Libor Stejskal Libor Stejskal | Komentáře
28. 12. 2011 9:30

Krize, Breivik, korupce aneb To nejlepší z blogů I.

Připomeňte si, jak komentovali události roku 2011 politologové, ekonomové či politici
Foto: Aktuálně.cz

Ekonomická krize a možný rozpad eurozóny. Protimubarakovské povstání v Egyptě a celé tzv. Arabské jaro. Hrůzný čin norského psychopata Breivika. Přetahování mezi vládou a odbory. Koaliční třenice. Korupce…

Právě těmto tématům, z nichž část hýbala celým světem (a zbytek plnil zpravodajství jen tuzemských médií) věnovali v právě uplynulém roce nejvíce svých textů blogeři na Aktuálně.cz.

Pojďme si některé z nich připomenout. Není bez zajímavosti podívat se třeba, jak někteří hodnotili ekonomickou situaci počátkem roku či komentovali egyptské události v době, kdy se zde „lámal chléb".  

Už v lednu varoval v zahraničí nejčastěji citovaný český ekonom Milan Zelený, že dosud známé a používané makroekonomické nástroje proti krizi nefungují a fungovat nebudou: ani fiskální, ani monetární. A Hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček má též za to, že jde o systémový problém celého nastavení, na jehož nápravu nemáme recept.

 Ekonomům se hroutí svět. Ekonomika si dělá, co chce

Jenže ekonomické problémy světa byly v té době poněkud zatlačeny do pozadí událostmi na severu afrického kontinentu, během nichž se tamní diktátorské režimy jeden po druhém hroutily jako domky z karet. 

Egyptem otřásají nepokoje: Máme se bát, či radovat?

Na konci školních prázdnin zaskočila zejména Evropu zpráva o útocích osamoceného teroristy Anderse Behringa Breivika, jimž v Norsku padlo za oběť osm desítek lidí.  

Co přimělo Breivika k jeho hrůznému činu?

Koncem roku ovšem světem, Evropou i Českou republikou opět nejvíce hýbe ekonomická krize, posílená obavami o rozpad eurozóny či dokonce celé Evropské unie. O tom, zda jí působí chyby zakódované v samotné podstatě současného ekonomického i společenského (euroamerického) systému či naopak špatné pochopení jejich zákonitostí, se přou i blogeři a diskutující na Aktuálně.cz (viz box).

Neklidné vody domácího rybníka pak kalily především spory o vládní reformu, občas stupňující se a jindy zase klesající napětí v koalici resp. stále nové a nové informace (tu doložené, tu méně) o korupci, klientelismu  či propojení politiky s byznysem.

V březnu propukla aféra s odposlechy některých poslanců Věcí veřejných (zřejmě jinými poslanci Věcí veřejných). Dnes už ji překryly aféry jiné (jména tehdejších "mediálních hvězd" Kristýny Kočí či Jaroslava Škárky pomalu upadají v zapomenutí), ale v té době reálně ohrožovala existenci vlády premiéra Nečase. Rozpad koalice se zdál být neodvratný a předčasné volby na dohled.

Má smysl, aby se tato vláda ještě o něco pokoušela?

Koalice to ale kupodivu ustála, nerozpadla se, a tak její jedna část mohla zanedlouho opět začít vyhrožovat odchodem z vlády (což by v případě předchozího rozpadu koalice nešlo).

Končí projekt VV, či má ještě šanci?

V polovině června se na protest proti vládou chystané reformě zastavili odboráři dopravu v Praze, Brně, Olomouci a dalších městech České republiky. Nejen blogeři a debatující na Aktuálně.cz (ale vlastně celá země) se již tradičně rozdělila na ty, kteří přitom spílali odborům, a ty, kteří nadávali vládě.     

Kdo má morální převahu: Vláda, nebo odbory?
Kdo může za to, že nejely vlaky a autobusy?

V právě uplynulém roce neuplynul snad jediný týden, aby média nepřinesla zprávu o podezřelých státních zakázkách, korupčním chování či skandálním chování některých politiků či úředníků.  Tématem jeho druhé poloviny se pak logicky stal boj proti korupci a zneužívání funkcí.  

Je tu korupce čím dál větší, nebo jsme jen citlivější?

Našel se občas ale i čas na debatu o tématech méně vypjatých: Blogy  Zdeňka Peldy -  znalce hub, jehož vášní je nejen jejich konzumace (umí je připravit na řadu různých způsobů), ale i jejich fotografování - patřily na Aktuálně.cz k těm nejnavštěvovanějším.

Jak sbírat houby (třeba i ze stromů) a neotrávit se

 

Právě se děje

před 39 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 41 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

Další zprávy