Otázka "Po kom to máš?" patří k jednomu z obvyklých způsobů, jak zjišťovat, kdo se podílel na výchově člověka, jehož zvyky nebo životní styl budí pozornost. Jak ovšem ukazují čerstvé výzkumy, s výchovou to celé nakonec nemusí souviset vůbec nijak.
Teprve až budou evropští politici, vojáci i zbrojaři okolnostmi donuceni zkrotit svou ješitnost, bude moci starý kontinent pomýšlet na to, že by se v obranyschopnosti přiblížil Spojeným státům nebo Izraeli. Čerstvá dohoda o ochraně vzdušného prostoru mezi Prahou, Varšavou a Bratislavou dává naději, že by nemuselo jít jen o sen.
"Člověk je beznadějný případ," říkával filmař Jan Švankmajer. Opačného názoru je izraelský historik Yuval Noah Harari, který si potenciál člověka představuje jako sice ne zrovna přímočarou, ale v posledku zaručenou cestu od zvířete k Homo Deus, božskému jedinci. Australský filozof Toby Ord to má nastaveno podobně. Je notorickým civilizačním optimistou. A ve své nové knize to dává patřičně najevo.
Racionální lidé mají tendenci vysmívat se těm, kdo propadají obřadným činnostem. Řada studií odhalila, že iracionálně se v takových případech chovají spíš oni.
Vyšly Dějiny lidí - kniha, jež jedinečným způsobem připomíná, jak moc jsme při vší své rozdílnosti stejní.
"SuperMario" zachránil eurozónu, rodná země se ale ukázala být nad jeho síly.
V chrámu svaté Markéty na pražském Břevnově se dnes lidé loučí s malířem, grafikem a ilustrátorem Pavlem Sukdolákem. Zesnul v neděli 12. června ve věku požehnaných 96 let. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, jež získalo řadu ocenění doma i v zahraničí. A učinilo svého autora jedním z vůbec nejvýznamnějších českých grafiků.
Ve snaze čelit energetické krizi a vysokým cenám pohonných hmot spustila spolková vláda bezprecedentní akci. Od června je možné po sousední osmdesátimilionové zemi celý měsíc jezdit po kolejích za částku, jakou běžně zaplatíte u stánku třeba za kebab a colu.
Vatikán jmenoval nového pražského arcibiskupa. Jak ale ovlivnil směřování zdejší katolické církve ten končící? A jaké společenské dědictví po sobě zanechává? Dvanáct osobností veřejného života hodnotí pro Aktuálně.cz dvanáct let, které odcházející český primas strávil na Hradčanech.
V první fázi krize jsme jako společnost až nečekaně dobře obstáli. Můžeme na sebe být právem hrdí. Teď nás čeká fáze druhá. A nic by Vladimiru Putinovi neudělalo větší radost, než kdybychom v ní selhali.
Dobu dnes charakterizuje návrat pojmů, které jsme již dávno vyhostili z všedních životů: pandemie, válka… a mohli bychom dodat i cenzura. Ta u nás sice nehrozí, ale v Rusku během několika dní z veřejného prostoru vymýtila prakticky všechny neschválené informace a zakázané názory. Nová kniha novináře Davida Klimeše připomíná, jak u nás fungovala před listopadem 1989.
Reportéři mají z válečných míst přinášet především svědectví, nikoli dění komentovat. Někdy je ale výjimka přípustná, říká před rozbombardovanou školou v ukrajinském Žytomyru šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. V osobním apelu připomíná hned několik humanitárních katastrof, které způsobil Putinův režim. A řadí je do kontextu té současné.
Západní služby změnily taktiku a byly dosud nebývalým způsobem otevřené. Zřejmě šlo o záměr, americké tajné služby dost možná vyrazily Putinovi karty z rukou, když jemu i světu daly veřejně na vědomí, že vědí, co chystá.
Jak neutonout v informační bažině - ucelený přehled mýtů i ověřených poznatků o pandemii.
Výzkum odhalil, že studovaní muži i ženy jsou o víkendech se svým životem spokojeni méně než během pracovního týdne. Ti, kteří školám věnovali méně času, takový rozdíl nevykazují.
Právě dnes slaví devadesátiny. Mnohem zajímavější než věk je ovšem její osud. Rodačka z brněnských Chrlic Ludmila Javorová je s největší pravděpodobností jedinou římskou katoličkou, která disponuje kněžským svěcením.
Lidé se dnes na pražském Vyšehradě rozloučili s Antonem Ottem. Mužem, který uměl mluvit s oběťmi i pachateli. České politiky dokázal přesvědčit, že se nemusí bát sudetských Němců. A sudetské Němce, že nemají nenávidět Čechy.
Ve dvaadevadesáti letech zemřel Edward Osborne Wilson, jeden z nejvýraznějších přírodovědců posledního půlstoletí. Naivní vizionář a vášnivý advokát přírody.
Lidé se dnes v Praze loučí s jedním z nejvýznamnějších českých teologů Ludvíkem Armbrusterem. Zemřel 18. prosince, bylo mu 93 let. Do posledních chvil si udržel jedinečné myšlení i schopnost trefně vystihnout paradoxy života. Muž, který jako mladý adept duchovní dráhy umrtvoval své tělo důtkami, vyzrál během dlouhého života v progresivní osobnost mimořádně vnímavou vůči 21. století.
Žijeme v epoše obrazů. Do paměti se vrývá především to, co jsme viděli. Když přemítáme, jak se kdo propsal do dějin a osudů, jsou to zejména vizuální vjemy, co dnes symbolizuje jeho velikost či malost, sílu či slabost, vliv či bezvýznamnost, vznešenost či ubohost, lidskost či sobectví. I pro mě se jedním z klíčů k pochopení osobnosti prvního českého prezidenta stala trojice fotografií.
