Jan Lipold ČTK Jan Lipold, ČTK | Názory
30. 1. 2016 20:45

Země levného piva tu byla už dávno před Babišem. Bufety, stánky, pivnice za socialismu

Země levného piva tu byla už dávno před Babišem. Bufety, stánky, pivnice za socialismu
"První den prodeje za snížené ceny v obchodním domě Brigádník v Ostrově nad Ohří. V bufetu Brigádník si horníci i ostatní pracující pochutnávají na lacinějších uzeninách." (1956.)
Pozoruhodnou úlohu v občerstvovacím servisu, zejména na nádražích, hrálo po roce 1948 Družstvo cestující veřejnosti (DCV.). Člen družstva v akci na blíže neupřesněném místě, 1950.
"Družstvo cestující veřejnosti se stará, aby cestování na našich železnicích, lodích, na leteckých linkách bylo co nejpohodlnější a nejpříjemnější. V první vývojové etapě splnilo svůj plán zapojením všech nádražních restaurací, holíren a některých drobných pomocných zařízení na čs. železnici do družstva." Dobový popisek k fotografii.
"Družstevníci z JZD Tursko již počtvrté od založení družstva hodnotili na výroční členské schůzi výsledky své práce. Na společném obědě pak bylo veselo." (1954)
Foto: ČTK
Desítka bývala za korunu dvacet, pak za korunu sedmdesát, v roce 1989 za dvě padesát. Životní úroveň ale stoupla, takže propít výplatu je dnes těžší.

Andrej Babiš chce zlevnit pivo. Podívejte se, jak to vypadalo, když bylo ještě mnohem levnější. Relativně. Životní úroveň a kupní síla od té doby stouply, takže i propít výplatu je dnes těžší než za komunistů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy