Rusko přišlo díky úspěšným ukrajinským útokům na ropnou infrastrukturu až o 40 procent vývozu. Jenže zároveň tyto útoky vytvářejí další tlak na ceny na světových trzích a ten vede k vyšším cenám ropy. Pro Rusko tak ukrajinské drony a rakety sice přinášejí ztráty v objemech, ale zisky v cenách. Tyto a další paradoxy vysvětluje rusista Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Když byl německý kancléř Konrád Adenauer, přesvědčený demokrat a jeden ze zakladatelů evropské integrace, předmětem kritiky za pomalý postup denacifikace v německé státní správě, bránil se slovy: „Dřív než vylijete ze dřezu špinavou vodu, měli byste si být jistí, že máte místo ní nějakou čistou.“
Občas mě osud a náš dispečer zavedou do Jižního Walesu. Za ta dlouhá léta, co v Británii žiji, jsem si k tomuto koutu světa vytvořil velmi vřelý vztah. Země draků, pohádkových hradů, ovcí a hlubokých hornických duší vás rychle chytne za srdce a pak hodně dlouho nepustí. Pojďte se Walesem projet se mnou!
Ve svém pravidelném pořadu se redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček s nadhledem ohlíží za událostmi nejen české politiky z uplynulého týdne. Podívejte se na sedm krátkých videoukázek a glosy k nim. Tentokrát se můžete vydat i mimo politiku, a to na fotbal, který přinesl Česku v tomto týdnu ohromnou radost. Někteří politici se radovali s fotbalisty, jiné tížily vládní starosti.
Ministr kultury Oto Klempíř se rozčílil, že Fond audiovize rozdává dotace bez toho, aby to mohl nějak ovlivnit. Vadí mu milion korun na film o queer komunitě. „Proč stát financuje aktivismus?“ ptá se. Jeho předchůdce Martin Baxa z ODS mu napsal, že „je absolutně nepřijatelné, aby člen vlády v demokratické zemi veřejně útočil na svobodnou kulturu a práva menšin“, a vyzval ho k omluvě.
Po měsíci americko-izraelského tažení proti Íránu je konec války v nedohlednu. Navzdory dílčím úspěchům se režim ajatolláhů nerozpadl ani nekapituloval. Díky útokům na sousední země a efektivnímu použití ropné zbraně faktickým uzavřením Hormuzského průlivu je v určitém smyslu íránské postavení silnější než před několika týdny. Co nyní zbývá Donaldu Trumpovi a má Česko i nadále podporovat USA?
Popadnou vás verbíři, dostanete několik dní výcviku a za chvíli už umíráte v zákopech na Donbase – taková realita se objevuje v příbězích antiukrajinsky laděných pohádkářů. Jaká je realita? Vyzkoušel jsem ji za vás – přihlásil jsem se do ukrajinské armády. Ale cesta do zákopů nebyla ani zdaleka tak rychlá nebo přímočará.
Ve svém pravidelném pátečním pořadu se redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček s nadhledem ohlíží za událostmi české politiky z uplynulého týdne. Podívejte se na osm krátkých videoukázek a glosy k nim. Tentokrát si můžete pustit premiéra Andreje Babiše, poslance Jindřicha Rajchla, Marka Nováka a Janu Bačíkovou i zdánlivě neznámé lidi. Ovšem tím, co dělají, velmi cenné - lékařku a pacienta.
„Věřím, že mučedníci jsou v nebi a užívají si život, který nemohli mít zde na zemi,“ napsal před časem student Fakulty humanitních studií v Praze Youssef Moursi v článku pro radikálně feministický kolektiv Druhá směna. V úterý jsme ho mohli vidět, jak ho policie vede v poutech k soudu. Je obviněný z terorismu kvůli zapálení prostor firmy LPP Holding v Pardubicích.
Ministr zahraničních věcí Maďarska Péter Szijjártó potvrdil, že před slovenskými volbami v roce 2020 vyjednával tehdejšímu předsedovi vlády Slovenské republiky Peterovi Pellegrinimu přes Sergeje Lavrova přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina. Šéf maďarské diplomacie to vydává za nevinnou výpomoc zahraničnímu lídrovi, který o to Budapešť požádal.
Myslím, že se jedná o nejzávažnější kauzu českého zdravotnictví po roce 1989, která se přímo dotýká pacientů.
Nebojte se. Nechci moralizovat, vzpomínat na „staré dobré časy, v nichž ještě věci fungovaly“, ani lámat hůl nad současným světem, jak by mohl naznačovat titulek. Pokusím se jen nasvítit realitu tak, jak ji často nechceme vidět.
Ve svém pravidelném pátečním pořadu se redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček s nadhledem ohlíží za událostmi české politiky z uplynulého týdne. Podívejte se na osm krátkých videoukázek a glosy k nim. Tentokrát uvidíte premiéra Andreje Babiše a členy jeho vlády, stejně jako „chvilkaře“ Mikuláše Mináře nebo kritický příspěvek Člověka v tísni.
Sobotní velká akce Milionu chvilek pro demokracii vyvolává očekávání, která nebude snadné naplnit. Přesto je patrné, že si vláda v čele s Andrejem Babišem lidi v ulicích nepřeje. Zároveň ale platí, že je na začátku svého mandátu, tudíž nikdo přesně neví, s čím přijde. I tak mají ale protesty svůj smysl.
„Neměli útočit na všechny ty země v Zálivu. Trefili Katar, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt… To nikdo nečekal! Úplně nás to šokovalo!“ Tak komentoval Donald Trump íránské raketové a dronové útoky na země v Perském zálivu. Novinářům řekl, že to nečekali ani ti největší experti. Jenže média oponují, že přesně takové předpovědi existovaly.
„Máme něco, čemu se říká NATO,“ řekl k situaci v Perském zálivu Donald Trump podle deníku Financial Times. USA podle něj pomohly nezištně Evropě na Ukrajině. „Byli jsme na ně velmi hodní. Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám. Pokud nebudou reagovat nebo pokud bude jejich reakce negativní, bude to pro budoucnost NATO velmi špatné,“ dodal.
Když hnutí ANO mluví o návratu věku odchodu do důchodu na 65 let a o „zastavení asociálních reforem“, nejde o technický spor. Jde o zásadní rozhodnutí, zda budeme reagovat na realitu, nebo zopakujeme chyby země, která si dlouho myslela, že ekonomickou realitu lze ignorovat. Tou zemí je Francie.
V pravidelné páteční Tečce Radka Bartoníčka si můžete pustit glosování uplynulých dní v české politice vždy s využitím několika krátkých videoukázek. Tentokrát budete moci vidět mimo jiné usměvavé politiky vlády a opozice v krojích, kteří se vzápětí do sebe pustili kvůli škrtům v rozpočtu i sporu ohledně registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami.
Zatímco Ursula von der Leyenová si sypala popel na hlavu, že se Evropa zbavovala jaderné energie, ve stejný den v Evropském parlamentu přebírala Evropský řád za zásluhy Angela Merkelová. Žena, která pro sebevražedný odklon Evropy od jádra udělala více než kdokoliv jiný.
Když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uznala, že bylo strategickou chybou zbavit se jaderné energie, byl to šok. Ještě větším ale bylo, když o dva dny dříve vyhráli zemské volby v Bádensku-Württembersku Zelení, kteří jádro doslova nenávidí. Jak tento rozpor vysvětlit?
Navzdory rostoucímu tlaku Západu na země, které pomáhají Rusku obcházet sankce, zůstává Arménie výraznou výjimkou. Podle analytika Mykoly Vorobjova funguje jako logistický a obchodní prostředník Moskvy, přestože dál získává finanční podporu USA i EU, zatímco její environmentální problémy i ruský ekonomický vliv se prohlubují.
