Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
16. 1. 2020 7:30

Zeman možná vstoupí do pražské kavárny. A začíná tušit, že ho Čína jen zneužila

V obou případech bychom mohli mluvit o tom, že prezident přiznává: Mýlil jsem se, něco jsem dělal špatně. Proč to dělá? V případě Číny to může být uražená ješitnost, já vám podal ruku a vy na mě kašlete. V případě Prahy? Nevíme, třeba se opravdu mění k lepšímu.
Prezident přibral sedm kilo a cítí se lépe. Také jedna z viditelných změn.
Prezident přibral sedm kilo a cítí se lépe. Také jedna z viditelných změn. | Foto: ČTK

Prezident Miloš Zeman prochází jakousi změnou. Vyplývá to z jeho posledního rozhovoru pro TV Blesk. Mimochodem při něm vypadal viditelně lépe, přibral sedm kilo, jak sám oznámil, a chystá se na další sérii návštěv krajů. Možná i Prahy, což by znamenalo zásadní průlom. Taky končí pořad Týden s prezidentem na TV Barrandov, tedy podivný duel s majitelem televize Jaromírem Soukupem. To je však jen marginálie.

Podstatná změna se odehrává v prezidentově zahraniční politice. Miloš Zeman byl v této oblasti mimořádně činný, proměnil ji ke svému (a ruskému i čínskému) obrazu, odklonil stát od politiky lidských práv k "ekonomické diplomacii", tedy na lidská práva kašleme, jaký režim v zemi panuje, je nám buřt, hlavně kšefty. Zahraniční politiku zbavil havlovského, morálního rozměru. Pětkrát navštívil Čínu a tamního komunistu číslo jedna Si Ťin-pchinga pozval do Prahy.

V roce 2014 Zeman šokoval rozhovorem pro čínskou státní televizi CCTV: "Jsem v Číně, abych se naučil, jak urychlit ekonomický růst nebo stabilizovat společnost." A: "Neučíme vás tržní ekonomiku ani lidská práva, naopak se od vás chceme učit." V zemi potlačující lidská práva, opozici, menšiny, opravdu šílené věty. A zjevně míněné vážně.

Jenomže v TV Blesk Zeman oznámil, že v dubnu nepoletí do Číny na summit 17+1 (jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy). Pošle za sebe místopředsedu vlády za ČSSD Jana Hamáčka. Proč nepojede? "Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala… Mluvím o investicích. A z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál."

Mluvčí prezidenta odmítl, že by se Zeman na cestu necítil dost fit: "O zrušení cesty do Číny mluvil pan prezident velice otevřeně. Samozřejmě za zrušením cesty pana prezidenta nejsou žádné zdravotní důvody."

Vysvětlením jsou tedy skutečně čínské "sliby chyby", Zemana a Česko v podstatě oblafli, nešlo jim o investice v naší malé zemi, ale zjevně o to, aby si otevřeli cestu do Evropské unie a aby u nás mohli prudce a pod hradním krytím zesílit zpravodajské aktivity. Což opakovaně potvrzuje česká kontrarozvědka ve svých výročních zprávách.

Zeman vysílá "jakýsi signál". Kam? Do Číny? Tato velmoc se z jeho nepříletu nezhroutí. V posledním roce u nás zažila neúspěchy, ukázalo se, že v její prospěch pracovala firma Home Credit, náš Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei a ZTE Corporation: "Používání těchto prostředků představuje bezpečnostní hrozbu."

Za Zemanem vždycky hledej Zemana

Dost možná sami Číňané nejsou spokojeni se Zemanem. Každopádně si český prezident uvědomuje, že to jde v Česku s Čínou z kopce, že ze sebe udělal hlupáka, naletěl. Dost možná je tedy jeho "nejedu na summit 17+1" spíše signál pro Čechy "nenechám si kálet na hlavu". Každopádně je to posun od doby, kdy se chtěl v Číně učit stabilizovat společnost.

V Rusku, kam poletí na oslavy 75. výročí vítězství v druhé světové válce, chce vyčinit prezidentu Putinovi. Za "absolutní drzost" označil kritické vyjádření ruského ministerstva zahraničí k faktu, že Česko zařadilo 21. srpen mezi památné dny. Zeman si chce stěžovat na pracovníka ruského ministerstva zahraničí, který loni na konci roku toto české rozhodnutí kritizoval. "Tak bych asi s dobrotou mně vlastní navrhoval, aby ten - nevěřím, že by to byl přímo ruský ministr zahraničí Lavrov, ale nějaký úředník, který se dopustil tohoto diplomatického faux pas - tak aby opustil svou funkci na ruském ministerstvu zahraničí."

Tohle je jiný případ než s Čínou. Zeman postoj k Rusku a Putinovi nemění, jen dobře ví, jak jsou Češi na rok 1968 citliví a že jim tyto ruské zlomyslnosti pijí krev. Ostatně sám během tehdejšího "pražského jara" vstoupil do komunistické strany a v roce 1970 z ní byl kvůli nesouhlasu s okupací vyloučen, což mu poničilo kariéru. (Za Zemanem vždycky hledej zase Zemana.)

Změna postoje prezidenta je tedy vidět na vztahu k Číně, ne k Rusku. V TV Blesk ovšem také řekl, že možná navštíví Prahu. "Můj vztah k panu primátorovi Hřibovi není zrovna naplněn nadšenou láskou, ale pokud mě pozve, nebudu to vylučovat." To by byla zcela zásadní změna v jeho vnitropolitickém postoji, protože za celou dobu svého prezidentování hlavní město ani jednou oficiálně nenavštívil, což je skandální.

Z Prahy pro své následovníky udělal nepřítele, šest let staví obyvatele metropole proti venkovu, štve ty dvě skupiny proti sobě. Jedním ze symbolů odmítání centra republiky byl právě fakt, že Prahu nikdy nenavštívil, ač v ní sídlí. Pražany navíc rozdráždil opevněním Hradu, vstupem do areálu pouze přes rámy a pod kontrolou policie.

Byla by to druhá změna, pokud k ní dojde, Čína a Praha. V obou případech bychom mohli mluvit o tom, že Zeman přiznává: Mýlil jsem se, něco jsem dělal špatně. Proč to dělá? V případě Číny to může být uražená ješitnost, já vám podal ruku a vy na mě kašlete. V případě Prahy? Nevíme, třeba se Zeman opravdu mění k lepšímu. Politolog a komentátor Jiří Pehe tweetoval: "… aby se ještě nechtěl udobřit s pražskou kavárnou."

A další malá změna: končí Týden s prezidentem na TV Barrandov. Podle mluvčího Hradu pořad "již vyčerpal svůj potenciál, a nemůže tedy přinést nové impulzy". Rozkmotření s mediálním magnátem Jaromírem Soukupem? Zřejmě. Přízeň starého pána je velmi vrtkavá, ale můžeme klidně spát, tato sezení nepřinášela žádné impulzy hned od začátku. Miloš Zeman již dlouho nemá co říct.

Starší generace si přestala uvědomovat, jaké štěstí zažili. Svoboda je složitá, mladí se bojí, že by o ni mohli přijít. Máme nejdelší období svobody | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 21 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy