Ekonomická krize a možný rozpad eurozóny. Protimubarakovské povstání v Egyptě a celé tzv. Arabské jaro. Hrůzný čin norského psychopata Breivika. Přetahování mezi vládou a odbory. Koaliční třenice. Korupce…
Právě těmto tématům, z nichž část hýbala celým světem (a zbytek plnil zpravodajství jen tuzemských médií) věnovali v právě uplynulém roce nejvíce svých textů blogeři na Aktuálně.cz.
Pojďme si některé z nich připomenout. Není bez zajímavosti podívat se třeba, jak někteří hodnotili ekonomickou situaci počátkem roku či komentovali egyptské události v době, kdy se zde „lámal chléb".
Už v lednu varoval v zahraničí nejčastěji citovaný český ekonom Milan Zelený, že dosud známé a používané makroekonomické nástroje proti krizi nefungují a fungovat nebudou: ani fiskální, ani monetární. A Hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček má též za to, že jde o systémový problém celého nastavení, na jehož nápravu nemáme recept.
Ekonomům se hroutí svět. Ekonomika si dělá, co chce
Jenže ekonomické problémy světa byly v té době poněkud zatlačeny do pozadí událostmi na severu afrického kontinentu, během nichž se tamní diktátorské režimy jeden po druhém hroutily jako domky z karet.
Egyptem otřásají nepokoje: Máme se bát, či radovat?
Na konci školních prázdnin zaskočila zejména Evropu zpráva o útocích osamoceného teroristy Anderse Behringa Breivika, jimž v Norsku padlo za oběť osm desítek lidí.
Blogeři o krizi
Co přimělo Breivika k jeho hrůznému činu?
Koncem roku ovšem světem, Evropou i Českou republikou opět nejvíce hýbe ekonomická krize, posílená obavami o rozpad eurozóny či dokonce celé Evropské unie. O tom, zda jí působí chyby zakódované v samotné podstatě současného ekonomického i společenského (euroamerického) systému či naopak špatné pochopení jejich zákonitostí, se přou i blogeři a diskutující na Aktuálně.cz (viz box).
Neklidné vody domácího rybníka pak kalily především spory o vládní reformu, občas stupňující se a jindy zase klesající napětí v koalici resp. stále nové a nové informace (tu doložené, tu méně) o korupci, klientelismu či propojení politiky s byznysem.
V březnu propukla aféra s odposlechy některých poslanců Věcí veřejných (zřejmě jinými poslanci Věcí veřejných). Dnes už ji překryly aféry jiné (jména tehdejších "mediálních hvězd" Kristýny Kočí či Jaroslava Škárky pomalu upadají v zapomenutí), ale v té době reálně ohrožovala existenci vlády premiéra Nečase. Rozpad koalice se zdál být neodvratný a předčasné volby na dohled.
Má smysl, aby se tato vláda ještě o něco pokoušela?
Koalice to ale kupodivu ustála, nerozpadla se, a tak její jedna část mohla zanedlouho opět začít vyhrožovat odchodem z vlády (což by v případě předchozího rozpadu koalice nešlo).
Končí projekt VV, či má ještě šanci?
V polovině června se na protest proti vládou chystané reformě zastavili odboráři dopravu v Praze, Brně, Olomouci a dalších městech České republiky. Nejen blogeři a debatující na Aktuálně.cz (ale vlastně celá země) se již tradičně rozdělila na ty, kteří přitom spílali odborům, a ty, kteří nadávali vládě.
Kdo má morální převahu: Vláda, nebo odbory?
Kdo může za to, že nejely vlaky a autobusy?
V právě uplynulém roce neuplynul snad jediný týden, aby média nepřinesla zprávu o podezřelých státních zakázkách, korupčním chování či skandálním chování některých politiků či úředníků. Tématem jeho druhé poloviny se pak logicky stal boj proti korupci a zneužívání funkcí.
Je tu korupce čím dál větší, nebo jsme jen citlivější?
Našel se občas ale i čas na debatu o tématech méně vypjatých: Blogy Zdeňka Peldy - znalce hub, jehož vášní je nejen jejich konzumace (umí je připravit na řadu různých způsobů), ale i jejich fotografování - patřily na Aktuálně.cz k těm nejnavštěvovanějším.
