začalo docela prozaicky - problémem s automatickou převodovkou na mém autě.
Existuje kontinuální, fatální dilema v oblasti umění. Jak se jako umělec chovat v politickém prostředí, které je ideologicky neslučitelné s vlastním světonázorem?
Malování čerta na zeď a žití v permanentní nedůvěře ke svému okolí je asi neoddělitelná část české mentality. Ani po více než 35 letech od konce totalitního režimu nejsme schopni pochopit, že v kapitalismu podání ruky anebo slib je něco, co je závazné a zároveň stvrzením závazku mezi rovnocennými partnery.
Tento příběh připomíná ošklivý sen a černou noční můru. Ale skutečně se v poválečných Českých Budějovicích stal. Je důkazem krutostí, které Češi byli schopni páchat po válce na Němcích.
Ačkoliv do českého zdravotnictví letos přiteče ze zdravotních pojišťoven 500 miliard korun, stačit to nebude. Systém spadl do deficitu, který má jedinou jistotu - a to, že se bude prohlubovat. Pokud s tím nic neuděláme, budeme jej brzy počítat v desítkách miliard.
Z Kyjeva jsem vyrazil cestou lemovanou náborovými billboardy armády podél Dněpru dolů na jih. Do tak masivních billboardových kampaní musí vojenské jednotky dávat spousty peněz. Chápu je, lidí je málo a dobrovolník má pro své spolubojovníky mnohem větší cenu než vzpírající se odvedenec.
Putinovi zatím jeho taktika při vyjednávání se Západem vychází. Stále breptá, brouzdá do historie a obviňuje soupeře. Člověk ho musí rázně přerušit a ukázat mu, že nemůže akceptovat to, co říká a především to, co činí.
Ofensivní realismus je směr, který razí ve Spojených státech sedmasedmdesátiletý politolog John Mearsheimer. Trump a Vance prý opovrhují Evropany.
Uplynulý týden v politice potvrdil, že vládní a opoziční strany se už zcela soustřeďují na předvolební kampaň, aniž by třeba byť i jen předstíraly vzájemnou komunikaci. Zatímco hnutí ANO využilo jednání ve sněmovně k tomu, aby se pokusilo nabrat voliče cupováním vlády, její členové se věnují hlavně tématům, kterými mohou bodovat u svých voličů. A média žijí kauzami Filipa Turka a Jana Součka.
Jsem na cestě. Vezu Land Rover (dar od dobrého člověka v Česku), dron, ovladače k dronům, spoustu kávy a další drobnosti pro vojáky. Byť se můj hlavní cíl nachází téměř přesně východním směrem, má trasa se bude dost klikatit. Plánuju odbočky na Lvov, Kyjev, Dněpr, Charkov a Sumy. Tedy tak to říká můj plán. Jenže plány, jak víme, jsou v zemích zmítaných válkou něco, co připravujeme jen ze zvyku.
